Podle návrhu zákona by měl od roku 2021 existovat místo příspěvku a doplatku na bydlení nový přídavek. Pravidla vyplácení by se upravila. Do ubytoven by se měly dávky přestat posílat do konce roku 2023. Záměr v praxi podle odborníků znamená zrušení doplatku, přejmenování příspěvku a zpřísnění jeho výplaty. Plán už kritizovaly Platforma pro sociální bydlení a Institut pro sociální inkluzi. Tyto nevládní organizace stejně jako SPOT zastřešují experty na sociální problematiku.
Maláčová už dřív sdělila, že do médií se dostal pracovní materiál. "Unikl parciální interní dokument o tom, jak chceme zásadním způsobem vstoupit do dávek na bydlení. Strašně zvláštní je, že neunikl ten interní dokument B a interní dokument C. Unikl pouze a jenom ten interní dokument A," řekla ve sěmovně při hlasování o důvěře vládě ministryně. Médiím poté řekla, že připravuje "razantní změnu dávek na bydlení" a obchod s chudobou musí skončit, změny ale nepoškodí seniory, rodiny s dětmi či postižené.
Podle analýzy SPOT by nový zákon dopadl i na ně a dotkl by se nejen chudých, ale i nižší střední třídy. V době růstu nájemného si totiž řada domácností dokáže byt udržet jen díky podpoře od státu, uvedl výzkumný tým. Týká se to seniorů z velkých měst, lidí s malým výdělkem či neúplných rodin.
"Problém by vznikl v těch obcích a místech, kde už v současnosti jsou strukturálně znevýhodněné a čelí problému nedostatku kvalitního standardního bydlení," uvádí analýza. Podle ní příspěvek a doplatek představují teď jediný fungující nástroj v politice bydlení. Systém sociálního bydlení v Česku neexistuje.
Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem, tak aby jim zbylo na živobytí. Analýza uvádí, že asi desetina domácností v Česku vydává na bydlení více než polovinu příjmu, v nájmu žije asi pětina domácností a nájemné předloni meziročně vzrostlo o 14 procent.
Podle autorů letos v březnu pobírala příspěvek téměř každá 25. domácnost v ČR a každá 18. s dětmi. Nejčastěji se dávka vyplácela do chudších regionů s větší nezaměstnaností, hodně se čerpala ale i ve velkých městech. Doplatek v červnu dostávalo jedno procento rodin s dětmi a celkem 0,8 procenta všech domácností, tedy asi 35 200.
"Zákon nezamezí obchodu s chudobou, ten totiž s dávkami souvisí pouze částečně. Tím, že do popředí staví boj se zneužíváním a represivní přístupy, může výrazně zhoršit situaci řady obyvatel odkázaných na nájemní bydlení," uvedla analytička Lucie Trlifajová.
Analýza poukazuje na to, že chybí byty, do nichž by se lidé z ubytoven a nevyhovujícího bydlení přesunuli. Obce by je měly začít urychleně stavět či kupovat a zajistit by měly také sociální pracovníky, hrozí "přetížení obecních rozpočtů", uvedli autoři. Podle nich mohou být zpřísnění podmínek vyplácení a kontroly pro lidi s nízkými výdělky či důchody ponižující.
Autoři dodávají, že by přibylo i administrativy. Poukazují na to, že podklady k návrhu ale podrobnější vyčíslení nákladů a dopadů neobsahují. Úspory by ve srovnání s výdaji byly podle analýzy nízké.
