Samotný počet poslanců přihlášených k vystoupení ukazuje, že úterní zasedání sněmovny bude dlouhé. Opoziční politici hrozí, že rozpoutají dosud největší obstrukce a koalici připraví "peklo". Přihlášených je více než osm desítek zákonodárců, další si mohou vzít slovo během schůze. Podle jednacího řádu mohou mluvit, jak dlouho chtějí, projednávání jediného bodu se tak může protáhnout až do pátku.
S nočním jednáním počítá předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. "Tohle teda ne! Nesu si spacáky," oznámila v sobotním videu na sociálních sítích. Poslanci SPD navrhli stovky pozměňovacích návrhů, čímž mohou jednání protáhnout o několik dní. Vláda naopak spěchá. Potřebuje, aby změna prošla sněmovnou, Senátem a podpisem prezidenta do 22. března - tehdy musí nejpozději vyjít ve Sbírce zákonů.
Zbrzdění červnové valorizace penzí je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí. Podle navrhované novely vzroste průměrný měsíční důchod od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770. Letos by tak stát ušetřil 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard.
Není to zdaleka poprvé, co se opoziční poslanci v tomto volebním období pokoušejí obstrukcemi kabinet Petra Fialy z ODS trápit. Do noci jednala sněmovna dva dny po sobě při neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry vládě letos v lednu. Od předloňských voleb bylo nočních jednání vyvolaných ANO a SPD už sedm. Ovlivnit poměr sil ale nemohou, vláda má ve dvousetčlenné sněmovně převahu 108 poslanců.
Pokud bude opozice tak často sahat ke zdržování, mohla by o tuto výhodu do budoucnosti přijít. Koalice je připravena případné změny jednacího řádu prosadit. "V úterý narýsujeme půdorys, jak by to mohlo vypadat," sdělil Aktuálně.cz předseda komise pro změnu jednacího řádu Jan Bartošek z KDU-ČSL. Na otázku, kolik času by na přípravu potřeboval, odpověděl, že věc je téměř hotová.
"Opozice věcnou diskusi odmítá a my se jako koalice musíme domluvit, jaké změny jednacího řádu uděláme, aby sněmovna fungovala efektivně," prohlásil Bartošek s tím, že velkou roli bude hrát vystupování opozice právě při posuzování valorizace důchodů.
Změnu jednacího řádu podporuje i předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, která byla dlouho proti. "S ohledem na mimořádné okolnosti ve sněmovně ale postupně zjišťujeme, že změny budou potřeba. Aby opozice nemohla paralyzovat celou sněmovnu na dlouhou dobu, jako to dělá nyní," řekl její mluvčí Martin Churavý. Sama šéfka Sněmovny tvrdí, že se dosud snažila s opozicí o dohodu, ale bylo to marné.
Když má Bartošek jmenovat konkrétní změny, nemusí se dlouho rozmýšlet. Na prvním místě uvádí už samotné schvalování programu schůze. To nyní trvá i několik hodin. Opoziční poslanci dlouze hovoří, přestože by měli jen navrhnout, co chtějí dodatečně zařadit do programu. Čas by měl být nově omezený. Podobně jako vystoupení poslanců, kteří mají právo přednostně mluvit bez omezení lhůty. Vládní poslanci by také chtěli rozšířit dobu, po kterou je možné schvalovat zákony ve třetím, tedy závěrečném čtení.
V minulém volebním období navrhoval neúspěšně změny tehdejší předseda sněmovny Radek Vondráček z ANO. Chtěl, aby vláda jeho stranického předsedy Andreje Babiše mohla prosazovat zákony rychleji a ve větším množství. "Klub by neměl nárok na dvě hodiny přestávky za den, ale jen na jednu. Poslanec by mohl vystoupit maximálně se dvěma připomínkami k jednomu bodu," uváděl v roce 2018.
Nynější vládní strany, které byly tehdy v opozici, se ale stavěly proti. K obstrukcím sáhly například v době, kdy chtělo ANO prosadit změny v Radě České televize, nebo při jednání o dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. "Jenže my jsme blokovali jen strategické věci. A ne téměř všechno jako nynější opozice," zdůraznil Bartošek.
Vondráček nyní s návrhy na úpravu jednacího řádu nevystupuje a na otázky Aktuálně.cz k tomu nereagoval. Hnutí ANO snahy vládní koalice kritizuje. Také předseda SPD Tomio Okamura dává najevo, že pravidla nechce měnit. "Chtěli jsme v komisi i zástupce opozice. Ale Vondráček mi ani neodepsal a SPD sdělila, že se ničeho nezúčastní," uvedl Bartošek.
Úpravu doporučuje i ústavní právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj platí, že menšina musí mít právo být ve sněmovně slyšet a vznášet připomínky, rozhodnutí má ale v rukou většina, která musí mít možnost ho prosadit. "Jinak by nemělo smysl pořádat volby. Proč mají voliči rozhodovat, kdo bude vládnout, pokud by menšina mohla libovolné rozhodnutí zablokovat?" popsal s odkazem na ústavu.
Podle něj by mělo nové opatření zajistit, aby opozice nemohla blokovat návrhy vlády, zároveň však měla záruku, že se projednají její návrhy, které jinak často padají pod stůl. Místo několikadenních obstrukcí by pak byl prostor na debaty o reformě vzdělávání, ozdravení veřejných financí nebo o důchodové reformě.
