Praha - Miliardy, které zaplatí Česko za stavbu nových dálnic a železnic, půjdou i v příštím roce do kasy zahraničních firem.
Z jednatřiceti miliard, které stát v příštím roce prostaví, se o 28 miliard korun podělí pět firem, jež mají vesměs zahraniční majitele. Ukazuje to rozpočet státního dopravního fondu, o kterém jedná vláda.
Nejúspěšnější byl rakouský Strabag, který získal skoro 10 miliard buď sám, anebo jako vedoucí člen stavebního konsorcia. Většinu této částky bude inkasovat na jihočeské dálnici Tábor-Veselí nad Lužnicí.
Následuje se sedmi miliardami švédská Skanska, která bude napřesrok inkasovat na třech stavbách po miliardě, konkrétně na R7 mezi Chomutovem a Žatcem, na R48 mezi Novým Jičínem a Frýdkem-Místkem a na I/37 z Hradce Králové do Pardubic.
Třetím gigantem je francouzská Eurovia, která státu vyúčtuje 6,5 miliardy, z toho 2 miliardy za dálnici D8 přes České středohoří.
Zisk, který firmy ze staveb v Česku mají, se přitom dá pldle bilance veřejných soutěží odhadnout na 40 procent.
Pod kontrolou Bratislavy
Speciální kapitolou jsou Metrostav a OHL.
Metrostav byl mateřskou firmou šéfa Ředitelství silnic a dálnic Alfréda Brunclíka a dnes vede stavby v hodnotě tří miliard. Avšak jako druhý partner se ale účastní dalších akcí v hodnotě přes 15 miliard.
Ze třinácti silničních staveb, za které stát v příštím roce zaplatí přes půl miliardy, se Metrostav účastní devíti. V tom připomíná Řebíčkův Viamont, který získával největší zakázky na železnici obvykle jako druhý partner společností Skanska nebo Eurovia.
I napřesrok se Viamont zúčastní třech půlmiliardových staveb na koridorech, výdělek však zajistí novému majiteli, rakouskému Strabagu.
Ani Metrostav není českou firmou. V roce 1997 získala dvě třetiny jeho akcií společnost Doas, kterou kontroluje bratislavský stavitel Ivan Šesták.
Španělská OHL zaostává za silnou čtyřkou, protože se prosadila pouze na Moravě, kde má pod kontrolou všechny železniční stavby. Na silnici jsou jedinou větší zakázkou tunely na brněnské ulici Dobrovského, které buduje společně s Metrostavem.
Jeden Čech v desítce
Ostatní firmy už staví pouze v řádech stamilionů. Do desítky největších příjemců se v minulém roce dostal jediný český podnik, pardubická společnost M-Silnice, která také staví část silnice z Hradce do Pardubic.
Příjmy ze staveb přitom nejsou jediným ziskem, na který mohou zahraniční firmy dosáhnout. Celkem patnáct miliard stát utratí za opravy silnic a železnic.
Na tři a půl miliardy přijde provoz mýtného na silnicích a sítí GSM na železnici. Tyto peníze tradičně inkasuje rakouský Kapsch.
Menší úpravu statistiky, která je z pohledu ryze českých firem nepříznivá, slibují jenom zakázky na železnici, o kterých se ještě nerozhodlo. Skoro dvě miliardy jsou připraveny pro firmu, která bude stavět koridor z Rokycan do Plzně včetně průjezdu tamním nádražím.
Zisk přes 40 procent
Odhadnout zisk, který si zahraniční firmy odnesou z českých silnic a železnic, umožňuje bilance veřejných soutěží.
V letech 2005 a 2006 například státní investor Ředitelství silnic a dálnic vyhlásil soutěže za 50 miliard, oznámenou cenu se tehdy podařilo snížit o 37 procent.
V letech 2008 a 2009 vyhlásila stejná instituce stavební zakázky za 86 miliard, konečná cena však byla o čtyři procenta vyšší.
Dnes se většinou realizují zakázky z let 2008 a 2009, výnos stavebních firem proto může překračovat 40 procent.
