Získali jsme plán dostavby dálnic. Na většinu zapomeňte

Petr Holub
28. 4. 2010 6:00
Inventura ministerstva dopravy a Evropské komise dala odpověď na otázku, na co budou do roku 2015 peníze

Praha - Česká vláda si vzala velké sousto, když chtěla postavit příliš hustou síť dálnic podle socialistických plánů ze sedmdesátých let.

Ačkoli je v republice rozestavěna řada dálnic, Brusel nyní vzkázal, že dá jen tolik peněz, že páteří české silniční dopravy zůstane v roce 2015 spojení z Německa do Polska přes Plzeň, Prahu, Brno a Ostravu.

K dosavadním odbočkám do Liberce, Hradce Králové, Bratislavy a Olomouce se nově přiřadí dvě dálnice. Po první se bude jezdit z hlavního města přes Ústí nad Labem do Drážďan, po druhé z Hranic na Moravě přes Frýdek-Místek do Polska.

K tomu se už podaří dostavět jen kratší úseky, ze kterých bude nejdůležitější dvojí napojení Zlínska na dálnici D1.

Bilanci zlepší několik nových obchvatů, které pomohou Nymburku, Kolínu, Moravským Budějovicím, Příboru a Valašskému Meziříčí.

Bruselská podmínka

Takovou dálniční síť v roce 2015 ukazuje inventura, kterou pod názvem Dopravní sektorové strategie vypracoval společný řídící orgán Operačního programu Doprava, kde pracují pražští a bruselští úředníci.

Dnes je rozestavěno dvanáct dálnic či rychlostních silnic a do roku 2015 budou tedy dokončeny pouze tři z nich.

Pak končí přísun evropských dotací, a pokud Češi nenajdou nové peníze, zůstanou z většiny plánovaných dálnic jen torza.

Brusel si tuto strategii vyžádal s podmínkou, že bez ní nebude české stavby podporovat. Češi dosud stavěli bez ohledu na to, jestli budou na dokončení stále dražších staveb peníze nebo ne.

Alternativa k D1 nebude

Úctyhodný je výčet tras, které se už stavět začaly, ale dokončeny nebudou.

V první řadě to platí pro druhé spojení Prahy s Moravou, které by po silnici R35 odlehčilo přecpané dálnici D1. Peníze nejsou na severní část pražského okruhu ani na "jihočeskou" dálnici do Českých Budějovic.

V kategorii rozestavěných zůstanou také rychlostní silnice z Prahy do Písku, Karlových Varů a do Chomutova, spojení z Hradce Králové na polskou hranici a do Turnova, nebo rychlostní silnice z Břeclavi přes Uherské Hradiště do Hulína.

Kde jsou nové zdroje

Podobně jako v posledních pěti letech má Ředitelství silnic a dálnic ještě letos na nové stavby 45 miliard korun. Tato částka se však už za dva roky sníží na polovinu a pak dále klesá k 13 miliardám v roce 2015, kdy skončí přísun dotací z Bruselu.

Stavebníci se pak už budou muset spolehnout na přímé dotace ze státního rozpočtu, které se podle prognózy nemají snižovat, na část výnosů ze spotřební daně za benzín a z mýtného.

Dostavět rozestavěné se podle analýzy podaří pouze v tom případě, že se najdou další peníze.

Experti nabízejí optimistickou variantu, která předpokládá přístup k novým zdrojům. Podle ní se zvýší na dvojnásobek dotace od státu, který jen za nové silnice zaplatí z rozpočtu anebo z výnosu spotřební daně 20 miliard. Dalších dvacet miliard bude i nadále posílat Evropská komise a stejnou částku dodají soukromí investoři v PPP projektech.

Optimismus bez potlesku

Pokud příští vlády vyplní naděje optimistů, bude se mohutně stavět i po roce 2015. Do roku 2020 bude hotov severní pražský obchvat a nevýznamná rychlostní silnice na Chomutov.

Ale i při optimistické verzi bude nutné čekat na dokončení důležitých staveb nejméně patnáct let.

To platí v první řadě pro alternativu k dálnici D1 z Hradce Králové do Olomouce a pro dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic. Týká se to i rychlostní silnice do Karlových Varů a spojení Břeclav-Hulín.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Státy EU by mohly čerpat první peníze ze záchranného balíčku v září

Země Evropské unie by na konci prázdnin mohly začít těžit ze dvou částí společného balíčku krizové pomoci schváleného v reakci na koronavirový útlum ekonomik. První členské státy by během dvou měsíců mohly získat půjčky v rámci unijní podpory krátkodobých pracovních míst stejně jako záruky pro podniky v problémech. Po pátečním jednání ministrů financí unijních zemí to prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Evropské společenství na jaře schválilo první sérii záchranných stimulů, mezi něž patří vedle využití fondu ESM určeného pro eurozónu také až 100 miliard eur (2,65 bilionu Kć) půjček od EK na podporu kurzarbeitu a 200 miliard eur záruk od Evropské investiční banky pro podniky zasažené výpadkem. Ministři tento pátek debatovali o postupu zavádění této pomoci.

Pokud státy rychle dokončí administrativní proces, "první půjčky by do členských zemí mohly doputovat po prázdninách," řekl Dombrovskis. Které země budou z fondu čerpat jako první, člen EK nespecifikoval. 

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Lucemburský premiér kritizuje výroky polského prezidenta o LGBT komunitě

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který žije v homosexuálním manželském svazku, ostře kritizoval předvolební kampaň polského prezidenta Andrzeje Dudy namířenou proti komunitě lesbiček, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT), o níž hovořil jako o nebezpečné ideologii. Bettel podle německého magazínu Der Spiegel řekl, že na tato vyjádření nezapomene.

Konzervativec Duda se v neděli utká v druhém kole prezidentských voleb s liberálním varšavským starostou Rafalem Trzaskowským. Očekává se těsný souboj. Kampaň stávajícího prezidenta Dudy vyvolává vášně kvůli kontroverzním vyjádřením na adresu LGBT. Jejich práva nedávno označil za ideologii horší než komunismus a v pondělí formálně navrhl ústavní dodatek, jenž by zakázal adopci dětí dvojicemi stejného pohlaví.

"Člověk zřejmě v předvolebních kampaních někdy říká věci, které by říkat neměl," cituje Bettela Der Spiegel. "Já je nezapomenu," ujistil šéf lucemburské vlády.

Bettel vstoupil do manželského svazku se svým partnerem v roce 2015, rok poté, co v převážně římskokatolickém Lucembursku byly tyto sňatky povoleny.
"Byl jsem docela překvapen tím, co pan Duda řekl," pokračoval Bettel v kritice hlavy polského státu. "Několikrát jsem se s ním setkal a on mě dokonce pozval do Polska spolu s mým manželem," tvrdí Bettel.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
Další zprávy