"Tohle si přece nemohu nechat líbit," prohlásila v polovině března při odchodu z jednací síně Obvodního soudu pro Prahu 1 čtyřiašedesátiletá Irena Mühlová. Soudkyně Kateřina Rybáková jí za zpronevěru vyměřila 32 měsíců podmíněně se zkušební lhůtou čtyř let, pokutu 300 tisíc korun a povinnost uhradit škodu 2,5 milionu.
Mühlová a její firma 17 let spravovaly dva rekreační objekty v Janově nad Nisou v Jizerských horách, které patří Městské části Praha 1. Podle smlouvy měla radnici za hosty odvádět peníze. Jenže podle březnového rozsudku si podstatnou část tržeb za ubytování nechávala pro sebe, dohromady to čítalo zmíněných 2,5 milionu korun.
Mühlová si verdikt skutečně líbit nenechala. Jak zjistilo Aktuálně.cz, podala úspěšné odvolání k Městskému soudu v Praze. Senát soudce Pavla Bendy se v hodnocení případu s obvodní instancí rozešel. Její rozsudek zrušil kvůli tomu, že špatně vypočítala částku, o kterou měla správkyně radnici připravit.
190, nebo 195 korun?
"Bude na soudu prvního stupně, aby si ujasnil, jaká byla skutečně stanovená cena za ubytování za noc a osobu. Obsáhlé odkazování soudu na dokumenty (…) nemůže být důkazem, že tato částka byla skutečnou částkou sjednanou mezi obžalovanou a Městskou částí Praha 1," stojí v rozsudku Městského soudu v Praze, jejž redakce získala.
Přílohou smlouvy Prahy 1 s Mühlovou o provozování rekreačních objektů v Janově nad Nisou byla metodika správy nemovitostí, podle níž měli hosté platit 190 korun za noc. Jenže v rozporu s tím na jiném místě rozsudku obvodní instance uváděla, že cena za osobu a noc je 195 korun.
Soudce Benda upozornil, že tedy není jasné, zda zmíněná metodika odrážela skutečnou cenu za ubytování. Podle odvolacího soudu tak výše škody vypočtená v původním verdiktu nemohla obstát. A protože podstatou zpronevěry je hodnota neoprávněného obohacení, nebylo možné Mühlovou za tento delikt odsoudit.
"Bude na soudu prvního stupně zvážit, jakou formou zjistí sjednanou cenou za ubytování a noc," píše soudce Benda. Musí se tedy nade vší pochybnost stanovit, kolik činila částka za osobu a noc, kolik z ní musela Mühlová odvádět Praze 1 a zda podle toho postupovala.
Pět let údajné zproněvery
Mühlová podle původního verdiktu Prahu 1 okrádala od dubna 2015 do srpna 2020. Správu rekreačních objektů začala prověřovat Praha 1 po volbách 2018, výnosy se jí zdály příliš nízké. Hybnou silou byl současný první místostarosta David Bodeček (Piráti). Zadané audity podezření potvrdily, radnice s Mühlovou roku 2021 ukončila spolupráci.
"Poskytovala radnici Praze 1 zkreslené údaje o počtech ubytovaných osob a nezasílala jí za ubytování všechny přijaté peníze tak, jak by měla na základě uzavřených smluv," popsala redakci mluvčí Obvodního soudu Prahy 1 Eva Švíglerová, čím se správkyně podle prvního rozsudku provinila.
Po popsaném zásahu Městského soudu v Praze se verze o zpronevěře prozatím zhroutila. Obvodní soud pro Prahu 1 začne kauzu znovu projednávat příští měsíc. Aby se objasnila případná škoda, soudkyně Rybáková může pověřit znalce jejím výpočtem, případně vyslechnout úředníky či politiky odpovědné za správu majetku.
Praha 1 zvýšila správcové nezákonně plat
Minulý měsíc se přitom ukázalo, že v případě paradoxně chybovala i Praha 1. Mühlová za správu objektů v Janově nad Nisou od radnice původně inkasovala 110 tisíc korun měsíčně. Radnice jí v roce 2008 odměnu zvýšila na 140 tisíc, o dalších osm let později na 170 tisíc. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tak ale učinila nezákonně.
Praha 1 neměla Mühlové přidat, ale vyhlásit na místo správce soutěž, aby se ukázalo, zda práci nemůže někdo vykonávat levněji. "Pokud by totiž obviněný (Praha 1) postupoval v souladu se zákonem, zahájil by nové zadávací řízení a dodavatelé by měli možnost podat do něj nabídku," rozhodl úřad.
Radnici kvůli tomu dal pokutu 150 tisíc korun. Praha 1 podala na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže žalobu, ale Krajský soud v Brně ji na konci července zamítl. Pokuta platí a verdikt je pravomocný. Radnice se proti němu může bránit kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, ta však nemá odkladný účinek.
