Praha - Po dlouhé nemoci zemřela v pondělí česká herečka a komunistická politička Jiřina Švorcová. Bylo jí 83 let.

Podle serveru Novinky.cz byla před třemi měsíci hospitalizována v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Střešovicích.

Poslední dny života trávila v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Malvazinkách.

Švorcová dlouhá léta hrála v Divadle Na Vinohradech. V povědomí veřejnosti byla především jako představitelka titulní role televizního seriálu Žena za pultem.

"V našich srdcích se zapsala nejen svým skvělým hereckým uměním, ale především jako laskavý, čestný a zásadový člověk. Nikdy neváhala, když mohla někomu pomoci. A nikdy se nesklonila ani před nespravedlivými útoky vůči své osobě a vůči straně, k níž se hlásila," reagoval na zprávu o úmrtí předseda KSČM Vojtěch Filip.

"Její odchod je pro nás i pro českou kulturu velkou ztrátou," dodal.

Věrná členka komunistické strany

Jméno Jiřiny Švorcové se během normalizace objevovalo spíše ve zpravodajství než v titulcích televizních her či filmů. Herečka, která byla dlouhá léta členkou souboru Vinohradského divadla, se totiž od poloviny 70. let pohybovala v nejvyšších patrech politiky.

Zasedala v ústředním výboru komunistické strany, působila v čele svazu dramatických umělců a převzala řadu režimních ocenění. Svého politického angažmá ale Švorcová nikdy nelitovala.

Bez pochybností vzpomínala i na procítěný přednes takzvané anticharty, kterou přečetla v lednu 1977 na shromáždění umělců a kulturních pracovníků v pražském Národním divadle. "Mně to nešlo proti srsti. Pavel Kohout a Jiří Pelikán byli lidé, za kterými jsme v mládí šli, od nichž jsme se učili. Měla jsem pocit, že zběhli od praporu," řekla Švorcová před několika lety. Na působení Švorcové v čele Svazu českých dramatických umělců ale všichni nevzpomínají jen ve zlém.

Nepřehlédnutelná herečka i recitátorka

Jako na dobrou zejména divadelní herečku na Jiřinu Švorcovou vzpomíná řada lidí, kteří ji zažili na jevišti. Rodačka od Hradce Králové (narozena 25. května 1928) spojila svou kariéru s vinohradskou scénou, kam poprvé přišla už za války jako komparsistka. "Z jednoho komparsu si mě pak vytáhl Jiří Frejka - doporučil mi, abych šla na konzervatoř, že prý jsem docela šikovná," vzpomínala na důležitý okamžik svého života.

Z konzervatoře, kde ji vyučoval - a také pomáhal formovat světonázor - mimo jiné zapálený komunista Václav Špidla (otec bývalého premiéra a eurokomisaře Vladimíra Špidly), zamířila na nově založenou Akademii múzických umění. První profesionální nabídku dostala po škole v roce 1950 do Hradce Králové, kde ale strávila pouhý rok.

Režisér Jan Škoda ji totiž angažoval do tehdejšího Divadla Československé armády, tedy na Vinohrady, kde působila až do neslavného odchodu po listopadu 1989.

Od začátku 50. let se uplatňovala před kamerou, debutovala v přepisu Jiráskova Temna. K výraznějším rolím patřila její traktoristka v agitce Cesta ke štěstí (1951), hrála i v Králi Šumavy (1959) a v roce 1962 ztvárnila Boženu Němcovou ve snímku Horoucí srdce. Podílela se už na počátcích televizního vysílání, později Švorcová zaujala v řadě seriálů. Nejznámější je dodnes jako Anna Holubová z Dietlovy Ženy za pultem (1977). Často také hrála v rozhlase a nepřehlédnutelná byla jako recitátorka.