Praha - Použití nadměrného množství dusíkatého hnojiva nebo vysetí plodiny v nevhodné lokalitě může pro zemědělce znamenat citelný zásah do vyplácených dotací. Za každou takovou chybu může přijít při prvním porušení až o pět procent z očekávané částky, v případě opakování prohřešku se sankce může zvyšovat.
"Účelem předpisu je nastavení národních podmínek pro postup vyhodnocení při nedodržení požadavků," píše ve vládním návrhu ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Součástí nařízení je proto i tabulka jednotlivých prohřešků proti ekologii.
Pro české hospodáře by nařízení nemělo znamenat výrazný zásah. Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík říká, že podobné podmínky již zemědělci splňují. "Nové nařízení vlády nepřináší zásadní změny, které by již v současné době nebyly pro zemědělce závazné," uvedl Stehlík.
Návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky schválila vláda na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Základní "sazba" za neekologické chování bude tři procenta z celkové vyplácené částky, podle míry zavinění ji však může správce dotace snížit na jedno procento, nebo naopak zvýšit až na pět. Za jednotlivá pochybení se přitom mohou tyto srážky sčítat.
Nařízení vlády se týká zemědělců, kteří podají žádost o přímé platby, to znamená o podporu z Programu rozvoje venkova nebo o podporu v rámci některých dotací od organizací trhu s vínem. Týká se asi 30 tisíc zemědělců.
Výčet možných ekologických chyb není malý, netýká se jen ochrany půdy, což je dnes největší ekologický problém zemědělství, ale také se snaží chránit chovaná zvířata nebo veřejné zdraví.
Poskytovatelé dotací tak budou sledovat například dávkování hnojiv, zejména zda pěstitel nepoužívá dusíkatá hnojiva v době jejich zákazu, nebo zda roční dávka nepřekročí povolenou mez. Ta činí 170 kilogramů čistého dusíku na jeden hektar ročně.
Stejně tak nemůže zemědělec pěstovat plodiny, které způsobují erozi, jako je kukuřice, brambory nebo slunečnice na svazích ve vzdálenosti menší než 25 metrů od povrchových vod.
V souvislosti s hospodařením nesmí dojít k poškození dřevin nebo k jinému škodlivému zásahu do přírody, například ke zničení hnízdišť ptáků. Sledovat se budou i způsoby uskladnění krmiv pro chovaná zvířata a zda je pravidelně kontrolovaná jejich kvalita.
O dotaci může připravit zemědělce i skutečnost, že jeho prasata nedostávají alespoň jedenkrát denně krmivo nebo nemají stálý přístup k napájecí vodě. Stejně tak musí chovatel, pokud chce získat dotace v plné výši, chránit zvířata chovaná mimo ustájení před nepříznivými povětrnostními vlivy nebo predátory.