Kmoníček: 90 procent Zemanových výroků neberte vážně

Daniel Anýž Václav Dolejší, Daniel Anýž
17. 4. 2015 6:36
Klíčový muž Hradu Hynek Kmoníček svérázně vysvětluje, jak je třeba přistupovat k jeho šéfovi. Jako příklad nereálného výmyslu dává Zemanův nápad na přenesení ambasády do Jeruzaléma.
"Dokonce bych řekl, že kdyby 90 procent diplomaticky silných výroků prezidenta bylo skutečným záměrem, tak bych měl profesionální problém," říká Kmoníček.
"Dokonce bych řekl, že kdyby 90 procent diplomaticky silných výroků prezidenta bylo skutečným záměrem, tak bych měl profesionální problém," říká Kmoníček. | Foto: DVTV

Praha - Pokud vám vadí výroky Miloše Zemana, tak je nesmíte brát zas tak moc vážně. Prezident prostě občas říká nesmysly, které nejsou promyšleným plánem.

Toto není rada bohorovného intelektuála z pražské kavárny, ale jednoho z nejbližších spolupracovníků prezidenta, šéfa zahraničního odboru na Hradě Hynka Kmoníčka. Zkušený diplomat v Zemanových službách v rozhovoru po Hospodářské noviny svérázně vysvětluje, jak se mu líbí role člověka, který musí hasit nebo obhajovat prezidentovy výroky.

„Já musím říct, že ty diplomaticky sporné výroky málokdy vycházejí z toho, že bych čelil nějakému jasnému politickému úmyslu, analýze, plánu. Dokonce bych řekl, že kdyby devadesát procent z nich bylo skutečným záměrem, tak bych měl profesionální problém,“ říká Kmoníček.

„Jsou věci, které kdyby se realizovaly, tak by s nimi člověk profesně nemohl být. To byl třeba nápad na přenesení české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, což by v zásadě znamenalo konec jakýchkoliv vztahů s muslimským světem a podstatnou částí států OSN.“

Kmoníček říká, že za to mohou „nesmyslné dotazy“ občanů na prezidenta. Vysvětluje, že problémy vznikají při Zemanových tour po regionech, kde při diskusích s lidmi v kulturních sálech má prezident potřebu odpovědět na jakýkoliv dotaz.

Můžou za to nesmyslné dotazy občanů

„Vzniká to celé jednoduchým způsobem: Při výjezdu pana prezidenta do regionů se v malém českém městečku X místní občan A zeptá na velmi zvláštní otázku, na vyslovený diplomatický nesmysl. A prezident na ni na místě odpoví,“ popisuje Kmoníček. Což je zvláštní vysvětlení, protože na případný nesmyslný dotaz se snad nemusí odpovídat nesmyslem.

„To jsme zase u pojetí prezidenta. Kdyby to bylo klasické české prezidentství stařečka na oblaku, odpověděl by dlouhou humanitní frází, která by neznamenala nic. Prezident prostě s těmi lidmi diskutuje a řekne svůj vlastní, okamžitý názor. To neznamená, že má takový plán. Na ne úplně smysluplný dotaz nemůžete dát smysluplnou odpověď, pokud nechcete jít do dvouhodinové přednášky. Takže se dopustíte zkratky nebo bonmotu,“ říká ředitel zahraničního odboru.

Podle něho si jen Zemanovi kritici nemohou zvyknout na to, že na Hradě nesedí jejich oblíbenec.

„Toto prezidentství je pro mnoho lidí překvapivě jiné, protože dochází k jakési ne úplně dobrovolné demytologizaci osoby prezidenta. V české psychologii je představa, že prezident je v zásadě nadstranický, nepolitický činitel, který sestupuje z oblaku pouze střídmě, hovoří velmi nepolitickým jazykem humanistického filozofa a z morální pozice nabádá nekalé politiky k vyšším cílům. Miloš Zeman tím, že je Miloš Zeman, se chová v protikladu k této představě a je mnohými vnímán jako další z politiků,“ říká Hynek Kmoníček.

Rozhovor čtěte v pátečních Hospodářských novinách

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy