Brno - Ústavní soud ve čtvrtek zamítl návrh prezidenta Miloše Zemana na zrušení služebního zákona. Vyhověl mu pouze v jediném z jeho návrhů a vypustil z normy jednu větu.
Rozhodnutí Ústavního soudu ocenil premiér Bohuslav Sobotka. Prezident Zeman přes svého mluvčího Jiřího Ovčáčka a jeho twitterový účet jen stručně vzkázal, že rozhodnutí ústavních soudců "respektuje".
Reakce pana prezidenta na dnešní rozhodnutí ve věci služebního zákona: "Respektuji rozhodnutí Ústavního soudu".
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 9. Červenec 2015Zeman navrhl zrušení celkem 20 rozsáhlých pasáží zákona, které upravují třeba diskutované postavení politických náměstků.
Ústavní soud zrušil na návrh Zemana tu část zákona o státní službě, která umožňuje vedoucím sedmi ústředních orgánů státní správy oponovat vládě, pokud v nich bude chtít snížit počet pracovních míst, popřípadě náklady na mzdy zaměstnanců.
Podle současného znění zákona by vláda potřebovala souhlas každého představitele z těchto sedmi ústředních státních orgánů. K těmto klíčovým institucím státu patří například antimonopolní úřad nebo energetický regulační úřad.
O platech a pracovních místech musí rozhodovat vláda
"Rozhodování o klíčových otázkách fungování státní služby, jakými jsou počet služebních míst a objem prostředků na platy, nelze zákonem vyjmout z odpovědnosti vlády tím, že její rozhodnutí učiní závislým na souhlasu vedoucího správního úřadu," uvedla při odůvodnění nálezu místopředsedkyně ÚS Milada Tomková.
Zdůraznila, že za řádný chod státní správy a nyní i státní služby nese odpovědnost vláda vůči Poslanecké sněmovně, ale ne ve vztahu k vedoucím několika ústředních státních orgánů. Této ústavní odpovědnosti nemůže vládu zbavit ani zákon schválený zákonodárci, i kdyby s ním vláda souhlasila.
"Vítám dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, je logické a odpovědné. Důležitá reforma, která zajistí nestrannost a větší kvalitu státní správy, může pokračovat," uvedl premiér Sobotka.
"Vypuštění věty, která se týká systemizace některých úřadů, respektuji jako ústavně odůvodnitelné. Zrušení této věty, myslím, nezpůsobí při aplikaci zákona žádné vážnější problémy," dodal později předseda vlády.
"Vnímám to pozitivně," řekl k rozhodnutí soudu ministr financí Andrej Babiš (ANO). Připomněl, že Česko bylo poslední zemí v Evropě, která zákon přijala.
Rozhodnutí kvitují i opoziční poslanci
Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska někdo konečné slovo v legislativním procesu mít musí. "Každý nález Ústavního soudu respektuji. Některý, pravda, se mi líbí, některý se mi nelíbí, tenhle se mi líbí," řekl Kalousek.
Šéf ODS Petr Fiala sdělil, že není příznivcem zatahování Ústavního soudu do "politické bitvy" v případě, že někdo nesouhlasí s podobou schváleného zákona.
"Proto oceňuji zdrženlivost Ústavního soudu v rozhodování o případném zrušení služebního zákona či jeho části. Prezident Zeman by měl raději svůj čas věnovat důležitějším činnostem než bojem s Poslaneckou sněmovnou," uvedl Fiala.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že verdikt soudu předpokládal a pokládá jej za správný. Poznamenal, že Zeman slíbil po své inauguraci přijetí služebního zákona a že jeho ústavní stížnost způsobila ve veřejné správě "zbytečné napětí".
"Osobně se domnívám, že by se pan prezident měl zamyslet nad tím, zda jeho poradci v oblasti ústavního práva jsou schopni objektivního posuzování, zejména u takto důležitých legislativních kroků," uvedl v komentáři
Rozhodnutí soudu je platné od čtvrtka
Rozhodnutí ÚS o zrušení části zákona je platné okamžikem vyhlášení jeho nálezu ve věci, tedy už ode dneška.
Návrh na zrušení zákona nebo jeho částí podal prezident loni v listopadu. Zemanův návrh má šest stran textu, takže je oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, relativně stručný. V úvodu se věnuje schvalovací proceduře.
Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil zcela nový návrh zákona o státní službě.
Služební zákon začal platit po letech příprav a sporů od letošního ledna. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů.
Do služebního poměru přešlo nedávno 68 tisíc státních zaměstnanců. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty.
