Brno - Prezident Miloš Zeman navrhl na doplnění Ústavního soudu čtyři jména. Jde o soudkyni Nejvyššího správního soudu Miladu Tomkovou a profesory právnických fakult Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka a Jana Filipa.
A je to sázka na právnickou i soudcovskou zkušenost se všemi výhodami i nevýhodami. Na jedné straně jde ve všech čtyřech případech o respektované odborníky, kteří mají zkušenosti jak s právní teorií, tak praktickým chodem tuzemského soudnictví. A dvě jména, která Zeman navrhuje, Sládeček i Filip, jsou experty, kteří už na Ústavním soudu působili v době, kdy soudce jmenoval Václav Havel.
Tomková je zase výraznou soudkyní Nejvyššího správního soudu, který už několikrát ukázal, že umí rozhodovat velmi moderně a nebojí se žádných politických tlaků. Fenyk je uznávaný expert na trestní právo.
Mluví víc jak Klaus
Nově navržení soudci jsou lidé, na kterých se podle informací deníku Aktuálně.cz bez větších problémů a kontroverzí shodli šéfové všech rozhodujících soudních institucí, které Zeman na rozdíl od Klause pozval ke konzultacím o jménech budoucích ústavních soudců.
Pokud je na jednu stranu zkušenost výhoda, přináší to také některé sporné otázky. ODS už jménem ministra spravedlnosti Pavla Blažka označila za velkou nevýhodu Jaroslava Fenyka jeho působení ve funkci vojenského prokurátora (v socialistickém Československu). Fenyk je také nejvíce spojen s dobou vlády sociální demokracie v čele právě s Milošem Zemanem. Působil totiž jako náměstek Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové.
V komunistické straně byl i uznávaný odborník Jan Filip. S tím ale ODS podle Blažka problém nemá.
A je téměř jisté, že na soudu bude dál působit jeho předseda a bývalý člen vlády Miloše Zemana Pavel Rychetský, toho chce Zeman senátorům navrhnout v červnu. Stejně jako s nynějšími kandidáty by neměl být v Senátu, kde jsou ve většině sociální demokraté, s jeho nominací problém. "Je to taková sázka na jistotu a konzervatismus," řekl jeden z účastníků úterních jednání.
Zatím tak ve hře nejsou návrhy na to, aby soud doplnili mladší soudci například z Nejvyššího správního soudu, Zeman podle všeho nechce ani typ soudce, kterým byla Eliška Wagnerová - tedy soudce, který neměl problém s kontroverzními verdikty.
Podle Zemana rozhodla při výběru kandidátů na soudce Ústavního soudu jejich odborná zkušenost, jména konzultoval s předsedou soudu Pavlem Rychetským. Samotní kandidáti nechtěli prezidentovu volbu nijak komentovat. Tomková pouze uvedla, že si nabídky váží a že by ji přijala. "Teď bude záležet na rozhodnutí Senátu," uvedla soudkyně. Fenyk připustil, že jej prezidentova nabídka překvapila.
Od loňska postupně Ústavní soud bez náhrady opustili Eliška Wagnerová, František Duchoň a Jiří Mucha, exprezident Václav Klaus ale se svými návrhy na nové soudce neuspěl.
Soudců je tedy jen dvanáct místo předpokládaných patnácti. Kdyby bez náhrady odešel ještě jeden, vedlo by to už k paralýze soudu a k zastavení přezkoumávání zákonů. Letos přitom vyprší mandát dalším sedmi soudcům.
Soudci soudí déle
Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se prodlužuje rozhodování Ústavního soudu a počet nevyřešených spisů dosáhl historického maxima. Zatímco v minulých letech obvykle soud rozhodoval o stížnostech a návrzích v průměru asi pět měsíců, nyní obvyklá délka řízení dosahuje téměř osmi měsíců. Na rozhodnutí teď čeká 2100 stížností, víc než kdykoliv v minulosti.
Zeman už dříve opakovaně řekl, že při doplňování Ústavního soudu bude konkrétní jména konzultovat s předsedou Pavlem Rychetským. Ten zase připustil, že by přijal nominaci na další funkční období, ale pravděpodobně jen na pět let.
