Dříve utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi, získal server společně s Českým rozhlasem Radiožurnálem. Takzvané abolice by musel podepsat premiér Petr Fiala (ODS), který to ale odmítl. O těchto Zemanových rozhodnutích média už dříve informovala, exprezident to popíral. Potvrdil, že žádal o abolici pro Mynáře v kauze dotace pro penzion v Osvětimanech.
Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici potřebuje spolupodpis předsedy vlády či jím pověřeného člena kabinetu. "Nařizuji, aby se nepokračovalo v trestním řízení a nezahajovalo se trestní stíhání," uvedl Zeman ve svých rozhodnutích z předloňského června. Nejmenoval konkrétní osoby, beztrestnost se měla týkat všech podezřelých v obou případech. Fiala v září 2022 odpověděl, že rozhodnutí hlavy státu o nezahájení trestního řízení a trestního stíhání nespolupodepíše.
Premiér v pátek novinářům v Pardubicích řekl, že neakceptoval Zemanovy návrhy na udělení abolice, protože pro to neviděl žádné důvody, stejně jako jeho vláda. "O všech krocích, které jsme udělali, respektive neudělali, veřejnost ví," zdůraznil.
Dříve Zeman žádosti popíral. "Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra (Petra) Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání," řekl Zeman loni v lednu v rozhovoru s internetovou televizí XTV.
Vyšetřování úniku informací z BIS vyvolalo Zemanovo veřejné prohlášení, že se dozvěděl o odposleších sebe i svého okolí ze strany kontrarozvědky. V případu dokumentů o Vrběticích se do hledáčku kriminalistů dostal hradní aparát v čele s Mynářem, který nařídil předčasné zničení citlivé zprávy o zapojení ruských tajných služeb do explozí.
Národní centrála proti organizovanému zločinu tehdy prověřovala, jestli se tajný dokument nedostal do nepovolaných rukou, tedy k lidem bez odpovídající bezpečnostní prověrky. Tu neměl třeba právě Mynář. Policisté proto chtěli z dokumentu sejmout otisky prstů, kvůli skartaci už to ale nešlo.
Poslední rozhodnutí o abolici se žádostí o kontrasignaci zaslal Zeman premiérovi těsně před koncem svého prezidentského mandátu loni v březnu. Abolice se měla týkat přímo Mynáře v případu možného zneužití šestimilionové evropské dotace při přestavbě penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku.
Mynář v této kauze čelí obžalobě, vinu popírá. Bývalý prezident nedávno řekl, že Fiala po sněmovních volbách v roce 2021 uvedl, že nemá problém abolici pro Mynáře podepsat, pak ale nedodržel slovo. Premiér to opakovaně popřel. "Žádný takový slib nezazněl," řekl v pátek Fiala. Zeman podle něj v rozhovorech s ním jen opakovaně vyjadřoval obavy, že trestní kauzy jeho spolupracovníků budou politizovány a použity proti němu, což Fiala odmítl jako něco, co se v Česku neděje a nesmí dít. O žádnou politickou pomstu nešlo, dodal.
Kancelář prezidenta republiky loni dostala pokutu 30 tisíc korun od Národního bezpečnostního úřadu za to, že dopisy se Zemanovými rozhodnutími o abolici i Fialovu odpověď vedla v utajovaném režimu, připomněl server. Dokumenty nechal odtajnit Zemanův nástupce v prezidentské funkci Petr Pavel. Serveru iRozhlas a ČRo je na základě žádosti podle informačního zákona zpřístupnil úřad vlády.
