Na začátku léta 2022 poslal tehdejší prezident Miloš Zeman na Úřad vlády tři dopisy. Žádal v nich premiéra Petra Fialu (ODS), zda by spolupodepsal abolici. Jde o zastavení stíhání, případně rozhodnutí o nepřípustnosti stíhání. Aby tuto pravomoc mohla hlava státu uplatnit, bez písemného souhlasu předsedy vlády se neobejde.
Abolicí chtěl Zeman vstoupit do tří kauz. Snažil se zastavit stíhání Mynáře obviněného z dotačního podvodu. Ve druhém případě se prověřovalo podezření, zda se někdo ze Zemanových spolupracovníků neoprávněně neseznámil se zprávou BIS o zapojení ruské vojenské rozvědky do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích.
V poslední kauze měl Hrad nelegálně získat informace od bývalého důstojníka BIS Martina Sedláře o možném odposlouchávání prezidentových klíčových kolegů. Žádosti o abolice prezidentská kancelář utajovala, vedla je v režimu tajné. Postupovala tak však nelegálně, pravomocně o tom nyní rozhodl Národní bezpečnostní úřad.
Prezidentská kancelář je vinna
"Správní orgán uznal účastníka řízení vinným ze spáchání přestupku podle (…) zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, (…), kterého se dopustil tím, že jako původce vyznačil stupeň utajení Tajné na dokumentech," sdělil Aktuálně.cz náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jaromír Kadlec.
Úřad vedl řízení přímo s Kanceláří prezidenta republiky. Ta podle Kadlece nelegálně zanesla do druhého nejpřísnějšího režimu utajení tři dokumenty obsahující žádosti o abolice. Všechny zmíněné listiny pochází z 27. června 2022. Výsledkem je pravomocná pokuta pro prezidentskou kancelář ve výši 30 tisíc korun.
"Aniž by byly informace v nich obsažené uvedeny v seznamu utajovaných informací a aniž by jejich vyzrazení nebo zneužití mohlo způsobit vážnou újmu zájmu České republiky," vysvětlil Kadlec, proč Hrad za Zemanova prezidentování neměl právo žádosti o abolice utajit. Obdobným informacím podle zákona nepřísluší takový stupeň utajení.
Národní bezpečnostní úřad v tomto duchu rozhodl už loni na podzim. Prezidentská kancelář však podala odvolání, takzvaný rozklad, jejž nyní ředitel úřadu Jiří Lang zamítl. Rozhodnutí je konečné. "O rozkladu bylo rozhodnuto 1. února. Téhož dne bylo rozhodnutí doručeno do datové schránky účastníka řízení, kdy rovněž nabylo právní moci," uvedl Kadlec.
Milost dostal jen Balák
Zda si někdo z klíčových Zemanových lidí, především kancléř Mynář a ekonomický poradce Martin Nejedlý, neoprávněně přečetl zprávu BIS o ruském útoku ve Vrběticích, prověřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mynář ani Nejedlý nemají potřebnou prověrku. Z prověřování žádné obvinění nevzešlo.
Okolnosti vyzrazení údajného zájmu BIS o Martina Nejedlého či Vratislava Mynáře, kterého se měl dopustit její bývalý příslušník Sedlář na schůzce na Hradu na přelomu let 2017 a 2018, prověřuje inspekce BIS. Ta formálně spadá pod ředitele služby Michala Koudelku. Případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Mynář už je tři roky obviněný z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, pro svůj penzion v Osvětimanech ve Zlínském kraji měl neoprávněně získat dotaci šest milionů korun. "Probíhá vyšetřování, které, pokud nenastane potřeba provádění dalšího dokazování, bude ukončeno v řádu měsíců," napsal redakci žalobce Martin Malůš loni v listopadu. Vyšetřování stále běží.
Na žádosti o spolupodpis abolice upozornil Deník N. Premiér Fiala je nepodepsal. Zeman úspěšně omilostnil "jen" bývalého šéfa lánské obory Miloše Baláka, který měl jít na tři roky do vězení za manipulaci zakázky za 200 milionů korun. "Toto rozhodnutí nebylo přesvědčivě vysvětleno a při jeho vydání prezident republiky nerespektoval vlastní sebeomezující rozhodnutí," uvedl k tomu Ústavní soud.
