Jestliže bylo před víkendovým online sjezdem Strany zelených něco jisté, tak to, že v jejich čele zůstane jak Magdalena Davis, tak Michal Berg. Oba byli poprvé zvolení v roce 2020, vzájemnou spolupráci si několikrát pochvalovali a neobjevil se nikdo, kdo by měl kromě nich zájem kandidovat. Při následném hlasování také získali velkou většinu hlasů.
Debata na sjezdu nicméně ukázala, že zvolení staronového vedení neznamená spokojenost delegátů sjezdu s nynější politikou strany. Řada straníků totiž věřila, že by se Zelení mohli v loňských podzimních volbách opět vrátit do sněmovny, kde byli dosud jen v letech 2006 až 2010 za předsedy Martina Bursíka. Tehdy je volilo 336 487 voličů, což bylo 6,29 procenta hlasů. V posledních volbách propadli, získali pouze 0,99 procenta hlasů a hlas jim hodilo 53 343 voličů.
Magdalena Davis v sobotu přiznala, že vzhledem k volebnímu neúspěchu zvažovala, že už kandidovat nebude. "Já jako vaše volební lídryně jsem byla připravená vzít svoji politickou zodpovědnost, ze všech stranických funkcí odstoupit a o další se už neucházet. Z mnoha zpětných vazeb jsem ale pochopila, že zůstat může někdy znamenat větší odpovědnost než odejít," vysvětlovala Davis.
Podle ní je nutné, aby Zelení byli nepopulistickou opozicí v situaci, kdy "není v Poslanecké sněmovně nikdo, kdo by byl výrazným nositelem tématu klimatické krize." Nesmíme to jako Zelení vzdávat, ačkoliv určitě řada z nás na to často v poslední době myslela," uvedla.
Z jejích slov, stejně jako ze slov Michala Berga je zřejmé, že chtějí spolupracovat se sociální demokracií, která se podle nich musí "obrodit". Tedy například by v ní neměla figurovat jména politiků, kteří byli příliš spojeni s minulostí, ať tou, ve které hrál prim Miloš Zeman, nebo následně Andrej Babiš.
"Začali jsme komunikovat s novým vedením ČSSD. Myslím si, že sociální demokracie by měla být partnerem, samozřejmě, pokud se jim podaří obroda, o kterou se nové vedení snaží," řekl Berg, který upozorňoval, že Zelení ale nechtějí nic uspěchat. "Je to proces, který musíme pořádně promyslet a musíme si říci, co od něj očekáváme. Nejít do něho úplně hrr, protože by se také mohlo stát, že se nám to nepodaří. Když se nám to nepodaří, tak potom úlohu opozice těžko můžeme kredibilně hrát," řekl Berg.
Magdalena Davis, která je považována za pravicovější političku než Berg, se během svého kandidátského proslovu nijak nezmínila o tom, zda by preferovala spolupráci s ČSSD. Na otázky některých členů, co jeho vizi říká, odpověděla, že tato jednání s ČSSD podporuje. "Je to logické vyústění politické situace, jsem otevřená těmto rozhovorům. Ale jak říká Michal, některé věci jsou asi mimo naši kontrolu, musí nejdříve proběhnout na úrovni partnerů a pak teprve můžeme formulovat nějakou strategii, jak budeme dál pokračovat. Jestli se s někým budeme, nebo nebudeme spojovat," podotkla.
Zelení hledali partnera už před volbami do sněmovny. Nejdříve se pokoušeli o volební spolupráci s Piráty, kteří ji ale odmítli. Několik měsíců před volbami ještě jednali se sociální demokracií, ale také tato spolupráce neklapla. Mezi vedením obou stran sice došlo k jednání, ale ČSSD ještě pod vedením Jana Hamáčka nakonec oznámila, že půjde do voleb samostatně.
Během sobotní debaty někteří členové strany vyzvali Magdalenu Davis, zda by nezvážila kandidaturu na prezidentku. Spolupředsedkyně Zelených přiznala, že nabídku zvažovala, ale rozhodla se nakonec do voleb nejít. "Bitva Babiš versus demokratické koalice, která se odehrála kolem voleb do sněmovny, bude pokračovat v prezidentské volbě. Je proto mnohem strategičtější, abychom se k tomuto jako strana připojili, než abychom se snažili zviditelnit vlastní kandidátkou. Ta by neměla šanci na výhru, a ještě by to bylo vnímáno jako tříštění sil," prohlásila.
