Praha - Těsně před hlasováním o důvěře vládě se Andrej Babiš pokusil o manévr, který by mu mohl naklonit komunisty a SPD. Souhlas s komunistickým návrhem na zdanění církevních restitucí přitom není žádnou novinkou, dosud se ho ale v parlamentu nepodařilo prosadit.
Nyní se situace změnila. Strany kritické k restitucím, tedy ANO, SPD a KSČM, mají ve sněmovně dohromady 115 hlasů. Spolu se sociální demokracií, která se o zmírnění restitucí snažila v minulosti, dokonce 130.
Z pohledu hnutí ANO to není až tak překvapivý krok, byť přichází dva dny po schválení programového prohlášení, kde o něm není ani slovo. "Církvím odklepli restituce předražené o 54 miliard," zlobil se Andrej Babiš, sám věřící člověk, loni v předvolebním programu.
Restituce jsou náhradou majetku, který církvím ukradli komunisté. Zároveň stát po vyplacení restitucí nebude církve už finančně podporovat. Peněžní náhrada má tvořit 59 miliard korun, rozprostřených do 30 let vyplácení a navyšovaných o inflaci. Z ročních zhruba dvou miliard korun by po zdanění zbylo o 19 procent, tedy o 380 milionů méně.
Těžší dopad na českobratrskou a husitskou církev
Podle advokáta Jakuba Kříže, který se otázkou restitucí dlouhodobě zabývá, by návrh dopadl především na nekatolické církve. Katolíci totiž v rámci náhrad dostávají z velké části nemovitosti, kterých by se zdanění netýkalo.
"U nekatolických církví je naturální restituce naprosto minimální. Velký dopad by to mělo například na Českobratrskou církev evangelickou nebo Československou církev husitskou. To jsou relativně velké církve, jejichž historický majetek byl odjakživa v centru měst, například činžovní domy. V rámci restitucí se nevydává, protože byl už dříve zprivatizován nebo převeden na obce," řekl Aktuálně.cz Kříž.
V poněkud lepší situaci jsou podle Kříže úplně nejmenší uskupení, jako Křesťanská společenství nebo adventisté sedmého dne.
"Mají více motivované členstvo, hodně aktivizovanou členskou základnu a s problémy by se zřejmě vypořádávali snáze než větší církve," upozornil Kříž na skutečnost, že například zmíněná husitská či českobratrská církev mají větší podíl tradičních a starších, tedy i méně aktivních členů.
Návrh by mohl narazit u Ústavního soudu
Přes sněmovní většinu, která umožňuje restituce prosadit i přes případný odpor Senátu a prezidenta, není jasné, jak by si návrh vedl u Ústavního soudu, pokud by se na něj někdo obrátil.
Předjímat to však nelze. "To nemohu vůbec komentovat," reagoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na dotaz Aktuálně.cz, jak vnímá taktický manévr, kterým má být zdanění obhájeno. Tedy tvrzení vládních legislativců, že výše vyrovnání je neúměrně vysoká a že zdanění je jediný možný prostředek nápravy.
Ústavní právník Vladimír Balaš označil postup vlády za zvláštní. "Jestliže to měla být náhrada za zabavený majetek, tak to není příjem jako každý jiný, ale náprava majetkové křivdy. Je to, jako kdyby vám vrátili dům a vy jste z toho měl zaplatit poplatek. Platit daň z ukradeného majetku, který se vrací zpět, je podle mě nehoráznost," řekl Aktuálně.cz.
Balaš připustil, že výše finanční kompenzace mohla být spočítána špatně. Soudí ale, že se stát k poskytnutí vyrovnání už zavázal a smlouvy je potřeba dodržovat.
Obdobný pohled má advokát Kříž. "Chápu to jako politickou taktiku a politické zdůvodnění," připomněl snahu hnutí ANO získat podporu pro svou vládu. "Z právní roviny ty argumenty relevanci nemají," usuzuje a poukazuje na to, že Ústavní soud už před časem restituce řešil a logické nejasnosti ve způsobu stanovení náhrady nenašel.
"Z mého pohledu by se jednalo o zpětné zdanění, o pravou retroaktivitu. To by byla mimořádná situace, pro kterou by musely být splněny mimořádné okolnosti, a ty v daném případě splněny nejsou," dodal Kříž.
Nedůležité, odmítl Duka komentář. Církve ale o soudu uvažují
Kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka se ke stanovisku vlády vyjádřit nechtěl s tím, že to nepovažuje za důležité a řešil by až situaci mající právní a výkonnou relevanci. Během dřívějších úvahách politiků o zdanění restitucí se nicméně Duka nechal slyšet, že by zdanění církev u soudu napadla.
Předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek uvedl, že by zdanění pro obce představovalo obrovský problém kvůli dlouhodobému plánování. "Odluka státu od církví je výhodná pro stát," řekl Papoušek s tím, že debatu pokládá za politickou záležitost.
Ekumenická rada církví považuje majetkové vyrovnání za vyřešené. "Uznávám ale, že parlament tak rozhodnout může," řekl k možnému zdanění její předseda Daniel Ženatý. Podobně jako Duka však zůstal zdrženlivý, chce vyčkat, zda nejde ze strany Babišovy vlády jen o populistický krok. "Pokud by to ale mělo dopadnout tak, jak je teď naznačováno, určitě bychom se bránili u Ústavního soudu," řekl Aktuálně.cz.
Zdanění odmítl i generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl, restituce jsou v současné podobě podle něj výhodné pro stát i společnost. "Podepsané smlouvy se mají v právním státě ctít. Pokus vynucovat korekci smluvně garantovaného právního stavu bez toho, že by se s druhou stranou jednalo, je deformací právního prostředí. A kvalita tohoto prostředí tak něco vypovídá i o kvalitě demokracie," řekl Aktuálně.cz.
Na úvahy o Ústavním soudu je ale zatím brzo. Návrh zákona by musel projít trojím čtením ve sněmovně a následně Senátem, který by ho případně mohl do sněmovny poslat zpět. Případná neúspěšná jednání o vládě by mohla vést k rozpuštění sněmovny, čímž by návrhy zákonů v ní ležící zanikly.
