Na zavření škol doplácejí hlavně slabší žáci. Nadaní si domácí výuku často pochvalují

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
3. 11. 2020 13:44
Školy ani školská poradenská zařízení nestíhají plnit potřeby žáků s poruchami učení. Na ty mimořádně nadané už nemají čas vůbec. Ve škole se nudí, doma si ale mohou uspořádat výuku mnohem efektivněji a zajímavěji. Jenže ti podprůměrní v distančním vzdělávání plavou. Většinou jim nepomohou ani rodiče. Nůžky mezi žáky se ještě více rozevírají.
Na běžné škole se většinou mimořádně nadané děti nudí. Doma si rychle splní povinnosti a pak se mohou rozvíjet v tom, co je baví.
Na běžné škole se většinou mimořádně nadané děti nudí. Doma si rychle splní povinnosti a pak se mohou rozvíjet v tom, co je baví. | Foto: Shutterstock.com

Dvě vlny koronavirové pandemie, dvoje zavření škol. Mnozí žáci se do školy nepodívali od poloviny března do září kromě půl hodiny, kdy si vyzvedávali na konci června vysvědčení. Od poloviny října už jsou zase všichni povinně doma a nikdo neví, jak dlouho bude tato situace trvat. Ukazuje se, že návrat do lavic počátkem listopadu byl nereálně optimistický odhad.

V březnu se také přerušila většina školních soutěží, soutěží základních uměleckých škol i dalších uměleckých a sportovních soutěží pro děti a mládež, v září se pak už ani neobnovily. Kroužky skončily po měsíci a půl, některé bez náhrady, jiné se neplnohodnotně převedly do on-line prostředí.

Ve škole se nudí, doma ožily

Zdálo by se, že touto situací budou nejvíce trpět tzv. MiND, tedy mimořádně intelektově nadané děti, které postrádají patřičné výzvy a cíle. Jenže jak upozorňuje Miriam Janyšková, zakladatelka a ředitelka nadačního fondu Qiido, jenž se snaží nacházet a podporovat mimořádně chytré děti, většině z nich distanční výuka vyhovuje. Zvláště pak ta asynchronní, kde místo on-line hodin "od-do" dělají na samostatné práci s určitým termínem odevzdání.

"Mají prostor pro sebe - pro seberealizaci, čas dělat svoje věci. Nutné povinnosti do školy si udělají v krátkém čase, klidně i za deset minut místo vyučovací hodiny, a tehdy, kdy chtějí. Není na ně vyvíjen pro ně nesmyslný tlak, takže jsou v klidu a spokojené," líčí Janyšková. Mohou využívat mnoha on-line kurzů či se vzdělávat dle oblastí jejich zájmu, vášně, fascinace. Digitální gramotnost je pro ně totiž samozřejmostí. "Ony si dokážou samy vyplnit 'prázdno', nepotřebují nás dospěláky, abychom je pořád organizovali a do něčeho tlačili," dodává.

Stejného názoru je i dětský klinický psycholog Oldřich Ďurech. "Mnohem více bity jsou děti z druhé strany spektra, které obtížně zvládají nároky vzdělávání nebo mají nějaký handicap. Protože ty si žádnou náhradní činnost nenajdou. A často ji obtížně hledají i jejich rodiče," říká.

Podle něj MiND děti mohou být z přerušení všech kroužků, které je rozvíjely a hnaly dopředu, demotivované a frustrované, ale vždy si dokážou vymyslet něco nového. Navíc si v době výuky z domova dokážou rozvrhnout učební plán podstatně zajímavěji, než to bývá ve škole. Třeba tak, že nebudou střídat předměty po 45 minutách, ale zahloubají se třeba na celý den do matematiky a nenechají se rušit.

Psychologové často varují před chybějícími sociálními kontakty dětí během zavření škol. Ale jak říká Miriam Janyšková, MiND děti si socializaci často kompenzují v on-line prostoru, kde se navážou na další nadané děti, protože s nimi si rozumí, chápou se, respektují, inspirují a mají nastaveny stejné hodnoty a uzavírají mezi sebou velmi trvalá přátelství.

Mnohem větší problém se tak v těchto dnech objevuje na opačné straně, u dětí intelektově podprůměrných. Ty totiž, jak upozorňuje Ďurech, často pocházejí z nepodnětných rodin, ze sociálně, intelektově i ekonomicky problematického prostředí, z neúplných rodin a podobně. Děti se středně těžkou a těžkou mentální retardací absolutně nezvládají jakoukoliv domácí výuku a jejich rodiče jim s tím často neumí pomoci. "Tyto děti se moc nemají čeho chytat, tady se ty nůžky během pandemie velmi nebezpečně rozevírají," varuje psycholog Ďurech.

Tipy Mensy: Čím se při lockdownu mohou bavit nadané děti?

výuka na dálku, online výuka, distanční výuka, pandemie

Khanova škola, vzdělávací portál pro děti i dospělé

LogicLike, on-line lekce logiky hravou formou

Intellectus, on-line kroužky pro žáky ZŠ ve školním roce 2020/2021

Talnet, nabídka kurzů a exkurzí

Centrum pro talentovanou mládež (CTM), on-line studium v angličtině

Nestíháme, jsme zavaleni "dys-"

Jak upozorňuje Česká školní inspekce, zatímco podle statistických údajů by měla být v populaci zhruba dvě procenta mimořádně nadaných školáků, každoročně se jich podaří diagnostikovat pouze 0,1 procenta, což je zhruba 900 dětí. Stejně tomu bylo i ve školním roce 2018/2019, kdy se mimochodem podařilo diagnostikovat přes 120 tisíc žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Ve své zprávě za rok 2018/2019 inspekce upozorňuje, že nízká míra individualizace výuky, kdy všichni žáci plní stejné úkoly, vede ke stagnaci a znalostnímu propadu u slabších žáků a stagnaci a minimálnímu rozvoji žáků nadanějších. "Pro obě skupiny žáků jsou školy výrazně neefektivním místem pro jejich vzdělání. Slabší nemají šanci získat zájem o vzdělání a nadanější svůj zájem kompenzují mimo školu," konstatují inspektoři.

Kde je chyba? Na mimořádně nadané děti není zkrátka čas a prostor ve třídě o třiceti žácích, v níž jsou třeba tři s nějakou poruchou učení a dysfunkcemi. Protože zatímco oni si sami neporadí, ti mimořádně nadaní se v nejhorším umí zabavit sami. Osvícenější učitelé jim aspoň přinesou něco zajímavého ke čtení, ti méně osvícení trvají na tom, aby dělali všechno stejně jako třída, a to, že si čtou či počítají něco napřed, považují za drzost a porušení pravidel. Na potřebný počet asistentů či učitelů do tandemu nejsou peníze ani kvalifikovaní lidé.

"Postup se liší škola od školy. Některý učitel si vůbec neví rady nebo si nechce vědět rady, takže raději nic neudělá a rovnou dítě pošle do poradny: 'Poraďte mi, rozhodněte a já pak budu něco dělat, když mi vyjde čas a prostor.' A učitel na jiné škole se zajímá, řeší, vzdělává, takže si dokáže poradit - třeba s podporou externího odborníka - a žádá poradnu o pomoc jen v krajních případech," líčí nesystémovou praxi Miriam Janyšková, zakladatelka a ředitelka nadačního fondu Qiido.

Jak také říká, někteří učitelé se MiND dětí zkrátka bojí. "Je přirozené, že se bojíte neznámého," vysvětluje. Jiní pedagogové zase neumějí včas a správně mimořádné intelektové nadání rozpoznat, často jej u svých žáků zaměňují například s ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), Aspergerovým syndromem, poruchami chování nebo učení. "V péči o ně nevidí žádný přínos, jen další práci," poznamenává Janyšková.

Když nestačí první stupeň podpory nebo si škola s žákem zkrátka neví rady, měla by ho doporučit na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Jenže ty jsou přetížené žádostmi o vyšetření, a tak zasahují tam, kde to více "hoří", a to jsou děti, které učení nezvládají.

"Poradny a tamější psychologové se zkrátka více zaměřují na hledání patologie a nedostatků než na hledání výjimečnosti a neobvyklosti ve smyslu pozitivním. Systém je tak zahlcen papírováním, že to nastavil takto, protože se očekává, že ti, kdo jsou výjimeční, si nějak poradí. A jelikož mimořádný intelekt bývá dědičně podmíněný, předpokládá se, že jim pomohou rodiče a nepotřebují takovou pomoc státních poraden," vysvětluje dětský klinický psycholog Oldřich Ďurech. Podle jeho zkušeností se mimořádně intelektově nadané děti nakonec většinou prosadí.

Jenže ani pedagogicko-psychologická poradna nebývá tím, co by vyřešilo problém dítěte, které je na učivo základní školy příliš chytré a trápí ho velmi malá motivace vůbec do třídy chodit, když tuší, že se tam nedozví nic nového či podnětného.

MiND dítě totiž nemá nárok na asistenta pedagoga či individuální péči učitele, pokud neexistuje ještě nějaká jeho další diagnóza, například poruchy učení nebo chování - dyslexie, dysgrafie, ADHD, poruchy autistického spektra a podobně. A tak MiND dítě často dostane do svých papírů nějakou umělou diagnózu, která mu sice může přihrát více podpory, ale také se může změnit v určitý cejch "dys- dítěte".

O nadané se starají soukromé společnosti

Když rodiče MiND dětí nepochodí ve státních institucích, obrací se na soukromé společnosti, jako jsou Mensa či zmíněný Qiido. Mensa usiluje dle svých stanov "o využití inteligence ve prospěch lidstva". Snaží se proto co nejvíce mimořádně intelektově nadaných odhalit, podchytit je a vytvářet svým členům stimulující intelektuální a společenské prostředí.

Členem Mensy se může stát každý, kdo dosáhne věku 14 let a v testu inteligence dosáhne výsledku mezi horními dvěma procenty celkové populace (na stupnici používané v Česku to je IQ 130 a více). Děti mezi 5 a 14 lety se mohou stát po dětských testech inteligence členy Dětské Mensy, která pořádá akce pro malé členy i jejich rodiče. Spolupracuje také s některými mateřskými a základními školami, kterým radí, jak o takové děti pečovat.

Nadační fond Qiido má za cíl spokojenost a úspěch MiND dětí. Identifikuje je prostřednictvím své pedagogicko-psychologické poradny, která poskytuje komplexní diagnostické a poradenské služby v oblasti rozumových schopností i sociálně-emočních dovedností. Také on má své partnerské a podporované školy, kde odhalují mimořádné děti na zápisech či ve vyučování. Má k tomu vyvinutou speciální metodiku screeningu, rodiče mohou popřípadě využít "nominačních pretestů" na webu Qiida, aby zjistili, jestli je jejich dítě potenciálně MiND. Pro rodiče i učitele pořádají vzdělávací semináře.

Školám doporučují, jak nastavit výuku pro intelektově nadané děti, snaží se v nich zavést systematický přístup k identifikaci, vzdělávání a rozvoji těchto žáků. Jenže do této dlouhodobé koncepční práce se vedení škol moc nechce. Pomáhají také pedagogům s nastavováním 1. stupně podpory, a když vidí, že by dítě mělo možnost využít i podpory 2.-4. stupně, navazují kontakt se školskými poradnami a řeší individuální potřeby žáka a možnosti jejich uspokojení.

Skupina škol, která se specifickým potřebám nadaných řádně věnuje, je podle Janyškové velmi malá. Qiido například intenzivně spolupracuje s devíti školami, s dalšími dvaceti je v občasném kontaktu. Těch devět škol má dle jejích slov osvícené ředitele a nadšené učitele, kteří vnímají, že i MiND děti by neměly ve vzdělávání strádat a měl by se naplnit jejich potenciál.

Většina těchto služeb soukromých společností je komerčních, takže mnoho vzdělaných, ale ekonomicky slabších rodin na ně nedosáhne.

Malá ochota pedagogů pečovat o intelektově nadané děti pramení i z častých změn ve vzdělávacích koncepcích, z nichž jsou učitelé unavení a otrávení, podobně jako z přebytečného papírování. Takže dělat ještě cokoliv navíc se jim už často nechce. A upozorňuje ještě na jeden důvod, proč školský systém tak trochu hodil MiND děti přes palubu: "Ve společnosti jich je 'jen' 10-15 procent, takže je to menšina. A proto je potřeba pořešit nejprve většinu, protože to je ekonomicko-spotřebitelská masa, to jsou volební hlasy. Smutné je to, že si málo politiků uvědomuje, že dlouhodobý kapitál České republiky spočívá právě v inteligenci," dodává Janyšková.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Podle webu The Times of Israel raketa v Aškelonu zasáhla rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Mount Everest zdolali po roce první zahraniční horolezci, mezi nimi i bahrajnský princ

Na vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu stanula v úterý skupina 12 zahraničních horolezců. Stalo se tak poprvé od chvíle, co nepálská vláda horu znovu zpřístupnila poté, co byla oblast loni uzavřena kvůli pandemii nemoci covid-19. Výskyt případů nákazy koronavirem v základním táboře z nedávné doby ale vyvolává obavy. Informovala o tom agentura Reuters.

Celkem vystoupalo na Mount Everest 38 horolezců, z čehož 12 přijelo ze zahraničí. Byl mezi nimi i bahrajnský princ Muhammad Hamad Muhammad Chalífa a dalších devět Bahrajnců, sdělila společnost Seven Summits Trek, která jejich cestu organizovala.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Komora vyškrtla Michala kvůli kauze Homolka ze seznamu advokátů

Česká advokátní komora (ČAK) vyškrtla ze seznamu advokátů Davida Michala z pražské kanceláře MSB Legal (dříve Šachta & Partners). Informovala o tom mluvčí komory Iva Chaloupková. Michal je pravomocně odsouzený za podplacení někdejšího ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého.

Chaloupková stručně uvedla, že představenstvo ČAK rozhodlo o vyškrtnutí Michala ze seznamu advokátů 10. května. "Mgr. Bc. David Michal byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin podplácení. Podle názoru představenstva ČAK, jež je vázáno výrokem rozsudku Vrchního soudu v Praze z ledna letošního roku, jeho trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie tímto advokátem," napsala bez dalších podrobností. Vyškrtnutí ze seznamu znamená, že dotyčný právník nesmí advokacii dále vykonávat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy