Učitelé nezabezpečují on-line výuku. Stávají se terčem trollů a najdou se na TikToku

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
26. 10. 2020 10:51
Učitelé oproti jarnímu zavření škol přešli na podzim k mnohem většímu množství on-line hodin. Pakliže pracují s jejich kvantitou i obsahem rozumně, mohou tak lépe nahradit vyučování a uleví i rodičům. Zároveň to ale s sebou přináší rizika, pokud videokonference řádně nezabezpečí.
Když učitelé špatně zabezpečí videokonferenci s žáky, může do ní proniknout troll (ilustrační foto)
Když učitelé špatně zabezpečí videokonferenci s žáky, může do ní proniknout troll (ilustrační foto) | Foto: Shutterstock.com

Začaly se tak objevovat nahrávky vyučovacích hodin bez souhlasu učitele a jejich sdílení prostřednictvím sociálních sítí, ale také trollování on-line výuky změnami profilové fotografie, spamováním na zeď či sdílením odkazů na nevhodný obsah.

"Nově se objevují situace, kdy se do on-line hodiny připojí další osoba, která začne výuku narušovat," varuje Kamil Kopecký, vysokoškolský pedagog z Univerzity Palackého v Olomouci a šéf projektu E-bezpečí, který se zaměřuje na problematiku rizikového chování na internetu.

Žáci totiž sdílejí své přihlašovací údaje k on-line výuce, například ID číslo a PIN pro přístup do systému Zoom či kód pro přístup ke konkrétní videokonferenci, s dalšími osobami, které pak mohou výuku sabotovat.

Tyto incidenty se dostaly i k Danielu Pražákovi, učiteli na základní škole a expertovi z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání. Začíná to tak, že na sociálních sítích lákají "vtipálci" z žáků odkazy na on-line výuku, připojí se do ní pod nevhodným jménem a s nevhodným profilovým obrázkem, zesměšňují učitele, rozloží hodinu a pak to sdílejí on-line. Občas se realizují i na chatu videokonference, například tam poutají závadný obsah.

Celou tuto "show" podle Kopeckého buď rovnou živě vysílají třeba prostřednictvím aplikace Twitch.tv, popřípadě jako krátké zábavné video publikují v aplikaci TikTok, před níž odborníci na internetové prostředí varují jako před možným nástrojem kyberšikany.

Učitelé by podle Kamila Kopeckého měli omezit plánování on-line hodin pomocí rozesílání identifikačních přístupů žákům. Ty je totiž velmi snadné přeposlat dalším kamarádům, kteří s oblibou streamují něčí ponižování či zesměšňování. Bezpečnější je podle něj využívat spíše komplexní uzavřené systémy, ve kterých má každý žák svůj unikátní e-mailový přístup (Microsoft Teams, Google Classroom a podobně). V nich si škola založí jednotlivé virtuální třídy, a pakliže má dobře nastavenou roli správce a pozve jen konkrétní účty z dané třídy, nemůže se jí tam přihlásit nikdo jiný. Ke konkrétní plánované akci se pak dostanou pouze ti, kteří jsou v systému registrováni a přihlášeni a odpadá nutnost sdílet speciální kódy.

Specialista na informační technologie ze Smíchovské průmyslové školy Jan Černohorský upozorňuje, že nejde jen o "trolení" ve virtuální místnosti, ale i o citlivé informace školy i žáků, ať už jde o fotky, videozáznamy, adresy a nebo třeba údaj, když dítě učitelce sdělí, že je doma samo. Na veřejných stránkách školy by se neměly objevovat žádné informace o on-line hodinách.

Ovšem i v platformách, kam se účastníci přihlašují přes odkaz či odkaz a heslo, se lze zabezpečit. Třeba v systému Zoom či Skype si stačí aktivovat tzv. "Waiting room", čekárnu či předsálí, kde musí žáci počkat, než učitel ověří jejich identitu a povolí přístup. Navíc po zahájení hodiny lze videochat uzamknout tak, že se do něj nemůže přihlásit nikdo další.

Jan Černohorský také radí poradit se s nějakým externím odborníkem, jenž dokáže poradit se základním nastavením bezpečnostních pravidel.

Zoom byl na jaře děravý, dočkal se ale oprav

Na bezpečnostní mezery videokonferenční služby Zoom upozornil už v dubnu 2020 publicista a specialista na internetové prostředí Daniel Dočekal. Pro server Lupa.cz uvedl, že s příchodem koronaviru se stal prakticky nejpoužívanějším nástrojem pro komunikaci hlasem a obrazem a jeho denní užívání se zvýšilo o 535 procent.

S tím ale také objevily bezpečnostní problémy. Ten hlavní dokonce dostal svůj název - zoombombing. Podle Dočekala jde o situaci, kdy se do videokonference dostávají cizí lidé a šíří tam nevhodný obsah - urážky, vyhrožování, pornografii a podobně. Jak dále uvádí, jednalo se o problém takových rozměrů, že 30. března před zoombombingem varovala dokonce americká FBI.

"Zoom byl tehdy neuvěřitelně děravý, a proto se toho objevilo tolik. Tu záplavu chyb ale opravil, což samozřejmě neznamená, že se neobjeví nové, nebo tam nové nevytvoří. Totéž ale platí o jakékoliv další platformě, není to jen věc Zoomu," říká nyní pro Aktuáně.cz Daniel Dočekal a dodává, že lidé a firmy už dnes také podstatně lépe vědí, jak tyto pomůcky používat a správně nastavit. Například už tolik nesdílí odkazy na videoschůzky v místech, kde je sdílet neměli a kde se dostávaly do nepovolaných rukou.

Mějte žákovské účty pod kontrolou, radí experti

Kamil Kopecký radí aktivně pracovat s uživatelskými oprávněními v jednotlivých systémech a vhodně nastavovat uživatelská práva a role. V praxi to znamená umět nastavit, jaké aktivity budou mít žáci v průběhu videohodiny povoleny, tedy zda budou moci nahrávat hodinu, pouštět mikrofon, psát na zeď či sdílet odkazy.

"Základem je uvědomit si, že škola má povinnost zabezpečit v rámci vzdělávání pro žáky i pedagogy bezpečí, bezpečný prostor - a to nejen ve školách, ale i ve virtuálním prostoru, ve kterém výuku organizuje. Proto by měla používat takové řešení on-line komunikace, ve kterých lze soukromí a bezpečí dobře nastavit. Doporučuji používat takové systémy, ve kterých mají učitelé pod kontrolou žákovské účty, tedy vědí, koho reálně ve třídě mají," říká. To umí například platformy Microsoft Teams či Google Classroom.

Varuje také před sdílením materiálů z výuky, které by mohly vést k jednoznačné identifikaci dětí. Sám narazil na některých školních webech na snímek obrazovky z on-line výuky, kde jsou vidět jednotliví žáci i se svými jmény. "Učitelé by si také měli uvědomit, že záznamy z výuky mohou kromě identifikace dětí odhalit také například jejich sociální zázemí," podotýká.

K tomu ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík doporučuje proškolit pedagogy i žáky s nastavením pozadí například v Microsoft Teams tak, aby kamerka neodhalovala domácnost, ale místo toho se tam objevilo naklíčované pozadí, od neutrální prázdné místnosti po scenérie lesa či moře.

Jasně nastavit pravidla

Učitelé by měli mít s žáky jasně nastavená pravidla, kdy kdo komunikuje, jak se hlásit, co se smí a nesmí nahrávat či zda je nutné pouštět webkameru. Někteří pedagogové se totiž obávají, že když si žáci nepustí kameru, pouze se do hodin přihlásí a budou si při ní dělat své věci. Výjimkou není, že děti například hrají při vyučování počítačové hry, na což občas kantoři přijdou, když si tito svěřenci zapomenou vypnout mikrofon. Pozornost třídy si ale lze zjednat i bez obrazu, pouze větší interaktivitou hodiny, větším prostorem pro studenty, častým zadáváním on-line úkolů, samostatné práce či dotazy.

"Podle zákona má být žák přítomen distančnímu vzdělávání, je povinen se vzdělávat, tedy být přítomen výuce s ohledem na své technické možnosti, plnit si své úkoly. Nelze ho ale nutit k tomu, aby měl puštěnou webkameru. Učitel není dráb, není to dozorce ve vězení, jeho úkolem je učit, vzdělávat, motivovat, aktivizovat, pomoci žákům v obtížné situaci," upozorňuje Kamil Kopecký. Kamera mu přijde skutečně užitečná tehdy, kdy pedagog žáky jednotlivě zkouší - aby si dítě nemohlo hledat informace - nebo když si ověřuje, zda jsou skutečně na výuce přítomni.

Jak upozorňuje Daniel Dočekal, zabránit záznamu se nedá. "Pokud něco běží na mém počítači - obraz a zvuk -, tak je to možné vždy nějak ukládat." V používání kamer v rámci kolektivu, který se dobře zná, problém jinak nespatřuje. "Pokud nevidím na žáka, tak ten tam vlastně ani nemusí být. Tohle někteří šikovní jedinci řešili tím, že místo sebe posílali předem připravenou smyčku," doplňuje.

Trolling vyučovacích hodin má i svou trestněprávní rovinu. Advokátní kancelář Sedlakova Legal v rozboru pro web Řízení školy uvádí, že "ve chvíli, kdy do on-line výuky vstoupí cizí osoba, která narušuje výuku, ponižuje učitele a následně tuto informaci sdílí on-line, může páchat trestný čin". Jak totiž advokáti upozorňují, taková nahrávka může být ponižující a může ohrozit společenskou vážnost učitele, což v některých případech může naplnit znaky trestného činu porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí. 

Může se také jednat o přestupek. "Učitelé také mají možnost bránit se proti uveřejnění videozáznamu, které byly jinou osobou zachyceny a které mají poškozeného urazit nebo zesměšnit, a to prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti," dodává advokátní kancelář.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Japonská sonda se vzorky z asteroidu přistane příští týden

Kapsle se vzorky odebranými loni z asteroidu Rjugu japonskou sondou Hajabusa 2 se dostane na Zemi už koncem příštího týdne. V neděli 6. prosince časně ráno místního času přistane v jihoaustralské písečné poušti, napsal zpravodajský server ScienceAlert.

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před šesti lety. Ke svému cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu vesmírem trvajícím tři a půl roku. Na podzim téhož roku pak zahájila plnění záměru celého projektu - hledat stopy původu Sluneční soustavy.

Vědci podle webu ScienceAlert předpokládají, že kapsle se 100 miligramy materiálu z planetky přistane v poušti státu Jižní Austrálie mezi 03:30 a 04:30 místního času (17:30 a 18:30 SEČ). Na základně australského královského letectva ve městě Woomera se už více než týden na tento okamžik pilně připravují, především na pátrání po kapsli a na její následnou přepravu do Japonska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy