K výzvě k důstojnému uctění památky Milady Horákové se může připojit každý občan, instituce, škola nebo radnice. Stačí, když ve dnech před 27. červnem vyvěsí černý prapor. Svou účast už přislíbila řada významných osobností i institucí, například pražský magistrát a primátor Zdeněk Hřib, Univerzita Karlova a její rektor Tomáš Zima, Národní galerie, ČTK nebo spolek Korzo Národní.
Budovy těchto i mnoha dalších institucí navíc po dobu jednoho až dvou týdnů zahalí vyvěšené velkoplošné vizuály s portrétem Milady Horákové a titulkem "Zavražděna komunisty". K vidění budou například na Národním muzeu, Právnické fakultě Univerzity Karlovy, Karolinu, FAMU, Rudolfinu či Veletržním paláci.
K památce se podobně jako při oslavách třiceti let od sametové revoluce nebo přehrání písně Není nutno během koronavirové krize připojí i česká rádia a obecní rozhlasy.
"Kromě samotné výzvy budeme v pátek 26. června, tedy den před samotným výročím, prostřednictvím obecního rozhlasu několikrát denně vysílat audiokoláž, která vznikla z autentických nahrávek soudního procesu a z dopisů, které Horáková napsala ve vězení, před popravou, své rodině," upřesňuje jeden z organizátorů Marek Vocel.
Komunisté svůj čin dodnes bagatelizují, říkají organizátoři
Za výzvou stojí Michal Gregorini z neziskové organizace Dekomunizace, zakladatel a ředitel Centra současného umění Dox Leoš Válka, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč a Marek Vocel z agentury MVP events.
Podle organizátorů zůstává Horáková dodnes velkou inspirací. "Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu, a tenhle strašlivý zločin dodnes bagatelizují. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné a jakoby z jiného světa, ale tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat," dodává Michal Gregorini.
Doktorku a bývalou poslankyni za Československou stranu národně sociální Miladu Horákovou popravil komunistický režim po vykonstruovaném procesu 27. června v 5:35 hodin ráno. Těsně před ní zavraždil také další odsouzené členy odboje proti režimu: Jana Buchala, Záviše Kalandru a Oldřicha Pecla. Prezidenta Klementa Gottwalda neúspěšně žádala o její milost řada významných světových osobností, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová.
VIDEO: Tajná projekce portrétu Milady Horákové během tiskové konference komunistů v Parlamentu ČR.
