ČTK

Američané začnou z Afghánistánu evakuovat lidi, kteří pro ně pracovali

Plánovaná evakuace Afghánců, kteří ve své vlasti podporovali činnost americké armády, začne v posledním červencovém týdnu. Médiím to dnes pod podmínkou zachování anonymity oznámil vysoce postavený člen administrativy prezidenta Joea Bidena. Podle agentury AP by se operace, která je součástí odchodu amerických vojáků z Afghánistánu, mohla dotknout desetitisíců Afghánců.

Americká vláda o svých plánech informuje členy Kongresu od minulého měsíce, mnoho konkrétních informací o evakuaci se ale zatím na veřejnost nedostalo. Není například jasné, kam budou evakuovaní umístěni na dobu, než se zpracují jejich žádosti o speciální víza.

Podle agentury Reuters se očekává, že jako první přijdou na řadu ti, kdo už o víza požádali. AP uvádí, že žádosti už podaly tisíce Afghánců, kteří v minulých letech pracovali pro Spojené státy, nemluvě o členech jejich rodin. Vládní činitel, který dnes ohlásil první evakuační lety na závěr měsíce, dodal, že další podrobnosti s ohledem na "operační bezpečnost" zveřejněny nebudou.

Několik zdrojů Reuters řeklo, že Bidenova administrativa by mohla plány ohledně transportu afghánských tlumočníků a překladatelů oficiálně představit už dnes. Bílý dům ani ministerstvo zahraničí tuto informaci ihned nekomentovaly. Prezident Biden čelí v poslední době tlaku zákonodárců z obou velkých politických stran, aby oznámil, jak hodlají USA podpořit Afghánce, kteří pomáhali americkým vojákům.

Washington chce podle posledního Bidenova vyjádření do konce srpna ukončit v Afghánistánu americkou misi, která začala na konci roku 2001 v reakci na teroristické útoky z 11. září. Konečné stahování jednotek ohlášené v dubnu bylo minulý týden z 90 procent hotové, uvedlo ministerstvo obrany. Proces, po němž má v asijské zemi zůstat jen asi 650 příslušníků americké armády, provází nový vzestup islamistického hnutí Tálibán, které nyní podle odborníků kontroluje značnou část Afghánistánu.

Afghánská vláda a Tálibán jednají v Teheránu o mírové dohodě po stažení Američanů

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v Teheránu zahájil jednání mezi zástupci afghánské vlády a islamistického hnutí Tálibán. Vyzval přitom afghánský lid a politiky, aby učinili těžká rozhodnutí o budoucnosti země, a dodal, že správnou volbou je zavázat se k politickému řešení situace. Nabídl zároveň, že Írán může pomáhat při zprostředkování dialogu, píše agentura Reuters.

Americká armáda v úterý oznámila, že z Afghánistánu stáhla už více než 90 procent svého personálu i vybavení. Podle Pentagonu tak v zemi nyní zůstává jen hrstka amerických vojáků. Děje se tak dva měsíce před původně oznámeným termínem, který prezident Joe Biden stanovil na 11. září, tedy 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington. Právě kvůli nim USA invazi do Afghánistánu původně podnikly.

Šéf íránské diplomacie Zaríf dnes vyzval afghánské politické lídry a afghánský lid, aby učinili náročná rozhodnutí pro budoucnost země. Vyzdvihl nutnost situaci řešit politicky a zdůraznil, že Írán je připraven pomoci. "Írán je připraven pomáhat v procesu dialogu mezi existujícími frakcemi v Afghánistánu, aby se v zemi vyřešily stávající konflikty a krize," citovala Zarífa íránská média.

Afghánské delegace se dnes setkaly na íránském ministerstvu zahraničí. Tálibán mezitím zahájil útok na město Kaláje Nau, které je správním střediskem provincie Badghís na severozápadě země. Podle AFP jde o první útok na město od začátku současné ofenzivy proti vládním silám, jež začala v květnu.

Delegaci afghánské vlády podle íránské diplomacie vede bývalý viceprezident Júnus Kanúní, zatímco v čele delegace Tálibánu stojí hlavní vyjednávač skupiny Šer Muhammad Stanikzáí.

"Spojené státy v Afghánistánu selhaly … a jejich přítomnost v zemi po více než dvě dekády způsobila Afghánistánu značné škody," uvedl Zaríf. "Dnes musí lidé a političtí lídři Afghánistánu učinit těžká rozhodnutí pro budoucnost své země," dodal.

Írán situace v sousedním Afghánistánu, s nímž sdílí dlouhou hranici, velmi znepokojuje. V posledních letech do Íránu přišlo několik milionů afghánských uprchlíků. Šíitský Írán sunnitský Tálibán považuje za nepřítele již dlouho, v uplynulých letech se však představitelé Íránu s členy Tálibánu setkávali otevřeně, píše Reuters.

Jednání mezi Tálibánem a afghánskou vládou, která se konala v Kataru, podle médií dosud nepřinesla významný posun.

Kraje žádají, aby v 98. výzvě REACT-EU získali finance všichni žadatelé. Podle kritiků rozhodovala při žádosti o dotace rychlost podání projektu

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem se opět střílelo

Arménské ministerstvo obrany oznámilo, že arménští vojáci vypálili výstražné výstřely na hranici s Ázerbájdžánem, aby zabránili ázerbájdžánským vojákům ve vpádu na arménské území. Uvedla to agentura RIA Novosti.

Ázerbájdžánští vojáci při incidentu, který se odehrál dnes odpoledne, vypálili desítky výstřelů, pravděpodobně však do vzduchu, uvedlo arménské ministerstvo.

"Ozbrojené síly Arménie varují, že opakování podobných incidentů bude vnímáno jako úmyslný pokus vyvolat konfrontaci a povede k patřičné reakci arménské strany," varovalo ministerstvo.

Arménie minulý týden obvinila Ázerbájdžán, že vyslal své vojáky přes hranice s Arménií. Situace podle agentury Reuters svědčí o křehkosti Ruskem zprostředkovaného příměří, které loni v listopadu ukončilo šestitýdenní válku mezi oběma státy. Tuto válku Arménie prohrála.

Ázerbájdžán již dříve popřel, že by jeho vojáci společnou hranici překročili.

Arménské ministerstvo obrany v úterý pohrozilo použitím síly, pokud Ázerbájdžán "v rozumné lhůtě" nestáhne své vojáky z arménského území. "Pokud v rozumné době nedojde k pokojnému urovnání, tedy pokud se ázerbájdžánští vojáci nevrátí do výchozích pozic, ozbrojené síly Arménie si vyhrazují právo problém vyřešit, a to i násilím," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Arménie tvrdí, že ázerbájdžánské ozbrojené síly ve snaze "upravit hranice" minulý týden pronikly na arménské území v Sjunikské provincii, která je vklíněná mezi ázerbájdžánskou exklávu Nachičevan, Írán a Ázerbájdžán. Představuje tak podle agentury Reuters pruh území strategického významu. Arménský ministr obrany v únoru uvedl, že Jerevan chce, aby Rusko posílilo svoji přítomnost v zemi a rozmístilo vojska poblíž ázerbájdžánské hranice.

Loni v září propukl mezi oběma někdejšími sovětskými republikami další ozbrojený konflikt kolem Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století. Loňské boje ukončila dohoda zprostředkovaná Ruskem, jejímž výsledkem bylo, že většina této oblasti sice zůstala v arménských rukou, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Pod kontrolu Baku přešly oblasti přiléhajících k Náhornímu Karabachu, a hranice Arménie s Ázerbájdžánem tak nyní prochází přímo podél Sjunikské provincie.

Potíž podle ruských médií spočívá v tom, že hranice mezi oběma znepřátelenými státy nebyla vytyčena a staré sovětské mapy ji zachycují rozdílně.

Generální tajemník OSN António Guterres chce jmenovat slovenského diplomata a exministra zahraničí Jána Kubiše zmocněncem OSN pro Libyi, píše Reuters

Zdroj: ČTK

ČT: Státní zástupce zrušil stíhání v kauze úplatku kvůli mýtnému

Státní zástupce zrušil stíhání advokáta Martina Janouška v kauze údajné nabídky úplatku pro bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) kvůli výběru auditora mýtného systému. Policie musí nyní případ znovu prověřit. České televizi (ČT) to sdělil šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek. Důvod zrušení s odkazem na neveřejnost přípravného řízení neuvedl.

Obvinění z uplácení advokát vyslechl loni 10. listopadu od policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Kremlík o nabídce úplatku u zakázky na auditora mýta hovořil loni krátce po svém lednovém odvolání. Uvedl tehdy, že ještě před Vánocemi dostal nabídku úplatku 1,5 milionu korun od Janouška, jehož advokátní kancelář zastupuje například společnost CGI, která původně zakázku na kontrolu mýta získala. Podal kvůli tomu trestní oznámení. Podle tehdejších informací serveru SeznamZprávy.cz také loni v únoru uvedl, že se ještě v době, kdy byl ministrem, obrátil kvůli nabídce na Bezpečnostní informační službu (BIS).

Zdroj: ČTK

Státy Evropské unie otevřeou hranice mezi sebou do 15.června. Kromě Španělska

Všechny členské státy Evropské unie otevřeou hranice mezi sebou do 15.června. Shodli se na tom ministři zahraničí sedmadvacítky na jednání v Bruselu. Výjimkou bude pouze Španělsko. Vnější hranice EU pro občany jiných zemí se otevřeou zřejmě v červenci.

Na Brněnsku shořela průmyslová hala, škoda dosáhne možná až desítek milionů

Interiér průmyslové haly shořel dnes v Holasicích na Brněnsku. Požár dostali hasiči pod kontrolu za tři a půl hodiny, do večera ale halu rozebírali, aby zlikvidovali skrytá ohniska. Rozebírání bude pokračovat, vyšetřování může trvat i několik dnů. Nikdo nebyl zraněn, škoda bude v milionech, možná v desítkách milionů korun, řekl dnes ČTK mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.

Hasiči se o požáru dozvěděli v 6:15 a v 9:47 jej dostali pod kontrolu. V objektu zhruba 20 krát 40 metrů byla dřevovýroba a lakovna. "Shořel kompletně celý interiér, střední část stropu se propadla," řekl mluvčí.

Podíl obnovitelných zdrojů v Češku do roku 2030 poroste, schválila vláda

V Česku poroste do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Vyplývá to z energeticko-klimatického plánu ČR, který v pondělí schválila vláda. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO) už dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

Materiál shrnuje závazky, kterým chce ČR přispět k evropským záměrům v této oblasti. Plán po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie. Některé oborové organizace označovaly přípravu plánu za největší událost v české energetice v loňském roce, předřazovaly ji i přípravám stavby nového jaderného bloku v Dukovanech.

K útoku na London Bridge se přihlásila organizace Islámský stát, neposkytla ale žádné důkazy

Havárii na Českolipsku s osmi zraněnými prověřuje inspekce, firmě hrozí dvoumilionová pokuta

Okolnosti úterního neštěstí, při kterém bylo v provozovně likvidace nebezpečného odpadu společnosti Purum v Hamru na Jezeře na Českolipsku zraněno osm lidí, prověřuje Státní úřad inspekce práce. Speciálně sestavený kontrolní tým zahájil činnost ve středu. Kdyby zjistil závažná porušení bezpečnostních předpisů, hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše dvou milionů korun.

Při neštěstí v Hamru byli v úterý vážně zraněni dva lidé, na místě je museli záchranáři oživovat. Muž hospitalizovaný v Liberci je podle mluvčího nemocnice Václava Řičáře ve velmi kritickém stavu.

Zdroj: ČTK
Pokračovat