Brno - Ústavní soudkyně Ivana Janů, která jako jediná nesouhlasila se zastavením projednávání žaloby z velezrady na Václava Klause, je přesvědčena, že soud svým verdiktem nepřispěl k posílení demokracie v Česku.

A ústavní soudci se podle soudkyně Janů zřekli možnosti odstranit pochybnosti o některých krocích exprezidenta.

"Ústavní soud svým postupem nechal u vysoko postaveného ústavního činitele, kterým prezident je, Senátem vznesená obvinění, veřejností chápaná jako závažná, bez věcného posouzení. Z tohoto důvodu rozhodně nepřispěl k posílení důvěry veřejnosti v právní stát a dospělost demokracie," uvedla Janů ve svém odlišném stanovisku, které dnes zveřejnila.

Měli jsme rozhodnout

Ústavní soudci ve čtvrtek rozhodli, že se žalobou na Klause zabývat nebudou. A to proto, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

"Primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Podle Janů ale projednání žaloby nic nebránilo: Zákon umožňoval v řízení pokračovat. Soudci podle ní měli žalobu projednat a rozhodnout o jednotlivých bodech, ve kterých měl Klaus podle senátorů porušit ústavu.

Rozhodnutí Ústavního soudu - ať už jakékoliv - podle Janů mohlo stanovit mantinely pro další podobné žaloby.

"Tvrdím, že nejen možnost uložit trest, ale i samotný výrok o tom, že prezident se dopustil velezrady, má zásadní ústavněprávní význam. Většinový názor nijak nereflektuje tu skutečnost, že uložení sankce byť 'jen' v podobě ztráty způsobilosti nabýt prezidentský úřad je současně významným signálem pro společnost, že jakékoli protiprávní jednání, a to i v případě prezidenta republiky, nezůstane bez odezvy, což významně posiluje důvěru občanů ve fungování demokratických institucí," uvedla Janů.

"Docházím k závěru, že důvody k zastavení řízení nejsou dány a ústavní žaloba měla být věcně projednána," napsala dále s tím, že to nic nevypovídá o jejím přesvědčení ohledně toho, zda žaloba měla být vůbec podána.

Co napsal soudce Balík

Odlišné stanovisko pouze k odůvodnění zveřejnil i soudce Stanislav Balík.

Z jeho vyjádření jasně vyplývá, že nenašel žádné důvody, proč by měl být Klaus vůbec souzen.

"Kdo jsou poškození? Oni, kteří prezidenta vítávali chlebem a solí? Ti, kteří mu podle průzkumů dlouhodobě v mnoha desítkách procent vyjadřovali důvěru? Oni, kteří jeho jménem zaštiťovali své akce? Ti, kteří žádali o autogram do jeho knih?" uvedl Balík.

Senátoři v ústavní žalobě vyčítali Klausovi novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl.

Dále senátorům vadilo to, že Klaus nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce.