Praha - Žalobci z vrchních státních zastupitelství začali hromadně rozporovat novoroční amnestii prezidenta Václava Klause, protože je podle nich její část nejen v rozporu s ústavou, ale i Listinou lidských práv a svobod.
Státní zástupci to uvádí ve stížnostech proti rozhodnutí soudů v kauzách, na něž se vztahuje amnestie, protože stíhání osob probíhá déle než osm let.
Deník Aktuálně.cz má jednu ze stížností k dispozici a žalobci v ní na jasných příkladech ukazují, proč považují zastavení letitých případů za neústavní. Zároveň chtějí po nadřízených soudech, aby vyšetřování velkých hospodářských kauz znovu vrátily do hry.
To, že žalobci takové argumenty ve stížnostech uvádějí, potvrdila následně Aktuálně.cz i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
"Vláda se amnestií a jejími důsledky zřejmě nikdy nezabývala, což lze považovat za postup, který je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky," píší například žalobci ve stížnosti.
Zastavení velkých kauz
Soudy zatím zastavily vyšetřování kauzy Union banky, firem Bena a Tukový průmysl, společnosti Progres Invest, soudce Jiřího Berky, nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě nebo z části i fondu Trend.
Žalobci ale ve všech případech podali stížnost. Celkově přitom v těchto případech přišli poškození podle obžaloby o několik miliard korun.
18 kauz, které mají skončit
- Konkurzní mafie kolem soudce Jiřího Berky - 264 milionů
- Tunel ve společnosti KTP Quantum - 1,35 miliardy
- Úvěrové podvody v Komerční bance - 1,5 miliardy
- H-System - 980 milionů
- Private Investors - 800 milionů
- Český dům - 26 milionů
- Případ nesplacených úvěrů Františka Chvalovského - 640 milionů
- Dvě kauzy Bena a Čepro - 2,6 miliardy
- Daňového úniku firmy M5 - 533 milionů
- Fond Trend a Mercia - 1,4 miliardy
- Válcovny trub Chomutov - 1,7 miliardy
- Milost pro muže z Krejčířových kauz
- Případ krachu Union banky - 4 miliardy
- Českomoravská družstevní spořitelna - 300 milionů
- 1. Družstevní záložna - 1 miliarda
- Případ úniků z obchodů s naftou - 110 milionů
- Moravia banky - 2 miliardy
"Při aplikaci článku II amnestie by bezesporu došlo k nepřiměřenému zvýhodnění obžalovaných před poškozenými, kteří bez pravomocného rozsudku o vině mají velmi ztíženou možnost domoci se svých nároků," vysvětluje pražské vrchní státní zastupitelství ve stížnosti, proč podle něj byla porušena lidská práva poškozených.
Bradáčová uvedla, že její podřízení ve stížnostech, které zatím podali, také napadají různé procesní věci, přerušení trestního stíhání nebo třeba že se obviněný řadu let ukrýval v zahraničí. "Další je i argument neústavnosti," podotkla Bradáčová.
O amnestii nejednala vláda
Stížnost kvůli amnestii k Ústavnímu soudu kromě zhruba třiceti senátorů podal kvůli kauze bývalého bosse Františka Chvalovského i soudce Kamil Kydalka z Městského soudu v Praze.
Kydalka, ale i pražští vrchní státní zástupci shodně tvrdí, že amnestie je v rozporu s ústavou, protože ji neprojednala vláda Petra Nečase.
"Jestliže podle ústavy předseda vlády spolupodepisuje amnestii prezidenta, což je podmínka její platnosti, a zároveň za tento podpis předsedy vlády nese odpovědnost vláda jako celek, není možné, aby věc nebyla ve vládě vůbec projednána. Podpis předsedy vlády zavazuje celou vládu, a je tedy na místě požadovat projednání takové věci na zasedání vlády," uvádí žalobci.
Oba vicepremiéři Karel Schwarzenberg i Karolína Peake přitom již dříve prohlásili, že o vyhlášení amnestie prezidentem Klausem vůbec nevěděli.
Obvinění mají přijít o majetek
Žalobci zároveň tvrdí, že zastavením obvinění v kauzách, v nichž bylo zahájeno trestní stíhání před více než osmi roky, došlo k výraznému zásahu do principů právního státu.
"Neboť moc výkonná v podstatě brání soudní moci v nezávislém výkonu její pravomoci, tedy v rozhodnutí o vině a trestu, jakož i o uplatněném nároku na náhradu škody," píše se ve stížnosti.
Tady mají rádi prezidenta Klause, podívejte se na fotky:
Nejde však o první krok, který Vrchní státní zastupitelství v Praze proti obviněným, kterých by se měla týkat Klausova amnestie, udělalo. Již před několika dny žalobci oznámili, že chtějí, aby majetek, jež jim před řadou let obstavila policie, propadl státu.
V případě Chvalovského jde o několik milionů, nemovitosti v Blšanech, které jsou napsané na Chvalovského a jeho manželku, a rovněž tři zhruba deset let stará vozidla - Toyota Land Cruiser, Mercedes E55 AMG a Audi S8. Obviněného z kauzy Trend Jiřího Trnku zase chtějí žalobci připravit o zhruba 700 tisíc korun.
Co říkáte na verdikt soudu? Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory pište zde.
