Zeman nebude muset hlásit schůzky s lobbisty. Vláda ho ze zákona v tichosti škrtla

Radek Dragoun Radek Dragoun
6. 8. 2019 19:10
Minulý týden vláda schválila zákon o lobbování, podle kterého musí politici a další vysoce postavení představitelé státu veřejně evidovat schůzky s lobbisty. Zaznamenat musí i obsah jednání. Na poslední chvíli však vláda v tichosti přijala změnu, díky které by se této povinnosti vyhnul prezident republiky. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka přiznává, že vláda k vyškrtnutí prezidenta přistoupila potom, co to na jednání vlády navrhl zástupce Kanceláře prezidenta republiky.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Jakub Plíhal

Minulé úterý předstoupila po jednání vlády před novináře ministryně spravedlnosti Marie Benešová a oznámila, že vláda podpořila zákon o lobbování. Uvedla přitom, že návrh "prošel s drobnými úpravami". Vláda ani její ministerstvo už ale neinformovaly, že jednou z úprav je i to, že ze seznamu osob, které budou muset hlásit lobbisty, vypadl prezident.

V původní verzi nového zákona prezident figuroval, stejně jako poslanci, senátoři, náměstci či národní protidrogový koordinátor (podrobněji viz box níže).

"Rozhodla se tak vláda, já jsem to nenavrhovala. Přišel tam návrh a ten byl prohlasován. Vláda je kolektivní orgán, a jestliže se to takto prohlasovalo, tak to tak bylo. To je celé," řekla Aktuálně.cz ministryně Benešová.

Zároveň připustila, že i ona sama vyškrtnutí prezidenta ze seznamu lobbovaných podpořila. "Ale nenavrhovala jsem to já, navrhli to jiní. Už nevím, kdo s tím přišel. A co na tom vadí? Zase že je to prezident, jo? Nebo já to nechápu," řekla Benešová.

Její mluvčí Vladimír Řepka později Aktuálně.cz řekl, že tím, kdo tuto změnu na jednání vlády navrhl, byl přítomný zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Redakce se obrátila i na hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, ten však na otázku neodpověděl s tím, že je na dovolené. Nereagoval ani premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Vláda má do poloviny srpna prázdniny.

Rozhodnutí vlády kritizuje pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, podle kterého se má zákon vztahovat i na prezidenta. "Nevidíme důvod, proč ho vyškrtnout. Prezident má vliv na přijímání zákonů i skrz veto, druhou věcí je, že má značný vliv na premiéra, takže je schopný zákony ovlivňovat. Tvářit se, že to tak není, je prostě nesmysl," řekl Ferjenčík.

Je ve veřejném zájmu vědět, s kým se prezident stýká

Úplně v prvotní verzi připravovaného zákona ministerstvo spravedlnosti se zařazením prezidenta mezi lobbované nepočítalo. Tehdejší ministr Jan Kněžínek to vysvětloval mimo jiné tím, že hlava státu je ze své funkce neodpovědná a za případné porušení zákona ho nelze potrestat. Po připomínkách Legislativní rady vlády se však ministerstvo spravedlnosti nakonec v dubnu rozhodlo prezidenta přece jenom do návrhu přidat.

"Zařazení prezidenta republiky mezi lobbované je možné chápat například i tak, že je ve veřejném zájmu, aby prezident republiky informoval veřejnost o svých lobbistických kontaktech," vysvětloval to tehdy mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Po necelých čtyřech měsících však ministryně Benešová na vládě hlasovala, aby byl prezident ze zákona opět vynechán. "Já jsem na tom (aby byl v zákoně i prezident, pozn. red.) nijak netrvala. Prostě na vládě vzešel tento nápad a v podstatě se to dá oželet," vysvětlila změnu Benešová.

Její mluvčí Řepka nyní vysvětluje, že vláda se neztotožnila s připomínkou Legislativní rady vlády, a proto se vrátila k původní variantě. Mimo jiné z toho důvodu, že prezident není trestně odpovědný, tudíž není důvod, aby byl mezi lobbované zařazen. 

To, že prezidenta z návrhu vláda vyškrtla, ještě neznamená, že v jeho finální podobě skutečně nebude. Zákon se nyní bude projednávat ve sněmovně, kde může doznat výrazných změn. Koneckonců sama Benešová na tiskové konferenci ve Strakově akademii prohlásila, že očekává, že poslanci povedou o předloze velkou debatu, která může vést k jeho změnám.

V návrhu zákona naopak zůstal hradní kancléř, kterým je momentálně Vratislav Mynář. On sám v připomínkovém řízení bojoval proti zařazení své funkce do zákona, jak informovalo Aktuálně.cz. Ministerstvo spravedlnosti však jeho námitky nevyslyšelo a v zákonu povinnost pro kancléře nechalo. Tehdejší ministr Kněžínek jeho zařazení do zákona vysvětloval tím, že je díky své funkci "takzvanou vstupní branou k prezidentovi".

Kdo by měl hlásit schůzky s lobbisty?

  • poslanec
  • senátor
  • ministr a vedoucí ústředního správního úřadu
  • náměstci ministrů
  • zástupce vedoucího a ředitel sekce ústředního správního úřadu
  • národní protidrogový koordinátor
  • vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky a jejich zástupci
  • člen bankovní rady České národní banky
  • člen Rady Českého telekomunikačního úřadu
  • člen Rady Energetického regulačního úřadu
  • člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
  • asistent poslanec a senátora
  • zaměstnanec kabinetu člena vlády
 

Právě se děje

před 15 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U zlínských hokejistů skončil kouč Stavjaňa, vrací se Svoboda

Hokejisty Zlína už nevede Antonín Stavjaňa, vedení klubu dnes hlavního trenéra večer odvolalo z funkce. Na lavičku posledního celku extraligy se po půlroce vrací Robert Svoboda. Berani o tom informovali na svých webových stránkách.

Zlínští hokejisté získali v 11 kolech jen šest bodů za dvě vítězství. Aktuálně mají na kontě sérii tří porážek při skóre 4:16. S celkovými 41 inkasovanými góly mají nejhorší obranu v soutěži.

"Členové prezidia, představenstva klubu a rady jednatelů se domluvili na změně trenéra. Po neúspěšném působení Antonína Stavjani se vrací Robert Svoboda, který do konce minulé sezony mužstvo trénoval a zná tak jeho kvality. Byla to logická volba," uvedl generální manažer klubu Martin Hosták.

Další zprávy