Praha - Jak se vyhnout zákonu a otevřít cestu k zakázce pro spřátelenou firmu? Zdá se, že v Česku není nic jednoduššího.
Stačí rozdělit zakázku tak, aby se vešla pod stanovený limit. Pak není nutné řídit se zákonem o veřejných zakázkách.
Nikde nemusí být zveřejněno, komu a na základě jakých kritérií byla přidělena. Zároveň nikdo nemůže průběh výběru kontrolovat ani napadnout jeho výsledek.
V Česku tak existuje nekontrolovatelný prostor, kterým protékají státní miliardy. V roce 2007 tak mimo zákonný rámec prošlo - podle zprávy RIA ministerstva pro místní rozvoj - 59 procent všech zakázek za 392 miliard korun.
Navíc často takto obcházejí zákon samy státní orgány.
Miliony z volné ruky
Veřejné zakázky mají podle zákona jasná pravidla - informace o výběrovém řízení musí být zveřejněny, stejně tak data o tom, kdo byl vybrán, podle jakých kritérií a s jakou cenou.
Zpětně tak lze dohledat, kdo kdy jakou zakázku dostal. Průběh výběrového řízení může kontrolovat antimonopolní úřad. K němu se také mohou odvolat nespokojené firmy.
Jenže v Česku existuje výjimka z pravidla - zakázky malého rozsahu. Pokud se jejich cena vejde pod 2 miliony korun u služeb a dokonce šest milionů u staveb, pak jejich zadavatel nemusí zveřejňovat žádné informace o tom, kdo, jak a proč onu zakázku získal.
"Zadavatelé se mohou rozhodnout, jak chtějí a mohou vybrat takzvaně z volné ruky," říká Jan Pavel z Vysoké školy ekonomické. "Neúspěšní uchazeči o zakázku se ani nemohou k nikomu odvolat."
Výsledky a ceny takových zakázek nelze zpětně dohledat, stejně tak nejsou vedeny jejich statistiky. Díky neexistenci údajů není možné rozkrýt případné nekalosti - například, zda zadavatel nepřihrál zakázku spřátelené firmě, či zda se ke státním penězům nedostává stále tatáž firma.
Ministerské salámování
Původním záměrem zákonodárců bylo tímto způsobem zjednodušit a zlevnit proces rozdělování státních peněz. Pokud jde o tak malý objem, nevyplatí se investovat peníze do výběrového řízení, argumentovali politici.
Jak je patrné ze zprávy RIA, kterou si ministerstvo pro místní rozvoj nechalo zpracovat k novele zákona o veřejných zakázkách, mají Češi tento nekontrolovatelný systém čím dál raději.
Zatímco ještě v roce 2006 tvořily zakázky přidělené dle zákona 62 %, loni to bylo už jen 41 %. Zbylých 59 procent proběhlo mimo zákon a bez možnosti kontroly.
Vzhledem k neexistenci statistik malých zakázek, tak lze pouze dovozovat, o jaký objem peněz šlo. Pokud velikost trhu veřejných zakázek byla v loňském roce 610 miliard. Z nich 218 miliard tvořily zakázky podle zákona - zbylých 392 miliard tedy podle odhadů šlo mimo tento režim.
Část z tohoto koláče sice ukusují malé obce, které objektivně mohou zadávat jen malé zakázky, protože na větší nemají peníze. Zhruba dvě procenta pak tvoří zakázky armádní, které také nespadají pod zákon.
Jenže podle odborníků většinou dochází k záměrnému dělení velkých zakázek za účelem dostat se mimo zorné pole veřejnosti a kontroly.
Podle vysokoškolského pedagoga Mendelovy univerzity v Brně Radka Jurčíka, který se problematice veřejných zakázek dlouhodobě věnuje, dochází k takovému dělení - salámování, často u státních institucí.
"Zneužívá se to spíše ve státní správě," říká Jurčík. "Tam operují s většími částkami, než obce a je do toho méně vidět. A na rozdíl od měst tam není opozice, která by takové věci hlídala."
O tom, že hlavními hříšníky jsou ministerstva, svědčí i statistiky. Jen v letošním roce antimonopolní úřad udělil ministerstvu obrany, dopravy a zemědělství celkem sedm pokut za záměrné rozdělení velkých zakázek.
Letiště a Kapsch
Například ministerstvo dopravy dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dvě pokuty celkem za 100 tisíc korun. Oba případy se týkaly zakázek na právní služby a v obou případech šlo o velmi citlivé téma.
Antimonopolní úřad začal resort kontrolovat na základě upozornění ministerstva financí. Pokud ÚOHS totiž někdo na nesrovnalosti neupozorní, nemá možnost tyto zakázky kontrolovat.
V tomto případě úřad zjistil, že ministerstvo dopravy v roce 2005 rozdělilo na pět částí zakázku na zajištění právní pomoci při přípravě privatizace Letiště.
V druhém případě šlo o nasmlouvání právních služeb při zavádění mýtného. Právní kancelář vybraná mimo rámec zákona tak například připravovala zadávací řízení na dodavatele mýtného, jímž se stala firma Kapsch.
Ministerstvo podle antimonopolního úřadu rozdělilo tuto více než čtyřmilionovou zakázku na tři díly, vyhnulo se tak povinnostem daným zákonem a ovlivnilo tím výběr uchazeče.
Snížit limity
Podle odborníků by neprůhledný stav při zadávání zakázek malého rozsahu, měla vláda řešit.
"Je otázka, když stát vidí, že zákon o veřejných zakázkách pokrývá jen 50 %, proč s tím nic nedělá," říká Pavel. "Jedním z možných řešení je snížit limity pro tyto zakázky. Například v Polsku je tento limit v přepočtu jen 300 tisíc korun."
Například na Slovensku je možné vyhnout se zákonu pouze při zakázce do 1 milionu korun. Navíc takovéto zakázky musí být zadány elektronickou formou, která eliminuje možnost jejich ovlivnění.
Podle Jurčíka z Mendelovy univerzity by "bylo by dobré, aby byla každá zakázka evidována."
Bez politické vůle
Ani s jedním však novela zákona o veřejných zakázkách, kterou nyní připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, nepočítá. Podle ministerstva je totiž zadávání malých zakázek dostatečně ošetřeno.
"Nelze učinit závěr, že veřejné zakázky malého rozsahu nejsou kontrolovatelné," uvádí v e-mailové odpovědi mluvčí resortu Hynek Jordán. "Ze zákona o veřejných zakázkách se na ně vztahují principy transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení a dále je předmětem kontroly z pohledu zadávaní veřejných zakázek, zda nedochází k dělení předmětu zakázky."
Ani devětapadesátiprocentní podíl takto zadaných zakázek ministerstvo neznepokojuje. Odkazuje na fakt, že v daném objemu jsou zahrnuty i zakázky, které nepodléhají zákonu z jiných důvodů, například armádní. Podle odborníků však takovéto tendry tvoří jen zhruba dvě procenta.
Místo změny zákona v dané oblasti ministerstvo připravuje "metodiku pro zpracování interních předpisů pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a metodiku zohlednění principů 3E (hospodárnost, efektivita a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek."
