Brno – O azyl v Česku žádá kvůli válce v jejich rodné zemi stále více Ukrajinců. Už na konci srpna byl letos počet žádostí o ochranu v tuzemsku víc než dvakrát vyšší, než kolik činil za celý minulý rok.
Soudy ale zatím rozhodují v neprospěch Ukrajinců – podle soudců jde často o snahu využít současné situace a zůstat v Česku.
Za prvních osm měsíců letošního roku eviduje ministerstvo vnitra 318 žadatelů o azyl z Ukrajiny, přičemž za celý rok 2013 se o azyl přihlásilo pouze 146 Ukrajinců. Pokud by se srovnala pouze srpnová čísla, je nárůst žádostí oproti loňsku téměř trojnásobný.
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | |
| podané žádosti o azyl | 115 | 152 | 174 | 146 | 318 |
Žádostí lidí z Ukrajiny o mezinárodní ochranu je jednoznačně nejvíc, přiznání azylu se ale dočká jenom menší část uprchlíků. Za první půlrok vnitro přiznalo ochranu čtvrtině žadatelů o azyl.
| I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. | VIII. | |
| 2013 | 15 | 18 | 10 | 6 | 14 | 11 | 11 | 25 |
| 2014 | 13 | 17 | 39 | 47 | 52 | 34 | 48 | 68 |
Žádost se posuzuje tři měsíce
Ukrajinci jsou nejpočetnější skupinou cizinců v Česku, podle Českého statistického úřadu jich tu žije 112 tisíc.
Ukrajinci žádající v Česku o azyl projdou stejně jako ostatní uprchlíci během devadesátidenní lhůty, v níž se žádost o azyl posuzuje, dvěma zařízeními: přijímacím střediskem (na Ruzyni nebo v obci Zastávka u Brna) a pobytovým střediskem v Kostelci nad Orlicí či v Havířově.
Udělení mezinárodní ochrany předchází podrobné a dlouhé šetření. Kromě vstupních lékařských prohlídek ministerstvo zjišťuje faktografické údaje a především důvody, které cizince vedly k odchodu ze země. Podmínkou jsou i pohovory, během nichž musí člověk svou motivaci objasnit
Na válku se odvolávají i ti, co přišli dřív
O mezinárodní ochranu v Česku s odkazem na válečný stav, hrozbu služby v ukrajinské armádě nebo kvůli obavám z politického pronásledování nežádají v Česku jenom Ukrajinci, kteří ze země utekli v posledních šesti měsících. Stejné argumenty začali používat i ti Ukrajinci, kteří už v Česku nějakou dobu žijí a hrozí jim návrat zpět do rodné země nebo tu třeba mají příbuzné.
Z analýzy rozhodnutí správních soudů za poslední tři měsíce vyplývá, že tyto žádosti přes argumenty o válečném stavu příliš šancí na úspěch nemají. Z osmi lidí z Ukrajiny, kteří chtěli v Česku dosáhnout přiznání mezinárodní ochrany, neuspěl u soudů žádný.
Podle soudů jde ze strany lidí, kteří už v Česku žijí delší dobu, o snahu využít současné situace a zůstat v Česku.
Neúspěšná tak byla třeba žaloba padesátileté ženy, která se o získání azylu v Česku snaží už od roku 2001, její žádosti byly několikrát zamítnuty a žena se musela vrátit na Ukrajinu. Při posledním pobytu na takzvanou zelenou kartu (povolení pro cizince, kteří v Česku získali práci) se žena seznámila s Ukrajincem, který žije legálně v Česku a vzala si ho za muže. Při policejní kontrole se ale žena prokázala cizím pasem, a nyní jí tak hrozí vyhoštění zpět na Ukrajinu.
V žalobě žena tvrdila, že se ministerstvo vnitra vůbec nezabývalo tím, že na Ukrajině je nyní občanská válka, a není tak jisté, že při svém návratu nebude pronásledována.
„Odešla jsem z Ukrajiny a chci žít v zemi, která je součástí EU, a to může být důvodem k pronásledování. Je to paralela s poměry v ČR před rokem 1989, kdy odchod z Česka na Západ znamenal politické pronásledování. Je to také otázkou lidskosti a vstřícného postupu k padesátileté ženě, která by se měla sama bez manžela vrátit do země zmítané počínajícím válečným konfliktem,“ uvedla žena v žalobě.
Soud: Je klíčové, z jaké části Ukrajiny žadatel pochází
Senát Krajského soudu v Plzni vedený soudkyní Janou Komínkovou ale žalobu zamítl. Ministerstvo vnitra se podle soudců argumenty o válečném stavu na Ukrajině zabývalo. „Žena v zemi původu nepobývala v oblastech, v nichž konflikt hrozil,“ rozhodli soudci.
Podobně u pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové neuspěl Ukrajinec, který sice měl povolený dlouhodobý pobyt v zemi, ale sehnal si práci načerno. Nyní mu hrozí vyhoštění ze země. To ale označil Ukrajinec v žalobě za nepřiměřeně přísné opatření s tím, že se vrátí do země, kde zuří válka.
Navíc v Česku už žije většina jeho příbuzných. „Na území Ukrajiny probíhá rozsáhlý ozbrojený konflikt, který lze kvalifikovat jako občanskou válku. Mám obavu, že bych po návratu musel nastoupit na vojenskou službu v ozbrojených složkách a obávám se o svůj život a zdraví,“ uvedl Ukrajinec v žalobě.
Nutnost vykonat vojenskou službu není důvod pro azyl
Soud ale rozhodl, že muž žije na západě Ukrajiny, kterou plně ovládá proevropská vláda, a není proto žádný důvod k obavám. Soudci se dokonce odvolali na slova ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, podle kterého konflikt není občanskou válkou. „A nutnost vykonat vojenskou službu není důvodem pro udělení azylu,“ rozhodli soudci v Pardubicích.
Se žalobou neuspěl u soudu v Hradci Králové Ukrajinec, který nezískal v Česku azyl. Muž u soudu argumentoval tím, že jako dospělý konvertoval k islámu a má obavy z návratu na Ukrajinu. „Mám obavy ze šikany ze strany policie, pokud nenastoupím vojenskou službu,“ uvedl v žalobě.
Podle něj navíc lidé na Ukrajině mají averzi k lidem, kteří se hlásí k islámu kvůli vojenské intervenci Sovětského svazu v Afghánistánu. „Jde o atmosféru především v malých městech, kde je velká koncentrace pozůstalých po válečných obětech,“ uvedl muž v žalobě s tím, že situaci zhoršil válečný konflikt na východě Ukrajiny.
Soud ale rozhodl, že muži nehrozí pronásledování kvůli jeho víře a nebude ani ohrožený válečným konfliktem. „Je zřejmé, že pochází ze západní části Ukrajiny, konkrétně ze Zakarpatské oblasti. V případě svého návratu na Ukrajinu tak nebude přímo ohrožen ozbrojeným konfliktem, který v současné době probíhá v některých oblastech na jihovýchodě země,“ rozhodl soud.
