Tak, jak nabíhá platnost nového školského zákona, zavalují sborovny škol nové povinnosti. Letos poprvé tak začalo platit, že základní škola musí všechny žáky, kteří ji opustí, vybavit výstupním hodnocením. A ředitelé středních škol musí ze zákona toto hodnocení brát v potaz v přijímacím řízení.
"Důvod je prostý. Chceme, aby o výsledku dítěte nerozhodovala jedna dílčí zkouška, ale aby se bral v potaz pokrok a výsledky, jakých dosáhlo během povinné školní docházky," říká ředitel odboru základních škol ministerstva školství Svatopluk Pohořelý.
Infobox
FAKTA O VÝSTUPNÍM HODNOCENÍ
- Školy musí podle školského zákona do hodnocení sepsat, jak žák "dosáhl cílů vzdělávání".
- Tyto cíle jsou pak definovány přímo v zákoně. Příslušný paragraf zní: "Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.
- Škola tedy musí - dle metodického pokynu ministerstva - například popsat, jestli dítě umí účinně spolupracovat. Tedy: Dát odpověď na otázku, zda se u žáka podařilo rozvinout schopnost pracovat ve skupině, spoluvytvářet týmové práce, respektovat práci a úspěchy své i jiných, diskutovat, poskytovat pomoc či o ni umí požádat.
- Výstupní hodnocení dostává žák na konci 1. pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Nebo na konci 1. pololetí v páté a sedmé třídě těm dětem, které se hlásí na víceletá gymnázia.
- Tiskopis pro výstupní hodnocení není stanoven, ale měl by obsahovat vedle vlastního textu i identifikační údaje o škole a žákovi jako má vysvědčení.
- Ředitel střední školy musí při přijímacím řízení hodnotit žáky i podle tohoto výstupního hodnocení.
- Škole ze žádného ustanovení školského zákona nevzniká povinnost projednávat text hodnocení před jeho vydáním se zákonným zástupcem žáka. Škola tak nicméně může učinit.
- Rodiče mají možnost se k textu vyjádřit. Toto svoje vyjádření mohou přiložit k přihlášce ke studiu.
Dobrá myšlenka má však desítky vážných - i méně vážných - "ale".
Předně: Rodiče většinou naprosto netuší, co tento "posudek" znamená a jakou má váhu. Neví, jak se proti případným negativním komentářům bránit. A co víc - učitelé sice dostali stručný návod, jak hodnocení psát, výsledné dopisy se však liší nejen škola od školy, ale i učitel od učitele.
Jak na to, dumají učitelé
"Metodika, jak výstupní hodnocení vypracovat, opravdu není jednotná," připouští ředitel Základní školy v Berouně Pavel Pavlásek. "Chybí nám například srovnání, jak to psali na jiných školách."
Na jiných školách pak připouštějí, že napsat hodnocení brali prostě jako nutnost. "Byl to docela problém - hlavně u páťáků, kteří se hlásí na víceletá gymnázia. To, že si podají přihlášku, jsme se dozvěděli nedávno, a hodnocení se muselo vypracovat narychlo. Bylo těžké udělat to důkladně," říká ředitelka Základní školy Tyršova Dagmar Kroláková.
Situaci komplikuje fakt, že dětem na druhém stupni se učitelé rychle střídají. Na redakci Aktuálně.cz se tak například obrátil jeden z rodičů, kterému "posudek" na dítě psala učitelka, která je zná pouhý půlrok.
Jak (ne)způsobit trauma
Hodnocení dostávají děti do rukou. I když si v něm - chvíli před dnem D - můžou přečíst třeba to, že je třídní učitelka považuje za málo učenlivé a nevhodné pro gymnaziální vzdělání.
"Obávám se, že to může dítěti akorát uškodit. Psychicky i jinak. Bude mít učitelku, která například nemá víceletá gymnázia v lásce, protože 'vykrádají' nejchytřejší žáky ze tříd, a napíše schválně posudek špatný," říká stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš.
Ten před časem připravil návrh, který by nutnost psát a přijímat toto hodnocení zrušil.
Kvůli problémům v jiných pasážích návrhu jej však stáhl. "Teď jsem jenom zvědavý, který nahněvaný rodič to dá k soudu, že škola jeho dítěti způsobila újmu. Takový soud musí vždycky stát prohrát," tvrdí Bartoš.
Ředitel Pohořelý z úřadu Petry Buzkové tyto obavy nesdílí - negativní hodnocení podle něj dítě poškodit nemůže. "Není to přeci na závadu vyslechnout si pravdu. Navíc - je vhodné, aby škola se žákem hodnocení předem probrala. Může to konzultovat i s rodiči," dodává.
Rodiče nevědí, která bije
Může - ale povinnost to není. A tak školy hodnocení podle zjištění Aktuálně.cz nekonzultovaly. Většinou ani rodičům nevysvětlily, že pokud s posudkem nesouhlasí, mohou napsat svůj názor na stanovisko školy a k přihlášce jej přidat jako další přílohu.
"Celospolečenská osvěta snad kvůli tomu není nutná," namítá Pohořelý. "Školy přeci pořádají třídní schůzky, kde to mohou všechno rodičům vysvětlit."
Nutno dodat, že většina základních škol námitky od rodičů k hodnocení nedostala. Snažily se totiž deváťákům spíše přilepšit, aby jejich vyhlídky na úspěch u přijímaček zvýšily.
"Na každém se dá najít něco hezkého," přitaká ředitel Základní školy Rozmarýnová v Mostě Ladislav Zeman. "Hlavně aby to pomohlo u těch slabších," dodal. Hodnocení podle něj smysl má, zavést je však už letos bylo podle něj předčasné a nedomyšlené.
Střední školy posudky nenadchly
Zřejmě i proto mu letos střední školy až na výjimky nehodlají přikládat velkou váhu. Desítky hodin trvající práce na hodnoceních (učitele základní školy) tak bude mít například hodnotu dvou bodů ze sta možných.
Například na Střední sportovní a podnikatelské škole v Plzni bude mít výstupní hodnocení váhu pod deset procent. "Nevěřím tomu vůbec. Hodnocení se dost liší - nevím, nakolik je to důvěryhodné," říká ředitel školy Jan Sinkule.
Totéž si myslí i Anna Fekiačová, ředitelka Střední odborné školy služeb v Olomouci. "Prošla jsem si hodnocení. Mají různou úroveň a malou vypovídací hodnotu. Některá deset řádků, jiná dvě stránky. Některá jsou pěkná, některá méně. Bereme to spíše tak, abychom věděli, jaké děti se k nám hlásí."
"Hodnocení jsou nesouměřitelná. Každé obsahuje jiné hodnotící výrazy. Co je víc: Když je někdo skvělý, dokonalý, výborný nebo vynikající?" ptá se s úsměvem ředitel Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře Miroslav Vácha. "Brát v úvahu to musím. Ale velkou váhu tomu nepřikládám. Je to zbytečná práce; nemám pocit, že mi to něco řekne."
Ministerstvo školství zatím postoj vedení středních škol ke svému projektu výstupního hodnocení nekomentuje. "Zatím přijímací zkoušky neproběhly, nemáme tedy zpětnou vazbu," dodává Pohořelý.
