Praha - Se zvýšením mateřské a rodičovské, státními bezúročnými půjčkami na bydlení či s bezplatnými školkami a kroužky pro děti počítá nová koncepce rodinné politiky, kterou by měla brzy projednávat vláda. Před ní by se dokumentem měla zabývat ještě koaliční rada.
Materiál sepsalo ministerstvo práce už loni. Po připomínkách z něj muselo řadu věcí vyškrtnout. Z výsledné koncepce tak vypadl návrh změny pravidel umělého oplodnění či opatření k odstranění propasti mezi výdělky mužů a žen.
Opatření navrhla komise, kterou tvořili demografové, sociologové či ekonomové. Soubor kroků měl podpořit porodnost a zlepšit rodinám život. Dětí se totiž v Česku rodí méně a společnost stárne. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív řekla, že stát by měl zajistit lidem takové podmínky, aby potomky chtěli mít. Je potřeba počítat ale s tím, že podpora a změny budou něco stát, zdůraznila Marksová.
Původně navrhovaná opatření by ročně vyšla na dvě až tři desítky miliard korun. Se zvyšováním výdajů z rozpočtu nesouhlasilo ministerstvo financí, které řídí ANO. Vládní lidovci zas měli jiné představy o podobě rodiny než resort práce pod vedením ČSSD.
Autoři totiž poukazovali na to, že se česká rodina proměnila. Připomínali třeba to, že se téměř polovina dětí rodí mimo manželství a kvůli vysoké rozvodovosti tisíce chlapců a děvčat vyrůstají jen s jedním z rodičů. Velké procento párů má problém s plodností, přibývá umělých oplodnění. Řada dětí žije i u pěstounů, s prarodiči a jinými příbuznými či se dvěma matkami nebo dvěma otci.
Materiál nyní obsahuje čtyři desítky kroků. Po připomínkách se z něj vyškrtl návrh na hrazení umělého oplodnění ze zdravotního pojištění do 43 let místo nynějších 38, zvýšení počtu proplácených zákroků či možnost umělého oplodnění bez souhlasu partnera pro svobodné ženy a s povinným souhlasem manžela pro vdané.
Neplodnost u vysokého procenta lidí
"S neplodností se dnes potýká vysoké procento lidí - žen i mužů. Ministerstvo zdravotnictví to ale vnímá tak, že by na umělé oplodnění chodily ženy kariéristky," uvedla na nedávném setkání vedení resortu s novináři jedna ze zástupkyň ministerstva práce.
Podle nové verze by mohla vzniknout "meziresortní pracovní skupina", která by o možné úpravě pravidel umělého oplodnění diskutovala. Připravit by se mohla také osvětová kampaň o neplodnosti a její prevenci. Podle obhájců lidských práv je nepřípustné, aby ve vyspělé zemi ve 21. století žena k rozhodnutí o vlastním těle a k léčbě potřebovala mužské svolení. Poukazují na to, že muži v Česku k podstoupení různých zákroků a léčení souhlas žen nikdy mít nemusí.
V koncepci teď už není ani návrh na uzákonění povinnosti zaměstnavatelů s víc než 50 pracovníky zveřejňovat anonymizované údaje o výdělcích mužů a žen. Podle výsledné verze by se měla "zahájit debata na úrovni tripartity o opatřeních, která by redukovala platové rozdíly".
Koncepce naopak dál počítá se zvýšením rodičovské, a to z nynějších 220.000 na aspoň 250.000 korun. Stálo by to ročně asi tři miliardy navíc. Resort si od tohoto kroku slibuje ochranu rodin s malými dětmi před chudobou i to, že by s potomky doma zůstávalo víc otců. Mezi plány jsou i tři měsíce rodičovské navíc, pokud se rodiče v péči aspoň na čtvrt roku vystřídají. Zvýšit by se měla i mateřská ze 70 na 75 procent základu příjmu, do kterého by se navíc započítávala větší část výdělku. Vyšlo by to na 778 milionů z nemocenského pojištění.
Materiál počítá i se zvýšením porodného a přídavků na děti, i když s menším než původně. Přídavky by se měly zvednout aspoň o 300 korun, porodné by mělo činit 15.000 pro rodiny s příjmem pod 3,5násobek životního minima. Zdarma by měly být školky i základní kroužky ve školách.
Stát by obcím měl podle návrhu ročně poskytovat dotace několik miliard na výstavbu a rekonstrukce startovacích a malometrážních bytů. Rodiny by mohly dostávat státní bezúročné půjčky na bydlení od milionu korun i novomanželské úvěry 300 tisíc korun. Zaměstnavatelům by mohly klesnout odvody za to, že by přijali na částečné či sdílené úvazky rodiče malých či postižených dětí.
