Praha - Německý prezident Joachim Gauck v projevu na Univerzitě Karlově (UK) označil Prahu a UK za symboly Evropy a evropské myšlenky, kde byli po staletí Češi a Němci spolu.

Smutným vrcholem vzájemného soužití byla podle něj nacionalistická, a dokonce rasistická politika okupace Československa nacistickým Německem a závěrečným aktem tohoto dramatu poválečný odsun Němců z Československa.

Dějiny česko-německých vztahů proto nazval i dějinami utrpení. Společnou budoucnost Čechů a Němců ve sjednocené Evropě ale vidí optimisticky.

Před svým projevem obdržel německý prezident od UK zlatou pamětní medaili za zásluhy o rozvoj spolupráce a vzájemné porozumění mezi národy. Pražskou univerzitu Gauck označil za zosobnění Evropy a jejího zakladatele Karla IV. za "toho, koho bychom dnes nazývali Evropanem".

Také Praha je podle něj "svým zcela mimořádným způsobem o něco více evropským městem" než ostatní metropole na kontinentu, neboť se zde potkávají nejrůznější evropské kultury a architektonické styly.

"A to vše dnes stojí znovu před našima očima jako symbol otevřené a mnohotvárné Evropy," prohlásil německý prezident, který je druhý den na státní návštěvě Česka.

Unikátní kulturní symbiózu v srdci Evropy podle něj násilně přerušil nacismus. "Smutného vrcholu dosáhla tato nacionalistická, a dokonce rasistická politika okupace Československa nacistickým Německem," zdůraznil Gauck. Připomněl, že po obsazení Čech a Moravy nacisty brzy následovalo zavření vysokých škol a deportace 1200 studentů a profesorů do koncentračních táborů.

"Poslední akt tohoto dramatu následoval po osvobození v roce 1945, kdy museli své domovy opustit i Němci, útěkem, vyhnáním, nuceným přesídlením, etnickým vyčištěním, odsunem - ať už se to nazývá jakkoli - vinní i nevinní zároveň," neopomněl Gauck připomenout i dramatickou poválečnou kapitolu vzájemných dějin, která dodnes vrhá stín na česko-německé vztahy.

Německý prezident proto v projevu ocenil, že se touto kapitolou dějin zabývá řada mladých českých vědců, umělců, novinářů a spisovatelů. Zároveň ocenil skutečnost, že Česko v roce 2005 uznalo sudetské odbojáře a Němce pronásledované nacistickým režimem. Vzpomenul i Čechy, kteří po skončení druhé světové války nabídli ochranu německým spoluobčanům.

Čechy a Němce spojuje zkušenost s komunismem

"Není pochyb o tom, že dějiny česko-německých vztahů jsou i dějinami utrpení," poznamenal k tomu Gauck, kterému za jeho slova na dálku poděkoval šéf sudetských Němců, vysídlených po válce z Československa, Bernd Posselt. Ve svém prohlášení přivítal, že německý prezident zdůraznil "kolektivní charakter zbavení práv sudetských Němců" a že ocenil rostoucí zájem Čechů zpracovat tuto kapitolu svých dějin.

Čechy a Němce podle Gaucka spojuje i zkušenost s komunismem a skutečnost, že oba národy dokázaly tento režim překonat. Vyzdvihl odpůrce proti okupaci, jakými byli čeští studenti v roce 1939 nebo Jan Palach, který se na protest proti sovětské invazi v roce 1969 upálil.

Bývalý evangelický kazatel a bojovník za občanská práva v někdejší Německé demokratické republice za svůj velký vzor označil disidenta a prvního polistopadového československého prezidenta Václava Havla, který podle Gaucka zůstal "nebojácným, neúplatným a nezlomeným ani roky strávenými ve vězení a svůj národ přivedl k demokracii a do Evropy".

To podle německého prezidenta umožnilo, že Češi a Němci nyní mohou společně žít v míru ve sjednocené Evropě. V ní mají jednu povinnost: už nikdy nepřipustit, aby mnohotvárnost byla zničena a násilí triumfovalo nad duchem - nikdy a nikde, zdůraznil Gauck, který sklidil za svůj projev dlouhotrvající potlesk ve stoje.