V první půli října vedla česká delegace složená ze zástupců ministerstva obrany, armády či resortu zahraničí první ostré jednání ve Spojených státech o pořízení nejmodernějších sériově vyráběných nadzvukových letounů na světě. Vláda Petra Fialy (ODS) chce ze čtyřiadvaceti strojů F-35 vytvořit hlavní sílu českého letectva.
Vzdušným silám tehdy velel generálmajor Petr Mikulenka, který je původem stíhací pilot. Jeho zástupce generál Petr Lanči také strávil vojenskou kariéru jako stíhač. Generální štáb v čele s náčelníkem Karlem Řehkou k 1. listopadu oba muže z velitelství stáhl. Mikulenka na konci roku armádu opustí, Lanči se přesunul na generální štáb jako poradce.
Novým prvním mužem vzdušných sil se stal generál Petr Čepelka, v armádě se vyprofiloval coby pilot vrtulníku. Záda mu kryje navigátor dopravních letounů, plukovník David Klement. Stíhači coby elitní část tuzemského letectva tak nebudou mít v nejužším velení svého člověka, což dosud nepamatují.
"Osobně bych to viděl jako nevýhodu"
"Osobně bych viděl, že to nevýhoda je. Znalost stíhacího a taktického letectva v tomto těžkém čase, kdy se bude rozhodovat o zásadní akvizici, je naprosto zásadní," řekl Aktuálně.cz generálmajor Jiří Verner. "Ne náhodou to vždy byli stíhací piloti nebo stíhací bombardéři, kteří v takových funkcích byli," dodal.
Verner strávil ve vzduchu jako stíhač více než dva tisíce hodin v Mig-21, Su-25 nebo L-39. Velel letecké základně v Čáslavi, odkud vyráží k plnění úkolů gripeny. V letech 2009 až 2013 řídil vzdušné síly, které tehdy tvořily spolu s pozemním vojskem takzvané spojené síly.
"Stíhací piloti mají daleko větší záběr než při vší úctě piloti vrtulníků nebo transportních letadel. Znalost celé problematiky mají daleko hlubší. Je jednodušší se předělat ze stíhacího pilota na pilota vrtulníku nebo na pilota dopravního letadla než naopak, což je samo o sobě výmluvné," dodal generálmajor.
Stíhači jako elita vzdušných sil
Vzdušné síly Armády České republiky zabezpečují suverenitu, obranyschopnost a územní celistvost České republiky. Jejich hlavním úkolem je obrana vzdušného prostoru státu. Tuto úlohu plní elitní část letectva, což jsou stíhací piloti. Využívají k tomu čtrnáct letounů JAS 39 Gripen.
Za rok vzlétnou v průměru ke čtyřiceti incidentům, kdy se stroj letící přes Česko nehlásí nebo nereaguje na výzvy k identifikaci. Gripeny se také opakovaně podílí na dozoru vzdušného prostoru nad Pobaltím, naposledy tak činily letos od února do září coby hlavní síla NATO.
"Kdybych se do nich měl vcítit, necítil bych se dobře. Člověk musí mít v někom oporu. A kdo jiný než ten, který vyrostl mezi nimi, by jim měl poskytnout zastání. Jejich velitelé vědí, co se u této páteřní části letectva děje," řekl Aktuálně.cz na adresu stíhačů bez svého člověka ve velení vysoký důstojník, který byl sám stíhací pilot a vystřídal několik velitelských pozic.
"Oba splňují veškeré požadavky"
Generál Čepelka je teprve druhým velitelem vzdušných sil od roku 1993, který není stíhacím pilotem. Dosud jediný Jaromír Šebesta, který je vedl v letech 2016 až 2018, měl však coby pilot vrtulníku k sobě jako zástupce stíhače Petra Hromka. Velení vzdušných sil se nyní obměnilo po necelých dvou letech, což je standardní doba rotace velitelů.
"Vzdušné síly netvoří jen nadzvukové stíhací letouny. Patří sem i dopravní a vrtulníkové letectvo, pluk protivzdušné raketové obrany a také pluk velení, řízení a průzkumu. Každá z nich hraje ve struktuře vzdušných sil stejně důležitou roli," řekl k tomu Aktuálně.cz čerstvý velitel vzdušných sil Čepelka. Podle něj se schopnost velet neodvíjí od toho, co kdo pilotuje.
Vzdušné síly Armády České republiky
Tuzemské vzdušné síly jsou rozprostřené mezi 21. základnu taktického letectva v Čáslavi, 22. základnu vrtulníkového letectva v Sedleci, 24. základnu dopravního letectva v pražských Kbelích, 25. protiletadlového pluku ve Strakonicích, 26. pluku velení, řízení a průzkumu a Správou letiště Pardubice.
Elitní část představuje základna v Čáslavi, kde má zázemí 14 letounů JAS 39 Gripen a dalších 25 letounů L-159. Základna vrtulníkového letectva pak čítá 17 bojových vrtulníků Mi.
Čepelka a jeho zástupce David Klement se vyšvihli na velicí místa z vůle náčelníka Generálního štábu Karla Řehky, který to konzultoval s ministerstvem obrany. Historické obsazení velitelství bez jediného stíhače komentuje štáb stručně. "Oba jmenovaní splňují veškeré předpoklady i požadavky, které jsou pro obsazení těchto míst potřebné," řekl mluvčí Jakub Šimíček.
Je třeba podotknout, že to byl právě generál Čepelka, který letos v létě prezentoval analýzu generálního štábu, na jejímž základě si Fialova vláda vybrala F-35. I proto jeho jmenování za chybu nepovažuje velitel vzdušných sil z let 2018 až 2020 Petr Hromek. "Já ho akceptuji. Jsou tam lidé, kteří dokážou letectvo posunout," sdělil Aktuálně.cz generálmajor.
Čepelka může být u rozhodnutí o F-35
Generál Čepelka podle svých slov převzal vzdušné síly v dobré kondici. Plánuje pokračovat v jejich modernizaci, jež bude spočívat v naplňování strategických projektů včetně zavádění autonomních zbraňových systémů, umělé inteligence a robotizace. Právě Čepelka může být u toho, až Fialův kabinet v říjnu příštího roku rozhodne, zda F-35 skutečně koupí.
"Zejména mám na mysli nové nadzvukové letouny, víceúčelové a bojové vrtulníky, střední transportní letouny, systémy protivzdušné obrany SHORAD nebo mobilní 3D radiolokátory typu MADR. Postupným zaváděním nových zbraňových systémů a náročnou přípravou personálu chceme zvyšovat bojeschopnost," popsal priority Čepelka.
Také zdůrazňuje, že jeho lidé budou dál ctít spojenecké závazky. Letectvo podle něj musí být schopné okamžitě reagovat na ohrožení vzdušného prostoru. "Asi jako každý jiný velitel bych si v budoucnu přál předat nástupci síly, které jsou maximálně naplněné dobře vycvičeným, sehraným, loajálním a odhodlaným personálem, síly vybavené nejmodernější technikou," dodal.
