Praha - Mezi 152 křesťanskými uprchlíky z Iráku, kteří se chystají do Česka, má polovina mužů a téměř třetina žen vysokoškolský diplom. Počítají ale s tím, že alespoň zpočátku budou v České republice pracovat rukama.
Po devítiměsíčním vyjednávání s nadačním fondem Generace 21 premiér Bohuslav Sobotka v úterý slíbil, že vláda návrh na přesídlení 37 rodin projedná.
"Muži, kteří žijí v táborech, jsou frustrovaní z toho, že nedokáží uživit rodinu. Ti lidé mají realistická očekávání v tom, že bude potřeba se naučit jazyk a že bude nějakou dobu trvat, než budou moci získat nějaké kvalifikovanější práce," říká Jan Dezort z nadace.
Mezi uprchlíky jsou celé rodiny, ale i vdovy a sirotci, kteří loni v srpnu museli opustit své domovy, když Islámský stát dobyl oblast Mosulu. Odejít muselo 130 tisíc lidí. Pobývali nejprve ve stanech, pak se přesunuli do kontejnerových obydlí v iráckém Irbílu.
Fond chce hradit jak přesun rodin do Česka, tak zpočátku i jejich pobyt. "Počítám, že během několika dnů bychom měli mít k dispozici tři až pět milionů korun," uvedl ředitel fondu Jan Talafant s tím, že vysoké částky přislíbili zahraniční dárci. Náklady na roční pobyt běženců v Česku fond odhaduje na osm až devět milionů.
O lidi v uprchlickém táboře se stará duchovní syrské pravoslavné církve Benjamin Šamún. Podle něj běženci přišli o všechno a doufají, že v Česku najdou bezpečí a základní zdravotní péči. "Čekají, že jejich život bude tak důstojný jako dřív – byt, škola, práce," vyjmenovává Šamún.
"Pro vdovy je strašně důležitá budoucnost jejich dětí. Ony samy daly najevo, že jsou ochotné třeba uklízet, aby tu rodinu nějak uživily a dosáhly soběstačnosti i bez manžela," doplňuje Dezort.
To je i případ vdovy se dvěma dcerami a jedním synem. Otec pracující jako hlídač v nemocnici zahynul při výbuchu v den, kdy Islámský stát dobyl křesťanské město Qaraqoš. "Zbytek rodiny se musel vydat na pochod. Nemohli otce ani pohřbít," popisuje Dezort.
Děti už přišly o jeden rok školy
Podle Talafanta by přesídlení mělo mít tři fáze. Nejprve rodiny zůstanou v karanténě, kde se podrobí veškerým přijímacím procesům a začnou se učit česky. "Přáli bychom si, aby tato fáze byla co nejkratší. Mohli by být v zařízení ministerstva vnitra, ale byli bychom raději, kdyby se dostali do nějakého rekreačního zařízení, které nadační fond najde," říká šéf fondu.
Poté by se uprchlíci rozdělili do pěti až šesti skupin a zhruba půl roku by žili v krajských městech. Kromě Prahy už fond jedná například s Olomoucí. Potom by se už rodiny rozmístily i do menších měst podle možností ubytování, práce a také školy.
"Křesťané v Iráku tradičně patří ke vzdělanější vrstvě, takže pro spoustu rodičů je těžké vidět, že jejich děti ztratily rok školy. V jednom z uprchlických táborů rodiče sami školu organizují, ale říkají, že to prostě není plnohodnotné vzdělání," popisuje Dezort.
Fond doufá, že vláda přesídlení iráckých křesťanů schválí už příští týden. Organizátoři by si přáli, aby se uprchlíci do Česka dostali co nejdříve. "Moc bychom si přáli, aby tady mohli důstojně oslavit Vánoce. Budeme na tom pracovat, ale zaručit to samozřejmě nejde," dodává Talafant.
