Světovou bezpečnostní situaci považuje Vojenské zpravodajství za turbulentní. Coby hlavní zdroje neklidu uvádí pokračující ruskou agresi na Ukrajině, napětí na Blízkém východě vyvolané teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael a jeho následnou vojenskou odvetou v pásmu Gazy a nestabilitu v Africe.
"V bipolárním světě kdysi otevřeně deklarovaný cíl, kterým byla mírové koexistence států s rozdílným společenským zřízením, se stává naprosto nemyslitelným. Naplňují se temné vize společnosti žijící v permanentním konfliktu," uvádí zpráva, pod níž se naposledy podepsal Jan Beroun, který jako ředitel služby skončil 30. června.
Celosvětová tenze zesílila intenzitu práce jeho lidí. Plnili zpravodajské úkoly na několika frontách, pravidelně o nich informovali obranu i vládu. "Vojenské zpravodajství monitorovalo situaci v krizových regionech a místech nasazení příslušníků Armády ČR, hrozby terorismu a extremismu, zpravodajské aktivity cizí moci na českém území nebo sílící kybernetické hrozby," píše Beroun.
Evropský zbrojní průmysl nestačí
Z pohledu evropské bezpečnosti, pro niž je zásadní vývoj ruské války proti Ukrajině, je ve zprávě klíčový postřeh o nedostatečných kapacitách evropského zbrojního průmyslu. Evropa si před invazí vybrala mírovou dividendu. Přes čtvrt století žila v přesvědčení, že ozbrojený konflikt nehrozí. Podle toho vypadaly výdaje na obranu.
"Po téměř dvou letech bojů dospěla situace do stavu, že na Ukrajinu byla dodána značná část evropských skladových zásob munice, techniky a vojenského materiálu. Zásoby munice v zemích EU se povážlivě snížily a nedařilo se je doplnit novou produkcí, protože nově vyrobená munice často putuje rovnou na Ukrajinu," stojí ve zprávě.
Podle vojenských zpravodajců byly výrobní kapacity téměř vyčerpány. Chybí kvalifikované pracovní síly. Banky se kvůli reputaci zdráhají zbrojařům poskytovat úvěry, takže jim chybí zdroje k navýšení produkce. Schází společná strategie řízení zbrojních výdajů a zakázek. Evropský zbrojní průmysl tak není schopný pokrýt požadavky členských zemí unie.
"Hrozí, že se po zlepšení bezpečnostní situace v Evropě evropský zbrojní průmysl vrátí do stavu před ruskou invazí na Ukrajinu. To by téměř jistě znamenalo, že až přijde další bezpečnostní krize, evropský zbrojní průmysl nebude opět schopen adekvátně reagovat na nastalou situaci," uvádí zpráva.
Umělá inteligence jako fenomén roku
Coby nejvýraznější fenomén uplynulého roku hodnotí Vojenské zpravodajství umělou inteligenci a její přesah do všech oblastí lidské činnosti. Zpravodajci připomínají výrok ruského vůdce Vladimira Putina z roku 2017, podle kterého se stane vládce světa ten, kdo bude lídrem v umělé inteligenci.
Tajná služba popisuje její využití na poli vojenském, zpravodajském i politickém. Příkladem zpravodajského je izraelský systém The Gospel, jejž židovský stát využívá od loňského roku v rámci operace Železné meče. Vytváří seznam příslušníků teroristického hnutí Hamás určených k likvidaci.
"Před nasazení těchto AI systémů byly schopny izraelské zpravodajské složky vytvářet seznam o 50 cílech ročně. The Gospel generuje 100 cílů denně, včetně produkce kolaterálních (vedlejších) škod na civilním obyvatelstvu," píše služba. Hlavní předností umělé inteligence je její schopnost zanalyzovat velké množství poznatků v krátkém čase.
Dramaticky se prosazuje také ve zbraňových systémech. Ty dokážou vybrat cíle a zaútočit na ně bez zásahu člověka, fungují tak třeba malé sebevražedné drony na Ukrajině. "V budoucnu bude možné používat roje těchto malých dronů s dostatečně pokročilými AI technologiemi k eliminaci konkrétních osob s velice nízkými náklady," uvádí zpráva.
Deepfake video jako výhoda ve válce
Vojenské zpravodajství podrobně varuje předtím, jak lze umělou inteligenci zneužít. A jak už se zneužívá nyní. Její modely pro vytváření nového obrazu, textu či zvuku dokážou vyprodukovat vysoce realistický audiovizuální obsah, jímž může jeho původce šířit propagandu, využít ho k vydírání nebo jím ovlivnit volby.
"Teprve v nedávné době začala být kvalita deepfake videí dostatečná pro efektivní nepřátelské použití. Může tak dojít na vysoce nebezpečné působení v informačním prostoru s velkým potenciálem například ovlivnit volby nebo získat výhodu při vypuknutí nebo v průběhu válečného konfliktu," stojí ve zprávě.
"Na začátku invaze Ruské federace na území Ukrajiny byl šířen deepfake prezidenta Zelenského vyzývající ozbrojené síly Ukrajiny ke složení zbraní. Nicméně kvalita deepfake videa byla velice nízká, a tento pokus tak nebyl nijak úspěšný. To však nasvědčuje spíše nepřipravenosti Ruské federace na konflikt než nízké kvalitě AI technologií."
Zpravodajci odkazují na studie, podle nichž ekonomika provázející vývoj umělé inteligence může v roce 2030 podle zdrženlivých odhadů dosáhnout objemu 15,7 bilionu dolarů (zhruba 368 bilionů korun). Taková částka odpovídala ještě před třemi roky hrubému domácímu produktu celé Evropské unie.
Podle zprávy regulace umělé inteligence, byť se o ni pokouší Evropská unie či Spojené státy, neodpovídá tomu, jak dynamicky se rozvíjí. Služba také varuje před tím, aby se nenaplnila Putinova slova. Pokud by v oblasti vývoje umělé inteligence dominovaly jen dvě tři mocnosti, tak by to "značně zvýhodnilo vojenskou a zpravodajskou sílu těchto mocností".
Muskovo rozhodnutí proti Ukrajině
Tajná služba také popisuje zásadní vliv satelitního průzkumu na podporu ozbrojených sil, monitorování pohybu nepřátelských jednotek či analýzu poměrů přímo na bojišti. Američané a Izrael dokonce posílají aktuální snímky svým vojákům takřka v reálném čase přímo na bod dotyku, kde dochází k ozbrojenému střetu.
"Díky snímkům velmi vysokého rozlišení můžeme dnes sledovat jak pohyb celé brigády na operační úrovni, tak i mnohem menších jednotek o velikosti čety na úrovni taktické," uvádí zpráva. Nejmodernější komerční satelity jsou schopné rozlišit rozměry do 30 centimetrů, lze tak identifikovat třeba výzbroj bojových letadel.
Do konce 20. století kontrolovaly satelitní technologie světové mocnosti, jejich vlastnictví se však poté z velké části přesunulo do soukromého sektoru. Zpravodajci proto upozorňují, že satelitní technologie mimo kontrolu zpravodajských či ozbrojených složek více podléhají hrozbě úniku informací, kybernetických útoků či sabotáže.
"Dalším kritickým bodem je ideologická identita a politické zájmy firem s globálním vlivem. Příkladem je rozhodnutí Elona Muska o vypnutí systému Starlink z důvodu ofenzivní operace ukrajinské armády v září 2023. Došlo tak k bezprecedentní události, kdy rozhodnutí jednoho člověka mělo za následek ochromení vojenských schopností cizí moci."
