Předchozí nouzový stav platil na území Česka od loňského 5. října. Vláda ho smí vyhlásit na dobu 30 dní, pro jeho další trvání musí mít souhlas Poslanecké sněmovny. Tímto způsobem to fungovalo až do čtvrtka 11. února. Tehdy dolní komora parlamentu žádost kabinetu odmítla. Nouzový stav uplynul s poslední minutou následující neděle. Jenže hned 15. února vstoupila země do nového nouzového stavu, který vyhlásila vláda bez ohledu na sněmovnu.
"Dostali jsme se do naprosto nepochopitelné situace, je to neuvěřitelný precedent. To je úplně zřejmé. Není možné připustit, že vláda vyhlašuje nouzový stav, kdykoliv se jí zachce," řekl k tomu tehdy předseda Senátu Miloš Vystrčil, na jehož záměr obrátit se na Ústavní soud Aktuálně.cz upozornilo. Podnět zamířil ke konstitučnímu tribunálu o pět dní později, uplynulý pátek. Podepsalo se pod něj 35 senátorů.
Ústavní soud se okolnostmi vyhlášení nouzového stavu zabýval už loni v dubnu. Tehdy dospěl k závěru, že přezkoumávat důvody k jeho zavedení mu nepřísluší. Součástí usnesení však byl dovětek, podle něhož je povolaný k zásahu ve chvíli, kdy vyhlášení stavu nouze jde proti smyslu náležitostí demokratického právního státu. Podle senátorů přesně takový případ nastal.
Vláda nerespektuje dělbu moci
"Usnesení o nouzovém stavu (…) ústavní principy dělby moci nerespektuje a obchází nejen rozhodnutí Poslanecké sněmovny neprodloužit nouzový stav, ale také účel ústavního zákona o bezpečnosti, jehož smyslem není vložit do rukou vlády neomezenou moc vyhlašovat nouzový stav a fakticky ho udržovat po jakoukoliv dobu bez souhlasu Poslanecké sněmovny, a dokonce i v rozporu s vůlí Poslanecké sněmovny," stojí v podnětu, jejž Aktuálně.cz prostudovalo.
Senátoři upozorňují na několik základních práv, která vláda svévolně zkrátila. Součástí jejího usnesení je patnáct konkrétních restrikcí. Z pohledu senátorů vláda protiústavně zasáhla do práva podnikat či práva na volný pohyb. Stav nouze zahrnuje také přísnější tresty za spáchané delikty, což vzhledem k postupu kabinetu při aktivaci nouzového stavu považují senátoři za nepřijatelné.
"Zároveň tím vláda snížila význam ústavního pořádku, který lze díky působení některých ústavních činitelů v posledních letech pozorovat, a v zásadě popřela podstatu ústavy, která stanovuje závazná pravidla fungování demokratického státu a jeho složek," píší senátoři.
Hejtmani nemohou přebít Poslaneckou sněmovnu
Členové horní komory parlamentu odmítají tvrzení kabinetu, že v jeho podání šlo o nový nouzový stav. Novou okolností prý byla žádost všech čtrnácti hejtmanů. Z pohledu senátorů však takový argument neobstojí. Byl to samotný kabinet, kdo rozhodnutí hejtmanů svou prosbou inicioval. Navíc jejich žádost o nouzový stav v očích senátorů nemůže přebít předchozí stopku od Poslanecké sněmovny.
"Názoru navrhovatelů o faktickém prodloužení existujícího nouzového stavu, avšak proti vůli Poslanecké sněmovny nasvědčuje i těsná časová návaznost 'nového' nouzového stavu, který začínal ve stejný okamžik, kdy předchozí nouzový stav podle jednoznačně a závazně projevené vůle Poslanecké sněmovny skončil," přidávají další argument, podle kterého se jedná o pokračování krizového režimu.
Jak dále uvádí senátoři, vláda se sama dostala do pozice, v níž minimálně balancovala na hraně ústavního pořádku. Připomínají téměř tři čtvrtě roku zpožděnou přípravu pandemického zákona, jenž by umožňoval ministerstvu zdravotnictví kontrolovat epidemii bez nouzového stavu. Vláda ho předložila a našla pro něj shodu v dolní komoře parlamentu až minulý týden.
Ústavní soud rozhodne za pár týdnů
Závěr Senátu je prostý. Jediným partnerem kabinetu vzhledem k nutné rovnováze mezi výkonnou a zákonodárnou mocí je v krizových režimech sněmovna, nikdo jiný. "Její pravomoc ovlivňovat trvání nouzového stavu je zásadním projevem parlamentní demokracie. Vyhlášením 'nového' nouzového stavu však vláda tuto pravomoc vyprázdnila a rozhodla se postupovat proti vůli Poslanecké sněmovny, což jí nepřísluší. Takový stav nelze akceptovat."
Senátoři vyzvali konstituční tribunál, aby jejich podnět vyřídil přednostně. Jejich snahou je, aby verdikt zazněl před uplynutím nynějšího nouzového stavu. Ten vyprší s poslední minutou neděle 28. února. Pokud to ústavní soudci nestihnou, senátoři by stáli alespoň o takzvaný akademický výrok. Tedy o deklaraci, která, byť bez věcných důsledků, pojmenuje krok vlády jako protiústavní. Konstituční tribunál má právě k tomuto řešení nakročeno.
"Soudce zpravodaj si uvědomuje důležitost této věci, a proto by ji rád předložil plénu k projednání co nejdříve. Pokud se tedy věc procesně nezkomplikuje, je možné očekávat rozhodnutí v řádu týdnů," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ústavní instance Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soudcem zpravodajem je Vladimír Sládeček.
