Jak dopadlo úterní večerní jednání o navýšení rozpočtu vysokých škol s premiérem a ministryní školství?
Debatovali jsme více než hodinu. Máme příslib, že se pan premiér bude snažit prostředky pro vysoké školy najít, ale je to pouze příslib snahy.
Jak úspěšná podle vás může být?
Nějaké prostředky se zřejmě najdou, ale nejsem si jistý, že všechny. Může to být za cenu vkládání poměrně drobných částek, z nichž některé z rozpočtu ministerstva školství mohou být na úkor financování jiných aktivit. Česká konference rektorů považuje za nezbytné, aby došlo k nápravě snížení rozpočtu a mimorozpočtové operace měly pouze doplňkový charakter. Ale to záleží na koaličním jednání, postoji poslanců.
Co v tuto chvíli budete dělat?
Česká konference rektorů se za těchto okolností bude snažit co nejvíce přesvědčovat poslance napříč politickým spektrem o tom, jak důležité je zachovat rozpočet vysokých škol v té letošní výši. Budeme se snažit být v tom velmi aktivní, abychom pro korekci rozpočtu získali politickou podporu.
Kolik peněz vám vlastně chybí a proč?
Už letos bylo v rozpočtu na vzdělávání na vysokých školách o 400 milionů korun méně. Bývalý ministr Marcel Chládek nakonec tuto částku doplnil z vnitřních zdrojů ministerstva, takže letos jsme na tom stejně jako loni. Na příští rok tam ale k těm 400 milionům přibyl škrt dalších 800 milionů, celkem 1,2 miliardy korun. Vláda našla půl miliardy, ministerstvo školství hledá vnitřní zdroje. Slíbilo 200 až 300 milionů. Zhruba půl miliardy tak ještě chybí, abychom se dostali alespoň na rozpočet roku 2014 a faktický letošní stav.
Čím vláda škrty odůvodňuje?
Ministerstvo financí to údajně zdůvodňuje poklesem počtu studentů. Jenže naše rozpočty se v době, kdy počty studentů rostly, nezvyšovaly. Teď, když počty studentů klesají a peníze na jednoho studenta by se tak postupně měly dostat k normálu, hrozí další snížení rozpočtu. Německo v době krize vysokým školám přidávalo, Česko v době krize peníze vysokým školám škrtalo. To jsme akceptovali. Ale škrtat peníze vysokým školám v době růstu, to je mezinárodní unikát. Tak se žádná evropská země nechová.
Vám náklady s odlivem studentů neklesají?
Je pravda, že počet studentů klesá. Ale demografický pokles není důvod pro škrty, protože částky, které stát přispívá na studenta, jsou nižší než v roce 2006 a dlouhodobě nižší než v okolních zemích. My se o snížení počtu studentů snažíme, protože chceme být konkurenceschopní. Náklady máme srovnatelné se západní Evropou - knihy, chemikálie, další pomůcky.
Co se stane, pokud peníze skutečně nedostanete?
Nejvíce se obáváme toho, že nezvládneme ufinancovat projekty z nových operačních programů, na kterých se vysoké školy mají podílet, a odchodu špičkových vědců, které se nám již podařilo získat v rámci evropských projektů. Pokud nebudou mít odpovídající podmínky, uplatní se v zahraničí. I když máme jiné životní náklady, takže platy nemůžeme přímo srovnávat třeba s Vídní, nemohou být třetinové.
Hrozí, že začnou odcházet i studenti?
Čeští studenti zatím nejsou tak nespokojení jako například ti slovenští. Slovensko trpí masivním odlivem studentů do Česka i do Rakouska. Pokud i čeští studenti dojdou k názoru, že jim nenabízíme dostatečně kvalitní vzdělání, budou vyhledávat příležitosti v zahraničí. Podstatná část studentů, kteří studují v zahraničí, přirozeně nachází uplatnění v cílové zemi. Nedělejme si iluze, že to nepovede k odlivu mozků.
Internetová anketa Křišťálová lupa jde do finále. Chcete vidět on-line deník Aktuálně.cz na vítězné příčce? Dejte nám svůj hlas zde. Děkujeme!