Na Hrad nepřijdeme, vzkazují rektoři. Vadí jim, že Zeman zase nepozval jejich dva kolegy

Julie Kochová Julie Kochová
Aktualizováno 16. 10. 2015 19:04
Rektoři Masarykovy a Jihočeské univerzity potřetí za sebou nedostali kvůli neshodám s prezidentem pozvání na oslavy 28. října. Na Pražský hrad proto nedorazí ani rektoři ostatních veřejných univerzit. Přijde jen rektor Univerzity obrany, argumentuje, že jako generál je vůči prezidentovi a vrchnímu veliteli armády v jiném postavení. Rektorům dále vadí, že dosud vázne Zemanovo podepsání tří profesur. Pozvánku na slavnost nedostala kvůli kauze Evy Michalákové ani norská velvyslankyně, naopak americký velvyslanec by měl i přes nedávné rozpory s Hradem přijít.
Miloš Zeman při jmenování nového rektora ústecké univerzity (ilustrační foto).
Miloš Zeman při jmenování nového rektora ústecké univerzity (ilustrační foto). | Foto: ČTK

Praha - Zemanovy neshody se zástupci vysokých škol pokračují kvůli oslavám 28. října. Prezident se opět rozhodl nepozvat rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera a rektora brněnské Masarykovy univerzity Mikuláše Beka. Ostatní rektoři pozvánky dostali, kvůli Zemanovu stanovisku ale na Hrad nedorazí ani drtivá většina z nich. Pražští rektoři se ve svátek setkají u sochy Masaryka.

"Česká konference rektorů zásadně nesouhlasí s takovýmto postupem a považuje ho v souvislosti se státním svátkem republiky za zcela nedůstojný," uvedl předseda ČKR a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Se stanoviskem se ztotožnilo všech 26 rektorů veřejných vysokých škol.

O své účasti rektoři osobně debatovali na Plénu ČKR minulý týden a stanovisko následně ladili v interní e-mailové konferenci. Někteří z rektorů se zároveň včera znovu osobně setkali při jednání v Parlamentu.

"Naše rozhodnutí bylo jednomyslné a relativně rychlé," řekl Zima. "Na Plénu jsme se dotázali kolegů, jestli pozvání dostali, ve středu jsme sestavili prohlášení a během dvou dnů ho všichni beze změn odsouhlasili." On sám už na Hrad zaslal omluvenku.

Miloš Zeman se k prohlášení vyjádřil v pátek na tiskové konferenci. „Prezident má právo pozvat, koho chce, stejně tak nikomu neberu právo pozvání odmítnout,“ uvedl. „Žijeme ve svobodné společnosti,“ dodal.

Bek: Žádné překvapení

Grubhoffer se ocitl v Zemanově nelibosti před dvěma lety, když podpořil Martina C. Putnu ve sporu o jeho jmenování profesorem. Bek ve stejném roce zrušil prezidentovi debatu na půdě Masarykovy univerzity, protože se měla konat před parlamentními volbami, ve kterých se Zemanem jako čestným předsedou kandidovala i Strana práv občanů.

Rektorům pozvání na státní oslavy od té doby nedorazilo. "Pan rektor se vyjádřil ve smyslu, že už to letos není překvapením, naopak že by bylo překvapivé, pokud by pozvánku dostal," uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. "Zároveň by prý své pozvání považoval za signál, že provedl něco nepěkného," dodala.

"Nezměnilo se nic. Jak říkám každý rok, žádný kurýr z Hradu opět nedorazil," řekl Libor Grubhoffer Lidovým novinám.

Dorazí jen rektor-generál

Během pátečního odpoledne svou solidaritu s kolegy osobně potvrdilo několik rektorů. Nesouhlas s prezidentem vyjádřili například rektor Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák, nový rektor Ostravské univerzity Jan Lata nebo rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch.

Nezúčastní se ani rektor ČVUT Petr Konvalinka, který na protest proti selekci pozvánek nepřišel už vloni. S dalšími osmi pražskými rektory se místo Zemanova ceremoniálu sejdou u sochy Masaryka na Hradčanském náměstí.

Na Hrad naopak dorazí rektor Univerzity obrany Bohuslav Přikryl. Brněnská univerzita je jedinou vysokou vojenskou školou v ČR. "Podle svých slov pan rektor rozumí argumentům svých kolegů, kteří na akci nebudou přítomni. Na druhé straně je ale jeho pozice jiná. Své pozvání od prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil v ČR, vnímá coby generál v poněkud jiné rovině než rektoři civilních škol," řekl mluvčí univerzity Vladimír Šidla.

Problém se jmenováním profesorů

Rektorům kromě nepozvání kolegů vadí také Zemanovy obstrukce s podepsáním jmenovacích dekretů třem profesorům, kteří úspěšně prošli zákonem předepsaným řízením na svých vysokých školách.

Prezident jejich jmenování v květnu odmítl, podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) je takový postup ale neústavní a se Zemanem o věci jedná. Rektoři původně na protest nechtěli dorazit na slavnostní převzetí dekretů ostatních profesorů, nakonec se v létě ceremoniálu zúčastnili. "Nechceme si brát zbylé profesory jako rukojmí,“ vysvětlil tehdy Bek.

V nemilosti je i norská velvyslankyně

Kromě rektorů na oslavy nedorazí ani velvyslankyně Norska Siri Ellen Sletnerová, které Zeman zrušil pozvání kvůli kauze dětí Michalákových.

Naopak americký velvyslanec Andrew Schapiro pozvánku, i přes dřívější neshody se Zemanem, obdržel. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček jeho účast nepřímo potvrdil. "Pozvání bylo zrušeno jen norské velvyslankyni," řekl.

Schapiro v dubnu kritizoval Zemana kvůli chystané návštěvě Moskvy u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války. „Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánu svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ řekl tehdy v rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz Miloš Zeman. Schapirovi vzkázal, že má "dveře na Hrad zavřené".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 54 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy