Praha - Dlouhé měsíce žila v roce 1968 naděje obyvatel Československa na demokratičtější společnost. Konec jejich snu byl ovšem mimořádně rychlý. Pražské jaro skončilo za pouhých devět hodin.
Právě tak dlouho trvalo 17. dubna na Pražském hradě zasedání Ústředního výboru KSČ, na němž "reformátora" Alexandra Dubčeka vystřídal v čele strany "normalizátor" Gustáv Husák. Muž, kterého dopředu vybrala Moskva.
Zlomové zasedání politbyra začalo ve tři odpoledne, a ačkoli běžně ústřední výbor jednal několik dní, tentokrát skončilo velmi brzy.
"O půlnoci bylo hotovo," řekl Aktuálně.cz Zdeněk Doskočil z Ústavu pro soudobé dějiny, který o klíčovém rozhodnutí stranických špiček napsal knihu "Duben 1969 - Anatomie jednoho mocenského zvratu".
Moskva nechala vyměnit Dubčeka za Husáka jen tři měsíce poté, co se na Václavském náměstí upálil student Jan Palach, který chtěl svým činem rovněž vyburcovat veřejnost proti nastupující normalizaci.
Jednání s vytrhanými telefony a pod kontrolou StB
Obava z případných demonstrací vedla k tomu, že se zasedání ústředního výboru ve Španělském sále konala v téměř hermeticky uzavřeném prostředí.
Celý areál Pražského hradu byl pro veřejnost uzavřen, kontrolu přítomných politiků neprováděl jako jindy aparát ÚV KSČ, ale StB, po celé jednání nesměl nikdo sál a přilehlé prostory opustit. Narychlo byly i vytrhány všechny telefonní linky, aby někdo nemohl zavolat ven, o čem se jedná.
Původní program zasedání ÚV KSČ totiž s volbou nového generálního tajemníka vůbec nepočítal.
Předseda vlády Oldřich Černík, který jednání řídil, hned zkraje navrhl změnu programu. Projednat se měly kádrové otázky. "Zároveň oznámil, že zasedání musí skončit ještě ten den," řekl Aktuálně.cz historik Doskočil.
Bezprostředně poté vystoupil Dubček, oznámil, že abdikuje a navrhl za sebe právě Husáka. Šlo o předem dohodnuté představení a pro většinu členů ústředního výboru nebyla Husákova kandidatura překvapením.
Černík diskusi utnul
O Husákovi věděla i část "reformních" komunistů, mezi nimiž vyjednával Husákův velký příznivec, historik Milan Hübl, který byl rovněž členem ÚV KSČ.
Hübl byl na počátku 60. let členem rehabilitačních komisí a měl velkou zásluhu na rehabilitaci Gustáva Husáka, který byl v 50. letech vězněn.
K Dubčekovi měl Hübl dlouhodobě kritický postoj, Husáka naopak považoval za politickou jedničku. A tak mu v dubnu 1969 pomohl k moci.
Přesto u části reformátorů změna programu zasedání ÚV KSČ vyvolala nemalé překvapení, což dali najevo v následující diskusi. Oldřich Černík i tuto komplikaci vyřešil, když nechal odhlasovat konec diskuse.
Ze 178 hlasů dostal Husák 156 lístků
Následovala tajná volba nového prvního tajemníka, která ukázala, že Husákovi odevzdala hlas i podstatná část reformistů. Ze 178 hlasujících nakonec Husák dostal 156 lístků.
Husáka volil například i Ota Šik, považovaný za otce hospodářských reforem v roce 1968 v tehdejším Československu.
Veřejnost se o změně generálního tajemníka dozvěděla v deset hodin večer, když v televizi vystoupili s projevy Gustáv Husák a prezident Ludvík Svoboda, který Husákovo zvolení také ze všech sil prosazoval.
