Čtyřiapadesátiletá lékařka Areta Elischerová nikdy v životě nevložila cigaretu do úst, přesto jí lékaři loni v létě potvrdili smutnou diagnózu - metastatickou rakovinu plic. "Operace už nebyla možná a v podstatě okamžitě jsem se začala léčit chemoterapií," vzpomíná lékařka, kterou stejně jako mnoho dalších pacientů zaskočila plíživost této nemoci.
Její případ podtrhuje jeden z hlavních důvodů, proč rakovina plic platí mezi nádorovými onemocněními za největšího zabijáka. A sice proto, že nádor na plicích o sobě dlouho nedá nic vědět a pomalu se v těle množí. A když už se přece jen projeví, úspěšně se maskuje za jiné zdravotní obtíže.
Areta například na jaře prodělala po návratu z dovolené těžký zápal plic. Protože je lékařka, sama si naordinovala antibiotika a klid na lůžku. Bohužel se však ukázala pravdivost starého pořekadla, že lékař je nejhorší pacient. "Další dva měsíce jsem se stále necítila dobře. Špatně se mi dýchalo, byla jsem hodně unavená. Nakonec jsem se nechala prohlédnout plicní lékařkou a ta mi bohužel po sérii vyšetření oznámila, že mám rakovinu plic," říká Elischerová.
A to v příliš pokročilém stadiu na to, aby šel nádor operativně odstranit. Což je bohužel případ, se kterým se čeští onkologové setkávají takřka neustále. Pacienti k nim totiž nejčastěji přicházejí ve třetím a čtvrtém stadiu onemocnění, kdy už jsou založeny metastázy a jedinou naději na prodloužení života nabízí biologická či imunologická terapie.
Jen u patnácti procent všech pacientů se nádor podaří odhalit dost brzy na to, aby operace ještě přicházela v úvahu. Více než čtyři z pěti lidí tuto šanci propásne. U kuřáků je navíc nemoc ještě nenápadnější.
Největší problém je v tom, že rakovinou zasažené plíce nebolí. "Takže když dotyčný kouří a kašle, přijde mu to zcela normální. Až když začne vykašlávat krev nebo mít bolesti z metastázy či z místního prorůstání nádoru do hrudní stěny, teprve pak přijde. Ale to už je samozřejmě velmi pokročilé stadium onemocnění," říká Martina Vašáková, lékařka a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
"V první fázi včas objevíme 650 nádorů"
V Česku rakovinou plic ročně onemocní sedm tisíc lidí - devět z deseti lidí kvůli aktivnímu či pasivnímu kouření. To by možná nebylo tak děsivé, pokud by každý rok nemoc nezabila na 5500 lidí a 85 procent z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo příliš pozdě.
A právě tuhle otřesnou statistiku by měl změnit pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků. Už příští rok by se do něj mělo zapojit odhadem 30 tisíc vysoce rizikových lidí mezi pětapadesáti a pětasedmdesáti roky věku. Pro všechny vybrané bude zdarma a hradit jej budou pojišťovny.
Podmínkou pro účast je, alespoň v pilotním programu, aby člověk za svůj život minimálně dvacet let vykouřil jednu krabičku denně. To znamená, že už za svůj život vytáhl minimálně 146 tisíc cigaret a do svého těla dostal přibližně kilo dehtu a stejné množství oxidu uhelnatého.
Dvacet balíčkoroků, jak tuhle podmínku lékaři nazývají, se může obzvláště nekuřákovi zdát být nepředstavitelně vysokou hranicí, ale zmíněných 30 tisíc pacientů nebude podle odborníků žádný problém najít.
"I přes nějaké mírné poklesy v poslední době máme pořád zhruba třetinu lidí, kteří jsou na tabáku závislí velmi silně nebo mají odkouřeno tolik, že jim tahle rakovina reálně hrozí. Potenciálně je v tom nejrizikovějším věku až půl milionu těžkých kuřáků," říká Dušek.
Zjednodušeně bude systém fungovat tak, že praktický lékař mezi svými pacienty najde člověka, který podmínky splňuje, a pošle ho na vyšetření do takzvaného komplexního onkologického centra, které je v každém kraji. Tato pracoviště jsou vybavena výpočetní tomografií (CT) a jejich součástí je i radiologie.
Všichni, kdo do programu vstoupí, by se měli také zavázat k tomu, že se postupně budou snažit svého zlozvyku zbavit. A každý pacient by měl v programu zůstat pět let.
"Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 lidí. Celkově by se však screening mohl v budoucnu týkat až 390 tisíc osob," říká Vašáková. Lékaři podle ní doufají, že screening dramaticky zvýší podíl pacientů, u kterých je ještě možné nádor v plicích operovat a odstranit - a to ze současných 15 procent až na 50 procent.
Největší zabiják ze všech nádorů
Rakovinu plic by to mohlo s trochou štěstí srazit z prvního místa žebříčku nejzhoubnějších nádorových nemocí. Ač totiž rakovinou plic postižení pacienti tvoří jen asi osm procent z těch, u koho lékaři každý rok nějaký nádor objeví, současně tvoří celou pětinu těch, kdo na nějaké nádorové onemocnění zemřou. A lékaři se shodnou na tom, že za to může zejména absence včasné diagnózy.
Odborníci také varují před tím, abychom rakovinu plic považovali za nemoc starých lidí. Je sice pravda, že nejvíce pacientů je mezi lidmi ve věku 60 až 80 let, ale nezanedbatelně se do statistik podepisují i čtyřicátníci, nemluvě o lidech starších 50 let.
Screening rakoviny plic bude samozřejmě fungovat na dobrovolné bázi. Pokud daného člověka praktický lékař do programu vybere, bude mít pacient možnost tuhle nabídku odmítnout. "Protože už mám pubertu za sebou, naivně neočekávám, že se všichni přihlásí hned první den," říká Dušek.
Připomíná, že screening nádorů tlustého střeva a konečníku v Česku také startoval přes deset let a trvalo, než si na něj lidé zvykli. Od roku 2006 však objevil na 120 tisíc přednádorových změn, jejichž odhalením se dá předejít vzniku nádorového onemocnění.
Čtvrtý stálý screening
Kromě něj aktuálně běží v tuzemsku ještě další dva screeningové programy. Ženy starší 45 let se testují na riziko vzniku rakoviny prsu a všechny dospělé ženy každoročně podstupují stěr z děložního hrdla. Pokud se příští rok pilotní program screeningu rakoviny plic osvědčí, mohl by se stát čtvrtým pevným screeningem v Česku.
Za pilotní program ostatně nebojují jen lékaři, ale stojí za ním i ministerstvo zdravotnictví. Pokud by totiž screening dokázal skutečně u většího počtu lidí odhalit nádor na plicích dost brzy na to, aby mohl být chirurgicky odstraněn, české zdravotnictví by podstatně ušetřilo.
Například podle analýzy Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, stojí léčba karcinomu plic více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Náklady na úhradu preventivního vyšetření by se tak pojišťovnám mohly bohatě vrátit, pokud se tedy ukáže, že screening skutečně funguje tak, jak lékaři předpokládají.
Není ještě stoprocentně jisté, jestli pilotní program skutečně začne fungovat už příští rok, jednání o tom se však blíží ke konci a podle lékařů se nezdá, že by tomuto termínu něco stálo v cestě.
Mimo to se letos podstatně změnil i screening nádorů tlustého střeva a konečníku. Na vyšetření, které se provádí metodou kolonoskopie, byli až doteď zváni lidé starší 55 let. Od 1. července letošního roku se však tato hranice posunula ještě o pět let níže a tato rakovinová prevence je dostupná zdarma i padesátníkům.
