Návrh od vyšetřovatele Pavla Nevtípila posadit premiéra Babiše a další obviněné na lavici obžalovaných dostal Jaroslav Šaroch 17. dubna. Jak už informoval server IHNED.cz, podle vnitřních regulí Městského státního zastupitelství v Praze, kde Šaroch působí, se od státního zástupce čeká rozhodnutí do jednoho měsíce. Pokud jde o obsáhlejší kauzu, čas na verdikt jsou dva měsíce.
Podle zjištění Aktuálně.cz se však žalobce Šaroch na zmíněné termíny ohlížet nemusí. Vzhledem k náročnosti případu je v situaci, kdy má v zásadě volnou ruku. "Na dotazovanou věc se nevztahuje lhůta pro zpracování v délce jednoho nebo dvou měsíců. Opatření městského státního zástupce stanoví, aby věci skutkově složité nebo spisově rozsáhlé byly řešeny odlišně a individuálně," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala.
Šarochův individuální režim vychází i z obsáhlosti spisu, podle informací Aktuálně.cz má 23 tisíc stran. Pro srovnání: spis k nejznámější korupční kauze exhejtmana Davida Ratha čítá 20 tisíc stran, případ rozsáhlých machinací v dotačním programu Severozápad, v němž figuruje více než dvacet politiků, podnikatelů a úředníků, sestává ze spisu o 40 tisících stranách.
"Věc o rozsahu spisového materiálu o 23 tisících stranách lze považovat i v poměrech Městského státního zastupitelství v Praze za věc výjimečně obsáhlou," podotkl k případu Čapí hnízdo mluvčí Cimbala. Spis tvoří výpovědi obviněných a svědků, listinné důkazy dokládající propojení žadatele o dotaci a reálného příjemce, jako například bankovní výpisy či zprávy o finančních tocích, případně znalecké posudky.
Termín je věcí Šarocha a jeho nadřízeného
Termín pro (ne)podání obžaloby v případu Čapí hnízdo se odvíjí především od toho, jak se žalobce Šaroch dohodne s šéfem pražského městského státního zastupitelství Martinem Erazímem. Ten musí dbát na to, aby jeho lidé vyřizovali případy v přiměřené lhůtě. V tomto smyslu může vydat pokyn, který by měl ale primárně vycházet z Šarochových potřeb.
"Vedoucí státní zástupce si musí udělat úsudek o tom, jaká lhůta je přiměřená. Pro tento účel se musí přinejmenším seznámit s rozsahem spisu a jeho složitostí," popsal Aktuálně.cz zvyklosti prezident Unie státních zástupců Jan Lata. Šarocha může nadřízený Erazím k rozhodnutí neformálně popohánět dotazy, jak je ve své práci daleko, co ho v postupu případně brzdí nebo co mu pro finální výrok schází.
Ještě v průběhu vyšetřování Vrchní státní zastupitelství v Praze vyjádřilo výhrady k tomu, že kauza nepostupuje svižně. V této fázi, kdy má Šaroch spis v ruce, se už vrchní žalobci ve věci angažovat nebudou. "Dohled se v této fázi řízení nevykonává. Pokud by státní zástupce nerozhodl v přiměřené lhůtě, potom zákon ukládá řešit případné průtahy vedoucímu státnímu zástupci," vysvětlila Aktuálně.cz pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová.
"Pakliže by dospěl nadřízený k závěru, že státní zástupce je nečinný, rozhodnutí odkládá a kauza se dostatečně rychle nevyvíjí, dokážu si představit kárné řízení, případně udělení výtky," popisuje v obecné rovině možnosti prezident unie žalobců Lata. Kárné řízení kvůli průtahům při rozhodování o obžalobě je však krajní možností, která se v Česku prakticky nevyužívá.
Rozhodnutí o obžalobě a návrzích obviněných bude naráz
Co je v případě Čapího hnízda přiměřenou lhůtou, lze pouze hádat. Ví to jen žalobce Šaroch a jeho nadřízený Erazím. Oba jsou v komentování kauzy velmi zdrženliví, Šaroch s médií nekomunikuje v podstatě vůbec. Nicméně pro srovnání: v rozsáhlém korupčním příběhu kolem libereckého hejtmana Martina Půty trvalo deset měsíců, než státní zástupce podal obžalobu. V prvním případu Davida Ratha ji naopak žalobce sepsal za měsíc.
Deník Aktuálně.cz mimo záznam hovořil s několika Šarochovými kolegy. Podle nich všeobecně panuje na městském státním zastupitelství přesvědčení, že by se spis neměl zdržovat na úřadu příliš dlouho. Ideální by podle nich bylo, aby se případ posunul k soudu do konce června, nejdéle během prázdnin.
Státní zástupce Šaroch má mezi kolegy pověst individualisty, který o svých případech prakticky nemluví. V současnosti jiné pracovní povinnosti než kauzu Čapí hnízdo v podstatě nemá. Jak před časem uvedl jeho vedoucí Erazím pro Deník N, od února loňského roku dostal do rukou jen dva nové případy.
Na první pohled ho nyní mohou brzdit návrhy na zastavení stíhání, jež v minulých dnech vzešly od všech šesti obviněných včetně premiéra. Vzhledem k Šarochově znalosti spisu však nelze předpokládat, že bude čelit zcela neznámým argumentům. Podle informací Aktuálně.cz návrhy vypořádá souběžně s tím, jak bude rozhodovat o obžalobě. Server IHNED.cz upozornil, že konečný verdikt včetně vypořádání návrhů obviněných vyhlásí naráz.
Promluva k soudci
"Návrh na zastavení trestního stíhání poté, co policejní orgán podal návrh na podání obžaloby, v drtivé většině nemá šanci uspět," popsal Aktuálně.cz zkušenosti ze své praxe renomovaný trestní advokát Tomáš Gřivna. V minulosti zastupoval třeba podnikatele Marka Dalíka, v současnosti obhajuje třeba právě hejtmana Půtu. "Státní zástupce vykonává nad přípravným řízením dozor, takže ví, co se tam děje," dodal.
Přesto nevylučuje, že advokáti Babiše a ostatních aktérů kauzy mohou upozornit na nové poznatky či možné nedostatky v průběhu vyšetřování. Jiný respektovaný trestní advokát Tomáš Sokol ze své praxe rovněž mluví o tom, že v dané fázi řízení takový návrh zpravidla narazí. Upozorňuje ale, že obvinění tímto podnětem mohou promlouvat už k samotnému soudci, který kauzu dostane do ruky.
"V řadě případů je to jakýsi vzkaz soudu. Když dostane soudce obžalobu, pročte si spis a první, co tam má, je návrh obviněného na zastavení stíhání. To může vést k tomu, že soudce nařídí předběžné projednání obžaloby a vrátí to zpátky vyšetřovatelům," popisuje Aktuálně.cz možnou praxi advokát Sokol. Dříve rovněž zastupoval Marka Dalíka či manžele Kottovy v obou korupčních kauzách kolem Davida Ratha.
Vyšetřovatel Nevtípil navrhl postavit před soud vedle premiéra jeho ženu Moniku, dceru Adrianu Bobekovou, švagra Martina Herodese, bývalého manažera Agrofertu Josefa Nenadála a Babišovou někdejší poradkyni Janu Mayerovou. Skupinou se line obvinění z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Stíhaní měli přispět k zatajení skutečného vlastníka Farmy Čapí hnízdo, holdingu Agrofert, aby projekt mohl získat dotaci 50 milionů korun. Linie s obviněným synem premiéra se vyšetřuje zvlášť.
Jak šel čas s Čapím hnízdem
- 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
- 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
- 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
- 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
- 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
- 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
- 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
- 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
- v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
- 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
- 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
- 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
- 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
- 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
- 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
- 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
- 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
- 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.
