Šikanoval spoluvězně. Tyrana z Pankráce přeložili jinam

Radek Nohl Radek Nohl
Aktualizováno 6. 11. 2014 12:28
Vězeň terorizoval starší nebo invalidní spolutrestance, bachaři to ignorovali. Ombudsmanka Anna Šabatová po ostrých dopisech s vězeňskou službou násilí zastavila.
Ve věznici Pankrác mělo dojít k týrání odsouzených.
Ve věznici Pankrác mělo dojít k týrání odsouzených. | Foto: Thinkstock

Praha - Trestanec Š. F. a spolu s ním dalších dvacet odsouzených měli prožívat v pražské věznici Pankrác utrpení. Několik měsíců je napadal a ponižoval spoluvězeň T. K., který ve věznici pracoval jako sanitář a takzvaný "chodbař". Jednoho z postižených dokonce údajně znásilnil.

Neúnosná situace vyvrcholila koncem loňského roku. Vězni si proto postěžovali ombudsmance Anně Šabatové, která teror za zdmi věznice zastavila. Po ostré výměně názorů s vedením pankrácké věznice dosáhla přeložení tyrana do jiného nápravného zařízení.

Šabatová, podle níž dozorci kauzu podcenili a nejednali dostatečně aktivně, popsala mimořádný případ z českých věznic ve své pravidelné čtvrtletní zprávě pro poslance, kteří její činnost kontrolují.

"Byl to neobvyklý případ, protože vyslovovaná podezření byla závažná a navíc nešlo o stížnost jednoho dosouzeného, ale celé skupiny," řekla pro Aktuálně.cz mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.

Týrat skupinu odsouzených z oddělení, kde si odpykávají trest invalidé nebo důchodci, měl vězeň T. K. V pankrácké věznici pracoval zhruba od poloviny loňského roku. A brzy poté začaly dalším odsouzeným problémy.

Nový chodbař, který je například vodil na vyšetřovnu, jim údajně začal vyhrožovat, vydíral je a chtěl po nich, aby mu odevzdávali část svých příjmů. Případem se proto zabývá také žalobce z Městského státního zastupitelství v Praze.

Ředitel napřed tyrana hájil

Ředitel pankrácké věznice Pavel Hadrava stížnosti vězňů odmítal. A zprvu nechtěl nic řešit ani po prvním podnětu ombudsmanky Šabatové.

"Tvrzení odsouzených, že se chodbař dopouští násilí na jiných nebo že znásilnil jiného odsouzeného, pochází pouze z doslechu, nikdo nebyl přímým svědkem," napsal Hadrava ve vyjádření pro Annu Šabatovou.

Šéf věznice rovněž odmítl, že T. K. požadoval od dalších vězňů nějaké peníze. Zdůvodnil to přitom tím, že je za práci chodbaře placen a nepatří mezi sociálně slabé jedince. "To je absurdní. Majetkovou trestnou činnost páchají jen sociálně slabší bez stálého příjmu?" reagovala Šabatová na slova ředitele Hadravy.

Ombudsmanka provedla přímo v pankrácké věznici vlastní šetření. Její pracovníci vedli pohovory s pěti ze třiačtyřiceti vězňů, kteří si na oddělení odpykávali svůj trest a také si na T. K. stěžovali. "Při tom šetření někteří z odsouzených najednou zapomínali, nepamatovali si, tvrdili, že o stížnosti nic nevědí," uvedla Šabatová.

Vypovídat a ani podstoupit lékařské vyšetření nechce také vězeň, který měl být údajně znásilněn. "Údajné znásilnění bylo oznámeno tři měsíce poté, co se měl čin stát. Na nikoho ale neukázal a odmítl vypovídat. Případ byl tak následně odložen," řekla Aktuálně.cz mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štepánka Zenklová.

Pracovníci ombudsmanky se při prověřování případu ptali na problémy s chodbařem T. K. i dozorců z věznice, kteří tu téměř denně pracují. "Nevěděli o nich či vědět nechtěli," podotkla Šabatová.

Ředitel Hadrava se ale vězně, který měl skupinu týrat, po dobu jejího šetření zastával. Ombudsmance také napsal, že již za svého působení ve vazbě pomáhal s pracemi na oddělení, byl odsouzen prvně a podílel se i na záchraně života spoluobviněného.

Vězni si však nestěžovali jen Šabatové, ale šest stížností podali v roce 2013 také na stůl oddělení prevence a stížností věznice Pankrác. "Jedna stížnost byla vyhodnocena jako důvodná z objektivních příčin a jedna byla vyhodnocena jako částečně důvodná," prohlásil Hadrava.

Nakonec ustoupil

Přestože ředitel nejprve T. K. hájil, nakonec ustoupil. "Chodbař byl nakonec přemístěn do jiné věznice," dodala mluvčí Šabatové Iva Hrazdílková. 

Pankrácká věznice odmítla uvést, do které věznice trestance přemístila. A nechce se vyjádřit ani k samotnému případu. Mluvčí Jiří Dolejší jen pro ČTK řekl, že vedení akceptovalo doporučení ombudsmanky. "Věc ale nebudeme komentovat," uvedl Dolejší.

Ombudsmanka Anna Šabatová k případu dodala, že chtěla poukázat nejen na bezpráví ve věznici, ale také navrhnout jasná pravidla pro práci takzvaných chodbařů, kteří se nesmějí za tichého souhlasu dozorců stát jakýmisi "nižšími bachaři".

Šabatová zveřejnila svou pravidelnou čtvrtletní zprávu pro poslance ve středu. Kromě případu z věznice popsala také příběhy na další závažná společenská témata. Například o tom, jak úřednice opakovaně nepomohla ženě se žádostí o sociální dávky nebo o studentce ze Somálska, která narážela na odpor pedagogů, když chtěla ve škole nosit muslimský šátek hidžáb.

Jedním z hlavních smyslů zprávy Šabatové je upozornit poslance na mezery v zákonech a dát podnět k vylepšení legislativy.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Světové atletice vládnou trojskokanka Rojasová a tyčkař Duplantis

Nejlepšími světovými atlety roku 2020 se stali halová světová rekordmanka v trojskoku Yulimar Rojasová a světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis. Oba v tradiční anketě Světové atletiky triumfovali poprvé.

Pětadvacetiletá Venezuelanka Rojasová v únoru v Madridu posunula halový rekord na 15,43 metru, skočila tehdy o sedm centimetrů víc než Ruska Taťjana Lebeděvová v roce 2004. Na trůnu vystřídala americkou překážkářku Dalilah Muhammadovou a navázala na úspěch jiné trojskokanky Caterine Ibargüenové, která byla nejlepší světovou atletkou roku 2018.

Jednadvacetiletý Duplantis se stal nejmladším mužským vítězem této ankety, která se vyhlašuje od roku 1988. Švédský skokan v hale dvakrát posunul světový rekord až na 618 centimetrů. Venku pak překonal 615 cm a sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem. Vyhrál všech šestnáct závodů, do kterých letos nastoupil. V hlavní kategorii triumfoval dva roky po ocenění pro vycházející hvězdu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy