Sněmovna by o vydání měla rozhodnout na nynější schůzi. Předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) uvedl, že výbor požaduje věc zařadit jako první bod pro příští středu odpoledne. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Podle Grospiče převážily argumenty, že při obdobných vyjádřeních poslanců v minulosti nebylo trestní stíhání zahájeno. Výbor podle něj také není orgán, který rozhoduje o trestu a vině. "To přísluší orgánům činným v trestním řízení," řekl novinářům po jednání.
"Důkazní prostředky, zejména ta subjektivní stránka, se nám zdála, že není zdůvodněná ve vztahu k výkonu mandátu, a to je vlastně věc, kterou my posuzujeme," doplnil. Výbor podle něj hlasoval konzistentně. Rozner podle Grospiče tímto není vyviněn. "Pokud mu skončí mandát, bude dál čelit trestnímu stíhání," řekl. Jak Grospič prozradil deníku Aktuálně.cz, sám hlasoval pro jeho vydání.
Podobně hlasovala také poslankyně ČSSD Kateřina Valachová, pirát Lukáš Bartoň nebo lidovecký poslanec Marek Výborný. "Institut imunity by se měl využívat jen pro výroky na půdě sněmovny. A tento výrok na půdě sněmovny nezazněl. Myslím si, že není úplně dobré vydávat veřejnosti signál, že poslanci jsou něco jiného než běžná veřejnost," řekl Aktuálně.cz Výborný.
Podle něj hlasování dopadlo jednoznačně ve prospěch nevydání Roznera k trestnímu stíhání. Poslanec ANO Josef Hájek, který sám nedoporučil vydání, o výsledku hlasování výboru dokonce mluví jako o "téměř jednomyslném".
Redakce Aktuálně.cz oslovila všechny členy mandátového výboru, někteří včetně předsedy STAN Petra Gazdíka a poslance ODS Marka Bendy však nechtěli sdělit, jak hlasovali, protože šlo o neveřejné hlasování.
Místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin prohlásil, že ho rozhodnutí výboru nepotěšilo. "Skoro to vypadá, že si v naší zemi už může každý říkat cokoli, aniž by za to nesl odpovědnost. Doufám, že sněmovna i přes nesouhlas výboru pana poslance Roznera nakonec vydá." řekl Czernin.
Za TOP 09 je členem mandátového výboru předseda klubu Miroslav Kalousek, ten se však z jeho jednání omluvil. "Zasedání kolidovalo s jednáním organizačního výboru, kde moje účast byla důležitější," vysvětlil Aktuálně.cz Kalousek.
Roznerův výrok byl nevhodný
Výbor přijal k věci doprovodné usnesení, že výrok nepovažuje za vhodný. Navrhla ho poslankyně Helena Válková (za ANO). Ne všichni s ním ale podle Grospiče souhlasili. "Někteří si mysleli, a mezi ně patřím i já, že v této věci nám nepřísluší takto do tohoto zasahovat. Že máme čistě rozhodovat o tom, oč nás žádají orgány činné v trestním řízení, to znamená zda vydáme či nevydáme. Toto usnesení je nad rámec této žádosti a příslušelo by spíš tomu, pokud bychom vedli disciplinární řízení," řekl předseda výboru.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení "neexistující pseudokoncentrák". Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí deklarovali, že budou proti vydání Roznera.
Výbor, který stejně jako v jiných případech jednal za zavřenými dveřmi, si na dnešek přizval pouze státní zástupkyni z Městského státního zastupitelství v Praze. Ta se omluvila z předchozího jednání 5. února, kvůli čemuž výbor zasedání přerušil.
Sněmovna v tomto volebním období odmítla vydat ke stíhání Bohuslava Svobodu (ODS) v případu pražské městské karty opencard, Pavla Růžičku (ANO) v kauze údajně nevýhodnému prodeji obecního domu v Postoloprtech na Lounsku a Zdeňka Ondráčka (KSČM), kterého chtěla policie stíhat v souvislosti s výroky vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Dolní komora naopak opětovně vydala ke stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Faltýnkovo stíhání státní zástupce později zastavil.
