Zastávky v Praze nebudou pouze na znamení, couvá Hřib z plánu po nevoli důchodců

Jakub Heller Jakub Heller
9. 5. 2019 16:21
Už od léta měly být všechny pražské autobusové zastávky na znamení. Řidič by tedy nezastavil, ledaže by viděl na zastávce někoho stát nebo by mu dal někdo z cestujících signál, že chce vystupovat. Praha tím chtěla ušetřit miliony korun ročně, urychlit přepravu pasažérů a snížit emise MHD. Teď však tyto plány padají, pozastavil je primátor Zdeněk Hřib (piráti) a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Podvolili se množství kritických ohlasů zejména od důchodců a zdravotně postižených.
V Praze je aktuálně 60 procent autobusových zastávek na znamení. Od léta měly být všechny. Teď však plán shodil ze stolu primátor Zdeněk Hřib a radní pro dopravu Adam Scheinherr.
V Praze je aktuálně 60 procent autobusových zastávek na znamení. Od léta měly být všechny. Teď však plán shodil ze stolu primátor Zdeněk Hřib a radní pro dopravu Adam Scheinherr. | Foto: Jakub Plíhal

"Oslovilo mě velké množství starších lidí a lidí se zdravotním znevýhodněním s obavou, že by se jim mohla ztížit doprava po Praze," vysvětluje Hřib, proč na poslední chvíli zrušil zavedení opatření, které mělo platit od léta. A to i přesto, že jej navrhl městský organizátor dopravy Ropid a doporučili všichni členové dopravního výboru, tedy i členové opozičních stran.

V současné době je v Praze 2342 autobusových zastávek, z toho 933 stálých a 1384 na znamení. U zbylých se režimy střídají. Už dnes je tak přibližně 60 procent zastávek na znamení.

Podle Ropidu by rozšíření tohoto systému na celou síť ušetřilo ročně až pět milionů korun a značné množství emisí. Každé zastavení a rozjezd autobusu totiž vyjde na jednu korunu a do ovzduší se zbytečně uvolní větší množství škodlivin. Současně by řidiči mohli lépe dohánět případné zpoždění a cestující by se tak jistěji dostali do cíle ve správný čas.

Chybí tlačítka na správných místech

Definitivně se prý Hřib rozhodl navrhované řešení zarazit po návštěvě depa na Kačerově. "Zjistil jsem, že máme skutečně problém u asi 250 autobusů, což představuje 18 procent vozového parku. Ty totiž nemají tlačítka, kterými se ve vozech dává znamení řidiči, snadno dostupná z míst vyhrazených pro lidi s pohybovými obtížemi," říká Hřib.

Praha se podle něj k projednání opatření vrátí znovu za rok, pokud se do té doby situace zlepší. Argumentuje zejména bezpečností důchodců. "Jako vystudovaný lékař vím, že třeba pro babičku s artrózou v kolenou a osteoporózou může být pád se zlomeninou krčku stehenní kosti zcela fatální, takže ta tlačítka musí mít na dosah bez vstávání v jedoucím autobusu," říká primátor.

Systém všech zastávek na znamení není nic objevného. Stejně funguje autobusová doprava například v Německu, Rakousku, Švýcarsku, ale i řadě českých měst - třeba v Ústeckém a Libereckém kraji. A jak již bylo řečeno, i v Praze je už na znamení většina autobusových zastávek.

Přesto navržené opatření Ropidu vyvolalo mezi částí Pražanů vlnu nevole. "Ne každá osoba s pohybovým postižením opravdu sedí na místech pro ně určených, protože si sedne na nejbližší volné místo, aby se nemusely provádět přesuny lidí za jízdy v autobusu. Takže pokud tlačítko nebude dostupné z každého místa autobusu bez vstávání, není podle mě vhodné to zavádět," napsala Hřibovi například Kateřina Kolářová. 

Podobných ohlasů je ale na sociálních sítích mnohem více. Koalice se tak, alespoň prozatím, vzdává boje za nepopulární opatření, které městu mělo ušetřit jen pět milionů korun ročně. Jen pro představu, náklady dopravního podniku na provoz autobusů v rámci pražské integrované dopravy činí ročně téměř čtyři miliardy korun.

 

Právě se děje

Další zprávy