- Nekryli policisté při vyšetřování vraždy sami sebe?
"Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo z policie," řekl už v roce 2001 tehdejší vicepremiér pro legislativu Zemanovy vlády a dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Svou pochybnost opíral o fakt, že spolu s Kajínkem bylo obžalováno několik policistů za porušování pravomoci veřejného činitele. Podnikatel Vlasák, vydíraný později zavražděným podnikatelem Jandou, se totiž obrátil se na policii, jenže ta Jandu prokazatelně ihned varovala. Kvůli podezření, že spolupracovali s podsvětím, byli někteří policisté propuštěni.
- Jak to, že v odposleších Vlasáka není ani slovo o Kajínkovi?
Rakouský podnikatel českého původu Phillip Janýr předložil roku 2010 Inspekci policie informaci, že v policejních odposleších Vlasáka, pořizovaných tehdy kvůli jinému případu, nepadlo v době činu o Kajínkovi ani slovo. Ze slov Vlasáka prý naopak plyne, že Jandu a jeho bodyguarda zavraždili policisté. Soud argument neuznal.
- Lze věřit údajnému svědectví jedné z obětí, že v Plzni nestřílel Kajínek?
V roce 2005 se přihlásil policii František Schrayer a vypověděl, že mu korunní svědek případu a bratr zavražděného bodyguarda Vojtěch Pokoš při pobytu ve vězení svěřil, že v Plzni nestřílel Kajínek, ale policisté Jan Mikeš a Jaroslav Kronďák. Soud však výpovědi neuvěřil, protože Schrayer je recidivista. Pokoš navíc při obnově řízení odmítl vypovídat. Původně přitom vypovídal proti Kajínkovi a i v současnosti se nechal slyšet, že se bojí jeho pomsty.
- Pochybila policie při ohledání místa činu v roce 1993?
Kajínkův obhájce Tomáš Zejda v roce 2011 požadoval obnovit proces, protože policie podle něj při ohledání místa činu v květnu 1993 neprovedla základní kriminalistické úkony. Například neodebrala žádné otisky prstů z Jandova auta. Svědkové totiž uvedli, že vrah otvíral dveře auta bez rukavic, žádná expertíza to však nemohla potvrdit ani vyvrátit. Navíc velký počet vypálených střel prý neodpovídal zabití dvou osob a vyšetřovatelé se na místě činu dostavili ještě před nahlášením události. Soud ovšem návrh na obnovu procesu zamítl, protože prý nebyl předložen žádný nový důkaz, nýbrž jen spekulace.
- Utekl Kajínek z Mírova za pomoci mužů zákona?
Celkem čtyřikrát soudně trestaný Kajínek utekl za svůj život z vězení víckrát, ohledně nejslavnějšího úniku z nejstřeženějšího českého vězení Mírov v roce 2000 dodnes panují nejasnosti. V době útěku byl s Kajínkem na cele jiný spoluvězeň, který tam neměl co dělat, ale dozorci ho pustili si zahrát šachy. Oba muži pak upilovali mříž, ale není jasné čím. Zřejmě diamantovým vlascem, ale nikdy se nepotvrdilo, jak se mohl na celu dostat. Strážný následně uprchlíka zahlédl, ale nejprve šel událost nahlásit a teprve pak se pustil do pronásledování, přičemž při střelbě minul. Neví se ani, jak se vězeň mohl dostat do Prahy, kde byl nakonec po 40 dnech dopaden. Kvůli útěku byl odvolán z funkce tehdejší ředitel věznice Milan Kohoutek, který na Mírově zůstal jako psycholog a v roce 2004 nepřežil pád z okna své kanceláře.
- Je milost Kajínkovi humanitárním aktem, jak si to prezident předsevzal v minulosti?
Po příchodu na Hrad Miloš Zeman tvrdil, že milosti bude udílet výjimečně a pouze z humanitárních důvodů. Jenže Kajínek se těší dobrému fyzickému i psychickému zdraví. O jeho udržované kondici mimo jiné svědčí i uveřejněný snímek ze setkání s první dámou Ivanou Zemanovou.
- Patří Kajínkův případ do kategorie nezávažných trestných činů, jichž se podle dřívějšího Zemanova vyjádření měly milosti výhradně týkat?
Ačkoli prezident v minulosti tvrdil, že milost od něj dostanou jen lidé, kteří mimo jiné nebyli odsouzeni za závažný trestný čin, nyní dává milost odsouzenému dvojnásobnému vrahovi s doživotním trestem.
- Má Kajínek dobré rodinné zázemí, jak v minulosti zněla prezidentova podmínka?
Před rozhodnutím o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi si Miloš Zeman v rozporu s obvyklým postupem nevyžádal žádný posudek psychologů. Prezident přitom v minulosti uvedl, že udělí milost jen tehdy, má-li odsouzený zajištěné rodinné zázemí. Kajínek sice v roce 2016 předložil znalecký posudek, který na rozdíl od předchozích naznačil možnost jeho resocializace, avšak soud jej neuznal jako důvod k obnovení procesu.
- Proč milost, když soudy mnohokrát odmítly žádost o obnovu procesu?
Ačkoli žádost o obnovu Kajínkova procesu podali v minulosti mimo jiné i tři ministři spravedlnosti (Pavel Rychetský, Jaroslav Bureš a Pavel Němec), Krajský soud v Plzni návrhy odmítl. Podobně reagoval i Vrchní soud v Praze a v letech 2007 a 2011 i Ústavní soud. Také na Hrad dorazily během posledních dvaceti let četné žádosti o milost, prezidenti včetně Zemana ji však dosud odmítali udělit.
