Praha - Sedm mladých badatelů popsalo v rozsáhlé publikaci posledních dvacet socialistických let na jedné z nejvýznamnějších českých vysokých škol - Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Autoři, polistopadoví absolventi této školy, odhalují zákulisí života na fakultě v době normalizace: prověrky po pražském jaru, permanentní psaní posudků na pedagogy i studenty, jejich politické i osobní zájmy, činnost fakultní KSČ, SSM, nebo působení Státní bezpečnosti.
Mezi desítkami učitelů i žáků se v právě dokončené, ale zatím nevydané knize "Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti FF UK v období normalizace" objevuje i jméno televizního moderátora Karla Voříška, který se v 80. letech jako předseda fakultní organizace SSM zapletl s StB.
Voříšek, jedna z tváří televize Nova a několikanásobný výherce ankety o nejoblíbenější tvář obrazovky TýTý, patří mezi nejznámější jména, která se v publikaci zmiňují. Autoři ale zdůrazňují, že smyslem knihy není hon na čarodějnice, ale popis toho, jak fakulta za normalizace fungovala.
"Věříme, že naši čtenáři nebudou přítomnost konkrétních jmen často žijících a aktivně působících lidí zneužívat k osobním či mediálním útokům. Že jejich roli v naší knize pochopí tak, jak ji vnímáme my - totiž jako šanci poukázat na konkrétních rozhodnutích a konkrétních osudech na možná dilemata, do nichž se dostávali učitelé, humanitní vědci a studenti v posledním dvacetiletí státního socialismu v Československu," uvádí se v úvodu knihy.
Ukázky z knihy
Vážení čtenáři,
ukázky z knihy "Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti FF UK v období normalizace" začínají u příležitosti blížícího se výročí 17. listopadu 1989 vycházet v deníku Insider. První ukázka už dnes, ve středu odpoledne.
Mám čisté svědomí, říká Voříšek
Moderátor Voříšek spolupráci se Státní bezpečností v 80. letech odmítl. "To je absolutní nesmysl," řekl Aktuálně.cz Voříšek. Dodal, že jednou z podmínek jeho práce v televizi bylo čisté lustrační osvědčení.
"Mám čisté svědomí i čisté lustrační osvědčení," poznamenal Voříšek, který začínal kariéru v České televizi.
Autoři knihy "Náměstí krasnoarmějců 2" připomínají, že Voříšek a další lidé na fakultě, kteří se třeba i zapletli s StB, byli jen jedněmi z mnoha.
"Dosavadní interpretace normalizace byly často vyhrocené jedním směrem - soustředily se na represe a rozdělovaly společnost na "vládnoucí" a "ovládané". My se hlásíme se k pohledu, který tohle rozdělení zpochybňuje. A snaží se nabídnout plastičtější obraz, v němž se i ovládaní se nemalou měrou podílejí na stabilitě moci," řekl Aktuálně.cz Jakub Jareš, spoluautor knihy.
Filozofové v hledáčku StB
Kniha se o Voříškovi zmiňuje v kapitole věnované činnosti StB na filozofické fakultě. Komunistické bezpečnostní složky věnovaly vysokým školám - pedagogům i studentům - mimořádnou pozornost. A filozofická fakulta patřila mezi nejsledovanější školy.
"Všechny československé vysoké školy byly po celé období normalizace Státní bezpečností vnímány jako rizikové prostředí," uvádí se v dosud nepublikované knize.
Filozofická fakulta měla výjimečné postavení, neboť naprostá většina učitelů se v roce 1968 postavila za Dubčekovo pražské jaro. Škola sídlí v centru Prahy, mnozí pedagogové učili cizí jazyky, jezdili do zahraničí, měli kontakty na ambasádách, na fakultu chodili zahraniční studenti.
Společenské obory, které se na fakultě vyučovaly, byly pokládané za "nejvíce zneužívané k podvratnému působení vůči ČSSR". A z mnohých absolventů se pak navíc stávali učitelé, takže hrozil přenos "nepřátelské ideologie" na další mladou generaci.
Státní bezpečnost proto měla "své lidi" nejen uvnitř pedagogického sboru, ale rovněž mezi studenty.
"Existují příklady studentů zapojených do stranických či svazáckých struktur, od nichž StB informace čerpala dlouhodobě, např. student vědeckého komunismu a historie a zároveň předseda fakultního SSM Karel Voříšek, který informoval StB mj. o kauzách, které řešil jako předseda SSM, a o "problémových", např. věřících studentech," uvádí se ve čtyřsetstránkové publikaci, která je volným pokračováním knihy "Prověřená fakulta".
Voříškův svazek skartovali
Voříšek byl podle autorů knihy veden jako důvěrník. Ti nemuseli s StB podepisovat závazek ke spolupráci, takže někteří důvěrníci o spolupráci s komunistickou tajnou policií nemuseli vědět. Proto mají tito lidé čisté lustrační osvědčení.
Voříškův svazek byl sice v prosinci 1989 skartován, ale jeho jméno - respektive krycí jméno Renda - se objevuje v jiných svazcích, například v hlášeních na studentku Markétu Gubášovou, která se v polovině 80. let stýkala se Svědky Jehovovými.
Voříšek byl od roku 1984 členem KSČ a v letech 1983 až 1985 předsedou Fakultního výboru SSM. Členové KSČ podle směrnic nemohli být agenti StB, ale pouze důvěrníci, i když se to úplně nedodržovalo.
Svazácký soud s kritikem brigády
Voříškovo jméno se v knize objevuje několikrát, byť mu není věnována nijak podstatná část publikace. Například v kauze studenta Petra Soukupa, který na podzim 1983 vyvěsil na svazáckou nástěnku kritický článek o chmelové brigádě.
"Jestliže Ti jde skutečně o věc, jestliže si za svým článkem pevně stojíš a jsi o něm rozumně schopen diskutovat, zvu Tě na zasedání FV SSM," cituje se v knize Voříškova odpověď, která se na nástěnce objevila druhý den.
Student Soukup nakonec skončil před disciplinární komisí a hlasovalo se o jeho vyloučení ze Socialistického svazu mládeže.
Hlavní autoři knihy Jakub Jareš, Matěj Spurný a Katka Volná v publikaci připomínají, že Voříšek nebyl jediným svazáckým funkcionářem, s nímž StB udržovala kontakt. Jmenují další předsedy fakultní organizace, Voříškovy předchůdce Martina Sedláčka a Zdeňka Pospíšila, nebo svazáckého a stranického funkcionáře Pavla Arcimoviče.
Kariéra svazáckého šéfa
V době, kdy byl Voříšek předsedou svazácké organizace na filozofické fakultě, byl jeho "nadřízeným" Pavel Smutný, předseda SSM celé Univerzity Karlovy.
Dnes je úspěšným advokátem a mecenášem. Partnerem jeho advokátní kanceláře je i poslední předlistopadový rektor Univerzity Karlovy Zdeněk Češka.
"JUDr. Pavel Smutný je zkušený advokát specializující se na obchodní právo a mezinárodní investiční vztahy. Po ukončení studia na Právnické fakultě University Karlovy v Praze absolvoval studijní stáž na pařížské Sorbonně a zastával externí expertní pozici v programu OECD - Nové demokracie," píše se na stránkách advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol.
"JUDr. Pavel Smutný je prezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory a členem několika dalších mezinárodních obchodních komor. Jako jeden z mála právníků se JUDr. Pavel Smutný, český patriot, aktivně angažuje v oblasti ochrany a podpory kulturního dědictví," píše dále kancelář.
S kamarády je to jednodušší
Na jaře 1989 se předsedou pražské městské organizace SSM stal Martin Ulčák, který v 90. letech nastartoval úspěšnou podnikatelskou kariéru.
"Dnes je slovo svazák něco jako pravěká obskurní zkamenělina. Ale v mé generaci se mezi více než milionem svazáků pohybovali vedle idiotů i funkcionáři se skvělým vzděláním a brilantní hlavou. Ti se postupně opět dostali tam, kam přirozeně patřili v podnikání a ve státním aparátu. S řadou z nich se samozřejmě znám. Jdete na jednání a máte tam kamaráda, všechno je jednodušší," řekl Ulčák před časem v rozhovoru pro iDnes.cz.
