Praha - Je možné, aby byl populární moderátor Karel Voříšek evidován v seznamech StB pod krycím jménem Renda a zároveň disponoval čistým lustračním osvědčením?
Odpověď zní ano. A stejně tak je možné, že Voříšek nakonec u případného soudu své jméno očistí. Několika známým osobnostem včetně Jiřiny Bohdalové nebo Jana Kanyzy se to podařilo.
O spojení Voříšek-StB se zmiňuje rozsáhlá kniha o normalizaci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy "Náměstí Krasnoarjmějců 2", kterou její autoři - sedm mladých badatelů - představí tento čtvrtek.
"Věříme, že naši čtenáři nebudou přítomnost konkrétních jmen často žijících a aktivně působících lidí zneužívat k osobním či mediálním útokům. Že jejich roli v naší knize pochopí tak, jak ji vnímáme my - totiž jako šanci poukázat na konkrétních rozhodnutích a konkrétních osudech na možná dilemata, do nichž se dostávali učitelé, humanitní vědci a studenti v posledním dvacetiletí státního socialismu v Československu," uvádí se v úvodu knihy, kterou deník Aktuálně.cz získal s předstihem.
Co řekl Ústavní soud
O Voříškovi se kniha zmiňuje poměrně okrajově, ale hned na několika místech. Autoři v klíčové pasáži píší, že "informoval StB mj. o kauzách, které řešil jako předseda SSM, a o 'problémových', např. věřících studentech".
Voříšek spojení s StB odmítl a tvrdí, že má čisté lustrační osvědčení, což byla i podmínka pro práci v televizi.
Voříšek byl totiž evidován jako důvěrník, a nikoli jako spolupracovník, což je velký rozdíl: podle rozhodnutí Ústavního soudu totiž důvěrníci o spojení s StB nemuseli vědět.
"Výsledky dokazování v řízení před Ústavním soudem dávají dostatečný podklad pro závěr, že evidence osob do této kategorie spadajících (důvěrníci, kandidáti tajné spolupráce nebo tajní spolupracovníci důvěrného styku) byla založena na osobním styku s vybranými kandidáty," uvedl Ústavní soud.
"Takový styk měl sloužit "osobnímu poznání, k ověření a prohloubení poznatků, které byly získány administrativní prověrkou a kontrarozvědnými prostředky, dále ke zjištění vztahu kandidáta ke Státní bezpečnosti a ochoty sdělovat informace", přičemž měl být uskutečňován tak, "aby nebyla předem narušena konspirace budoucího tajného spolupracovníka a nebyly mu odkryty formy a metody práce kontrarozvědky ani skutečný důvod styku."
"Citované směrnice nasvědčují také tomu, že na vědomou spolupráci s příslušníky Státní bezpečnosti u těchto osob nelze spolehlivě a bez jakýchkoliv pochybností usoudit," stojí dále v nálezu Ústavního soudu z roku 1992.
Člen KSČ nebýval agentem
Na internetové stránce Archivu bezpečnostních složek, kde se Voříškovo jméno objevuje v "Protokolu registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování", je poznámka, že důvěrník, kandidát tajné spolupráce, kandidát agenta či kandidát informátora nejsou na základě nálezu Ústavního soudu kategoriemi vědomé spolupráce ve smyslu lustračního zákona.
Historici, kteří studují novodobé dějiny, ovšem upozorňují, že každý případ je potřeba posuzovat individuálně.
Voříšek byl od roku 1984 členem KSČ a v letech 1983 až 1985 předsedou Fakultního výboru SSM. Členové KSČ podle dobových směrnic nemohli být agenti StB, ale pouze důvěrníci, i když se to nedodržovalo důsledně.
Případ Voříšek je navíc zkomplikován tím, že jeho spis, který tajná komunistická policie na něj vedla, byl v prosinci 1989 skartován. Jméno Voříšek - respektive krycí jméno Renda - se ale objevuje v jiných svazcích, například v hlášeních na studentku Markétu Gubášovou, která se v polovině 80. let stýkala se Svědky Jehovovými.
Voříšek jedná s právníky
Televizní moderátor a několikanásobný vítěz divácké ankety Tý Tý o nejpopulárnější tvář obrazovky se mezitím stáhl z moderování zpráv na Nově a chce se od spojení s StB očistit.
Zda se budou soudit s ministerstvem vnitra, aby jeho jméno ze seznamu Státní bezpečnosti, vymazalo, zatím Voříšek nesdělil. "Jednám teď s právníky," řekl Aktuálně.cz.
Stejnou cestou ale postupovali například už zmiňovaní herci Bohdalová a Kanyza, jejichž jména se v seznamech také objevila. A soudy posléze konstatovaly, že nebyli vědomými spolupracovníky StB.
