Praha - Nejprve fakta. To první: Česká společnost se podle veškerých dostupných čísel radikalizuje a má dost "těch, kteří parazitují a žijí z dávek". To druhé: Do voleb zbývá jen pár dní.

Hned dva politici do nich přinášejí téma, které může na napnutou strunu zahrát. Mají plán, jak poslat sociálně slabé či nepřizpůsobivé občany takzvaně "za zeď". Oddělit je od těch "slušných".

Tomio Okamura chce tuto skupinu občanů dostat pod dohled zdravotníků. A Jana Bobošíková navrhuje vyvážet bezdomovce za město.

Redakce Aktuálně.cz na jejich plány narazila poté, co si prostudovala závěry průzkumu, který mezi stranami provedla Platforma pro sociální bydlení. Společnost zjišťovala, jaký lék mají kandidující strany na současnou krizi bydlení pro chudé. Tedy situaci, kdy špatně nastavený systém dávek na bydlení napomáhá byznysu, který na lidech ohrožených chudobou - a potažmo na státu - slušně vydělává.

Co konkrétně zmiňovaní politici platformě sdělili?

Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury by lidem ze současných (předražených) ubytoven umožnilo přestěhovat se do sociálních bytů nebo městských ubytoven, kde by žili pod dohledem zdravotníků a hygieniků. Hnutí se vyjádřilo v tom smyslu, že dohled a pomoc potřebují, protože "mnozí z těch tzv. nepřizpůsobivých si sami nepomohou - nezvládnou to mentálně. Je třeba jím pomoci."

Uskupení Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové by pak radikálně zatočilo s bezdomovci.
"Musí jen vzniknout zařízení, na okraji měst, do kterých budou vytlačováni bezdomovci, kteří si vybrali tento styl života dobrovolně a ohrožují řádné občany ČR. Toto zařízení by poskytovalo jen základní životní potřeby," napsali zástupci partaje v anketě platformy.

Řešení to není

Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení má jejich nápady za nepřípustné.

"Hlavu vzhůru nehodlá ubytovny vůbec nijak regulovat, ani přemrštěné příspěvky na bydlení, které vůbec neodpovídají kvalitě ubytování, ani cenovým mapám nájmů," vypočítává Ripka. "Navíc říkat, že bezdomovci jsou na ulicích dobrovolně, je naprosto alibistické. Je to jako hesla, že vezmeme dávky těm, co nechtějí pracovat. V situaci, kdy neexistuje reálná možnost volby, je 'dobrovolnost' pouze populistickým heslem," řekl Ripka.

Na druhou stranu Úsvit má podle Ripky v oblasti sociálního bydlení i několik rozumných návrhů. "Platforma sice nesdílí stejný pohled na roli represivních složek, sociálních pracovníků a zdravotníků, ale v roli obcí při boji proti ubytovnám a sociálně vyloučeným lokalitám se s Úsvitem shodujeme," dodal.

Co navrhují strany

Většina tradičních stran oproti tomu - teď před volbami - slibuje, že se obchodu s chudobou pokusí zamezit.

V anketě, které se zúčastnilo jedenáct politických stran (ANO, ČSSD, Hlavu vzhůru, KDU- ČSL, KSČM, ODS, SPOZ, Strana zelených, TOP 09, Úsvit, Změna), prakticky všechny potvrdily, že způsob, jak stát dotuje bydlení pro chudé, vnímá jako problém.

Například hnutí ANO navrhuje vhodné prolínání bytové podpory a podpory sociální práce a shodně s KDU-ČSL chce agendu týkající se sociálního bydlení přesunout do kompetencí obcí.

Podle ČSSD by sociální bydlení mělo být krátkodobé, s cílem zajištění standardního bydlení na trhu s byty již bez pomoci státu.

ODS by ráda podpořila mladé lidi do 30 let. Odpustila by jim daně z převodu nemovitostí.

SPOZ a KSČM by naopak pro mladé rodiny a seniory rády postavily malometrážní sociální byty.

TOP 09 by zase zpřísnila kontrolu vyplácení dávek na bydlení.

Podle platformy nabízí nejucelenější program bytové politiky ve vztahu k sociálnímu bydlení ČSSD a Strana zelených.

"Sociální demokracie navrhuje řadu zajímavých nástrojů a rozlišuje různé cílové skupiny, zároveň nezaměňuje sociální bydlení s politikou sociální integrace ani jinými opatřeními," uvádí Ripka. "Na současné problémy poměrně komplexně reaguje i Strana zelených. Pojmenovává faktory vedoucí k současné špatné bytové situaci mnoha občanů ČR a také staví na nezastupitelné roli obcí a jejich možností, jak systém sociálního bydlení nastavit," dodal.

Řada stran přitom vnímá sociální bydlení pouze ve vztahu k určitým skupinám obyvatel - nejčastěji k seniorům, rodinám s malými dětmi či k lidem s handicapem. Ostatní, jako například etnické menšiny, z jejich koncepce vypadávají.

"Důležité je, aby se sociální bydlení vztahovalo ke všem, kteří se ocitnou v nouzi, a žádné skupiny nebyly předem označovány za ty, které nespadají do koncepce sociálního bydlení," namítá Ripka.