Dobříč - Na radnici malé obce Dobříč zhruba patnáct kilometrů severně od Plzně je na dveřích starosty už 28 let stejné jméno: Václav Lomička. Ten ale ve skutečnosti na své židli sedí ještě o 14 let déle - začínal totiž již v roce 1976, kdy jeho funkce měla trochu jiný název: předseda místního národního výboru. Lomnička je tak jedním z nejdéle sloužících starostů v zemi.
Vystudovaný strojař začal koncem 60. let pracovat v chemickém závodu Lachema v nedalekém Kaznějově, kde zůstal až do důchodu, kdy podnik počátkem nového tisíciletí skončil.
A v půli 70. let navíc začal dělat předsedu místního národního výboru.
"Byl jsem tehdy už předsedou tělovýchovné jednoty a kulturně-školské komise a Národní fronta (zastřešující sdružení politických stran včetně KSČ, pozn. red.) mě přemluvila, abych kandidoval. Už tehdy bylo těžké sehnat někoho, kdo by do toho šel," vzpomíná dnes sedmdesátiletý Lomička.
Mít na kandidátce fotbalistu
K tomu, aby vesnici, pod niž spadá i osada Čivice, vedl, přispělo prý to, že Dobříč neměla dobrou pověst a on ji chtěl zlepšit. "Říkalo se: Fotbal hrajou dobrej, ale v té obci jim to nejde," vzpomíná Lomička, který byl zpočátku nestraník.
"Pak mi bylo doporučeno, abych vstoupil do strany. Dokonce jsem byl kádrová rezerva na starostu v Kaznějově, ale to jsem nikdy nechtěl," říká Lomička, který po celou dobu dělal neuvolněného starostu - tedy až po své práci v chemičce.
Prakticky ve všech volbách od revoluce byly ve vesnici s 420 obyvateli dvě kandidátky - jednu podali sportovci spolu se zahrádkáři, druhou hasiči a myslivci. Vždy vyhráli ti první s Lomičkou v čele.
Nyní to vypadalo, že budou kandidátky tři. Do voleb se rozhodli jít i čivičtí, které k tomu přemluvil sám starosta. "Vedl jsem je k tomu. Vždy jsme měli na kandidátce některého fotbalistu z Čivic a ten většinou prošel. Ale takhle budou mít jistotu, že se někdo z nich do zastupitelstva dostane," říká. Nakonec ale zůstalo jen u dvou kandidátek, protože naopak myslivci s hasiči už do boje nešli.
Zpovzdálí si už jen ohlídat
Sám Lomička už nekandiduje a těší se do důchodu, v němž by měl být už osm let. "Už jsem si vybral i svého nástupce," říká s tím, že nadále bude dění na radnici pozorovat jen zpovzdálí a už ani není zapsán na kandidátce. Byť samozřejmě bude radit a předávat funkci. A taky si chce zpovzdálí ohlídat to, co za 42 let nestihl - třeba stavbu obecního vodovodu. "Studii jsme udělali před 40 lety, snad konečně začneme a uděláme vlastní vrty," říká.
Plánovaný odchod dlouholetého starosty nenechává místní v klidu. "Je fakt dobrej. I když on by to stejně nikdo jinej asi nechtěl dělat," říká prodavačka místní Jednoty. Ale hned se zajímá, kdo tedy po Lomičkovi žezlo převezme. "Kdo to bude? Žákovec, nebo Liška? Liška je průbojnější, ale Žákovec byl byl možná lepší. Ale ten to nevezme, má dobrou práci," přemýšlí nahlas.
A to přiznává i dosluhující starosta. "Oba jsou dobří, taky už dělají místostarosty," říká s tím, že nakonec padla volba na Lišku, protože Žákovec je ve vedení mezinárodní firmy a těžko by to skloubil.
Neustále podávat hlášení
Když Lomička popisuje, jak se za 40 let změnilo starostování, tak jako první zmiňuje narůstající administrativu. Zejména ve spojení s dotacemi. "Pro řadu obcí je to na hraně, musíme neustále podávat hlášení, zprávy o udržitelnosti projektu," vypočítává s tím, že jen administrace spolkne více než pětinu dotace.
"Musí dojít ke zjednodušení, spoustu starostů to už odrazuje shánět peníze touto cestou," říká přesvědčeně.
V současné době jej trápí pomalý převod komunikací na obec. "Potřebujeme, aby byly naše, protože pod silnicí musíme vést vodovod. Jenže pozemkový úřad to vyřizuje tak pomalu, že tu kanalizaci nestihneme včas dokončit," uzavírá.
