Praha - Jsou to vůbec první čísla, která modelují rozložení sil před druhým kolem prezidentských voleb. Průzkum z dílny Institutu pro Demokracii 21 v době voleb zjišťovaly, ke komu se přikloní voliči Mirka Topolánka, Michala Horáčka, Marka Hilšera a Pavla Fischera. Pro průzkum sbíraly data agentury Median a STEM/MARK.
Dotazování skončilo úderem druhé hodiny odpolední v sobotu 13. ledna, tedy v době, kdy voliči ještě nevěděli, jak první kolo dopadlo. Logicky se tak do jejich postojů nemohla promítnout doporučení, která výše uvedení kandidáti po své porážce v prvním kole učinili - tedy že podporují Jiřího Drahoše.
Výzkum ale ukázal, že doporučení od vyřazených kandidátů vcelku souzněla s preferencí jejich voličů. Na otázku, koho by volili, pokud by se do druhého kola dostali Miloš Zeman a Jiří Drahoš, lidé výraznou většinou jmenovali exšéfa Akademie věd.
Podle čísel z výzkumu by Drahošovi mělo přibýt 900 tisíc jistých voličů a Zemanovi 180 tisíc. V součtu s voliči z prvního kola by tak Drahoš měl zhruba stotisícový náskok. Při započítání hlasů lidí, kteří svou preferenci mají, ale ještě si nejsou jistí, stoupá rozdíl mezi Drahošem a Zemanem na 300 tisíc hlasů. Voliči Petra Hanniga a Jiřího Hynka by rozdíl mohli snížit ke čtvrt milionu.
Jenže do voleb promluví ještě nevoliči z prvního kola, televizní debaty a výkon obou finalistů obecně. Roli mohou sehrát i doporučení Topolánka, Horáčka, Hilšera a Fischera, ať lidé volí Drahoše, i když o tom ředitel STEM/MARK Jan Tuček pochybuje.
"Dalo se dopředu očekávat, že Pavel Fischer, Michal Horáček a Marek Hilšer podpoří Jiřího Drahoše. To, že ho brzo a relativně ostře podpořil Mirek Topolánek, se možná čekat na sto procent nedalo. To je to jediné, co může působit na voliče," myslí si Tuček.
Čísla pod drobnohledem: překvapili voliči Fischera a Hilšera
Největší poměr rozhodnutých stoupenců, 58 procent, získal Jiří Drahoš u voličů poměrně konzervativního exdiplomata Pavla Fischera. Z Horáčkových voličů bylo pro volbu Drahoše ve druhém kole rozhodnutých 55 procent, z voličů Marka Hilšera a Mirka Topolánka shodně 49 procent.
Zhruba pětina dotázaných, od 19 procent u Fischera po 23 procent u Hilšera, se k volbě Drahoše klonila "spíše".
Zeman naopak má množinu svých voličů ukrytou na poměrně nečekaném místě - 13 procent voličů lékaře Hilšera deklarovalo, že ve druhém kole je rozhodnuto volit stávajícího prezidenta. Teoreticky by to mohlo být několik desítek tisíc lidí, kteří podle analytika Michala Škopa v říjnu do sněmovny volili SPD a nyní si vybrali Hilšera.
Zemana také hodlá určitě volit 19 procent voličů Mirka Topolánka. Z Horáčkových a Fischerových voličů by určitě pro Zemana hlasovalo sedm, respektive devět procent voličů. Spíše pro Zemana se pak vyjadřuje sedm až osm procent voličů Fischera, Horáčka a Hilšera a tři procenta Topolánkových voličů.
Co volby rozhodne?
Vypadá to tedy, že o příštím českém prezidentovi mohou rozhodnout maličkosti. "Mně se zdá, že to bude vyrovnané a že nakonec rozhodne volební účast," domnívá se Tuček. Čím vyšší podle něj bude, tím se zvýší šance na úspěch pro bývalého šéfa Akademie věd. Zemanovou výhodou je početná a stabilní skupina disciplinovaných voličů.
Jak by volby dopadly, kdyby měli voliči více hlasů?
Výzkum si nechal udělat provozovatel volební hry Prezident 21. V té mohou voliči udělit pozitivní hlas až třem kandidátům a pokud udělí alespoň dva, mohou udělit také jeden negativní hlas. Podle výzkumu na 2 568 respondentech by v takovém systému zvítězil Jiří Drahoš před druhým Pavlem Fischerem a třetím Markem Hilšerem. Vítěz prvního kola prezidentské volby Miloš Zeman by skončil až na pátém místě. Mirek Topolánek by jako jediný kandidát dosáhl na záporné skóre.
Volební účast mohou výrazně ovlivnit i předvolební televizní souboje obou kandidátů, o kterých se po prvním kole bouřlivě diskutuje. "Tentokrát budou mít debaty ještě jiný rozměř než jen ten, koho volit. Spousta lidí se na ně bude dívat s očekáváním nějaké show," domnívá se Tuček.
Toho si je zřejmě dobře vědom i Miloš Zeman, který změnil své původní stanovisko, že se žádných předvolebních debat nezúčastní. "Prezident Zeman nebojuje o své voliče, ale o to, vyčerpat Jiřího Drahoše a nepustit ho do regionů. A dále prostě ukázat voličům všech ostatních kandidátů, kteří uvažují o tom, že ho podpoří, že není vlastně tak perfektní a úžasný. Jestli Zeman bude mít v debatách navrch, tak si spousta lidí z těch, co chtějí volit Drahoše, může říct, že k volbám nepůjdou, protože se jim ten Drahoš vlastně nelíbí," říká Tuček.
Výzkumu, který si zadal Institut pro Demokracii 21, se účastnilo celkem 2568 dotázaných, reprezentativně vybraných podle pohlaví, vzdělání, velikosti obce a kraje, kde žijí. Autoři výzkumu brali v potaz i pracovní status oslovených lidí, to, jaké strany lidé volili v říjnu do parlamentu, a jejich volbu v prvním kole prezidentského klání.
| V 1. kole volili: | Nešel/nešla bych k volbám | Nevím, koho bych volil/a | Určitě bych volil/a Drahoše | Spíše bych volil/a Drahoše | Určitě bych volil Zemana | Spíše bych volila Zemana |
| Pavel Fischer | 4 % | 4 % | 58 % | 19 % | 9 % | 7 % |
| Michal Horáček | 9 % | 1 % | 55 % | 21 % | 7 % | 8 % |
| Marek Hilšer | 6 % | 2 % | 49 % | 23 % | 13 % | 8 % |
| Mirek Topolánek | 7 % | 1 % | 49 % | 22 % | 19 % | 3 % |
