Analýza: Piráti dostali 35 procent kroužků. Proč mají jen 10 procent mandátů?

Barbora Doubravová Radek Dragoun Barbora Doubravová, Radek Dragoun
12. 10. 2021 11:56
Ze 37 nově zvolených poslanců pirátské koalice budou jen čtyři za Piráty. Voliči totiž upřednostnili kandidáty Starostů a nezávislých. Souhrou okolností je ale nepoměr výrazně větší. Analýza Aktuálně.cz ukazuje, že Pirátům sice patřilo 33,5 procenta kroužků na kandidátce, ale vůbec to neodpovídá konečnému výsledku - získali jen desetinu všech mandátů, které obě strany společně obdržely.
Piráti dostali třetinu preferenčních hlasů, ale získali jen desetinu mandátů.
Piráti dostali třetinu preferenčních hlasů, ale získali jen desetinu mandátů. | Foto: Jakub Plíhal

Že Piráti na mandátech tratili, ukazuje výrazně výsledek v Praze. Přestože tam byl zisk preferenčních hlasů pro Piráty i starosty poměrně vyrovnaný, STAN získali zhruba 52 procent kroužků a Piráti 48 procent, skoro 67 procent mandátů připadlo starostům - v hlavním městě získali čtyři poslance, zatímco Piráti jen dva. 

Například Ondřej Profant, který je v pirátské straně od jejích počátků, či analytik Jan Lipavský tak svůj poslanecký mandát neobhájili, kandidovali přitom ze čtvrtého a pátého místa. Naproti tomu se do sněmovny dostala až ze 16. místa starostka městské části Satalice Milada Voborská nebo ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor z 11. místa, tedy čtvrtý a třetí nejvýše postavený zástupce STAN na pražské kandidátce. 

Na mandát nedosáhly špičky kandidátní listiny Pirátů v Praze z toho důvodu, že zatímco voliči kroužkovali starosty kandidující na vedoucích místech, Piráty vybírali napříč celou kandidátkou. Preferenční hlasy pro Piráty se tak rozmělnily.

Dokládá to i celkový počet preferenčních hlasů pro první čtyři nejkroužkovanější piráty ve srovnání s prvními čtyřmi starosty. Zatímco první čtyřka pirátů posbírala 67 tisíc preferenčních hlasů (polovinu z nich navíc tvoří kroužky pro jedničku Olgu Richterovou), což je 57 procent všech preferenčních hlasů pro Piráty, u STAN první čtyři kandidáti posbírali 65 procent všech kroužků pro starosty. Navíc nejkroužkovanější Jan Lacina má jen necelou čtvrtinu preferenční hlasů první čtyřky starostů. 

Obdobná situace jako v Praze nastala v Moravskoslezském kraji, kde starostové neměli o tolik více kroužků než Piráti - připadlo jim 56,6 procenta preferenčních hlasů koalice. I přesto však Piráti zde na mandát nedosáhli. Naopak ho získala starostka Michaela Šebelová, která se do sněmovny dostala ze 14. místa.

V jiných krajích ale situace tak vyrovnaná nebyla a de facto v nich platilo, že každý kandidát za STAN měl více preferenčních hlasů než pirát nad ním. 

Nejdramatičtěji starostové Piráty překroužkovali ve Středočeském kraji, kde kandidoval předseda strany Vít Rakušan. Získal nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů napříč stranami, když dosáhl na 60 tisíc přednostních hlasů, což je třetina všech kroužků pro starosty ve Středočeském kraji. Právě kvůli němu zde Piráti získali jen necelých 20 procent kroužků na koaliční kandidátce. 

Ačkoliv v tomto kraji byla převaha kroužků pro starosty největší, získali zde zásluhou Kláry Kocmanové Piráti poslanecký mandát, což se kromě Středočeského kraje a Prahy povedlo už jen předsedovi Ivanu Bartošovi v Ústeckém kraji. 

V kroužkování starostové drtivě předstihli Piráty pak ještě například v Libereckém kraji, kde jim připadlo více než 81 procent preferenčních kroužků.

Kroužkování bude odrazovat od tvorby koalic, říká politolog

Kroužkování posílilo kromě starostů i lidovce, naopak ubralo mandáty ODS. Například v Olomouckém kraji získali křeslo čtyři představitelé koalice Spolu, tři z nich jsou z KDU-ČSL.

Politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci tak upozorňuje, že systém preferenčních hlasů může být pro koalice nevýhodný. „Do budoucna bude systém preferenčního hlasování demotivovat ke spolupráci v koalicích. Myslím, že uvidíme koalice méně často. Strany se seskupí spíš jen tehdy, pokud bude motivace dostat se přes pětiprocentní klauzuli,“ říká. 

Avšak omezit systém kroužkování by podle něj nebylo správné. „Systém preferenčního hlasování není nespravedlivý. Postupně se dostával do podoby, která je vstřícná vůči voličům a umožňuje jim ovlivnit složení kandidátní listiny. Neměli bychom tedy dělat krok zpět,“ míní politolog a dodává, že úspěch kandidátů starostů je prostě projevem vůle voličů.

Lebeda však navrhuje, že by se mohlo diskutovat o snížení počtu preferenčních hlasů, který mohou voliči využít. „Je otázkou, zda je skutečně potřeba mít čtyři preferenční hlasy, zvláště v menších krajích. Je k debatě, zda nesnížit počet preferenčních hlasů a spolu s tím pětiprocentní hranici, kterou kandidát potřebuje k posunu do vedení kandidátky,“ podotýká.

Systém preferenčních hlasů

Pokud některý z kandidátů obdrží více než 5 % preferenčních hlasů z celkového počtu odevzdaných hlasů pro politický subjekt v daném volebním obvodu, posouvá se na první místo volební listiny. Pokud se přes pět procent dostane více kandidátů, jsou seřazeni podle počtu získaných přednostních hlasů.

Malé kraje a kroužkování

Právě v malých krajích, jako je Karlovarský, je podle Lebedy možnost udělovat čtyři preferenční hlasy až zbytečná. „V Karlovarském kraji volíme pět poslanců, vítězná strana tam má v podstatě šanci na dva mandáty. To, že volič má čtyři preferenčními hlasy, tedy v podstatě nedává smysl,“ vysvětluje.

„Možností by bylo přidělit voliči v menších krajích jen jeden nebo dva preferenční hlasy,“ popisuje politolog s tím, že úměrně tomu by se musela snížit pětiprocentní hranice, která kandidáta posouvá dopředu na volební listině. Domnívá se však, že zavedení rozdílného počtu preferenčních hlasů v jednotlivých krajích by mohlo být pro voliče matoucí.

Necítím se jako hvězda, říká Rakušan o svém volebním úspěchu

Výsledek Pirátů a starostů je výrazně za očekáváním, věřil jsem, že nad 20 procent získáme, je to pro mě zklamání. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

V Plzni zkolaboval a zemřel sedmadvacetiletý muž, jehož policie kvůli agresivitě zajistila

V Plzni ve středu brzo ráno zemřel při policejním zákroku sedmadvacetiletý muž. Policie uvedla, že ho zadržela poté, co se agresivně dobýval do jednoho domu, napadl svého příbuzného a poté i přivolané policisty. Policie použila donucovací prostředky. Zajištěný nejevil známky zranění, ale po chvíli zkolaboval a nepodařilo se ho oživit ani policii, ani přivolaným záchranářům, informovala krajská policejní mluvčí Pavla Burešová. Okolnostmi případu se zabývají kriminalisté a policie zatím nebude poskytovat bližší informace.

Událost se stala po 6:00. Policisté vyjížděli do čtvrti Lochotín. Mladý muž se tam podle dostupných informací domáhal vstupu do obydlí svého rodinného příslušníka, kterého potom napadl.

"Po příjezdu policistů na místo se muž choval agresivně a následně zaútočil i na policisty. Ti po zákonných výzvách, na které muž nereagoval, použili donucovací prostředky a muže omezili na osobní svobodě," popsala Burešová. Neupřesnila, jaké donucovací prostředky policie použila.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Slavnostní vojenská přísaha ve středu netradičně zazněla v Brně. Složilo ji bezmála pět set studentů

V kasárnách Univerzity obrany v Brně ve středu po 10:00 zaznělo sborově "Tak přísaháme!" Věrnost České republice na netradičním místě slíbilo 462 nových studentů univerzity. Přísaha jako tradiční součást oslav výročí vzniku československého státu 28. října se až na výjimku vždy konala na Hradčanském náměstí u Pražského hradu, účastnila se jí i hlava státu. V Brně se výjimečně konala v roce 2017, loni kvůli vývoji covidu nebyla vůbec.

Věrnost republice dnes dopoledne odpřisáhlo 462 studentů Univerzity obrany v Brně, kteří po ukončení základního výcviku u Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově nastoupili ke studiu. Včetně šesti studentů vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Z počtu bylo 20 procent žen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy