Válečný střet vyvolaný ruskou agresí proti Ukrajině je vyvrcholením celosvětové nestability, která je v posledních letech patrná. Vojenské zpravodajství, jedna ze tří českých zpravodajských služeb, varovalo před hrozbou velkého konfliktu už před třemi lety.
"Byly relativizovány jistoty dosavadního uspořádání světa, který se ocitl v tíživé realitě otevřené a rozsáhlé vojenské konfrontace s významným potenciálem možného rozvinutí a zcela fatálními důsledky do budoucna," píší vojenští zpravodajci v čerstvé výroční zprávě vydané ve středu.
Západní společenství podle nich čelí zbytku světa, který se staví proti západním hodnotám. V čele s Ruskem a Čínou usiluje o to, aby formování celosvětové politiky udávaly jiné než západní státy. "Otázkou zůstává, zda nepůjde o mocenské uspořádání, které učiní mezinárodní bezpečnostní situaci ještě mnohem nestabilnější," stojí ve zprávě.
"Válka pro nás přinesla nový význam a intenzitu"
Ruský útok na Ukrajinu otřásl bezpečností v Evropě víc než cokoliv jiného od druhé světové války. Konflikt na území státu ležícího jen pár stovek kilometrů od východní hranice Česka určil většinu agendy, kterou se Vojenské zpravodajství v loňském roce zabývalo.
"Základní poslání Vojenského zpravodajství se nezměnilo. S využitím tradičních zpravodajských disciplín i moderních technologií získáváme informace, které jsou důležité pro obranu naší země. Z výše uvedených důvodů nicméně dostala naše práce nový význam, rozměr a intenzitu," píše ve zprávě ředitel služby Jan Beroun.
Vojenské zpravodajství spadající pod ministerstvo obrany poslední dva roky garantuje kybernetickou bezpečnost země. Jeho úkolem je velké útoky na strategické cíle odhalit a pokusit se je odvrátit. Právě tohoto rozměru ruské invaze si vojenští experti ve své zprávě všímali nejvíce.
Útoky proti spojencům Ukrajiny
"Kybernetické útoky ruských aktérů kromě vojenských cílů směřovaly především proti ukrajinským vládním institucím, důležitým sektorům kritické infrastruktury (energetika, doprava), telekomunikacím a médiím, případně jejich dodavatelům a poskytovatelům IT služeb," stojí v textu.
Největší intenzity dosáhly operace v období od začátku invaze loni v únoru do konce jara, poté znovu kulminovaly na podzim téhož roku. Vojenské zpravodajství má za to, že druhá vlna útoků měla srazit morálku ukrajinských vládních představitelů, ozbrojených sil i samotného obyvatelstva.
Nepřátelské kybernetické akce Rusů mířily i proti západním zemím, které Ukrajinu vojensky, humanitárně či jinak podporují. Měly hlavně špionážní rozměr. "Motivací útočníků (…) byly snahy o zjištění pozic a reakcí daných zemí vůči válce na Ukrajině, poznatky k dodávkám zbraní a humanitárního materiálu," píšou zpravodajci.
Akce se dotkly i Česka. Ruští hackeři dočasně vyřadili z provozu web ministerstva obrany útokem spočívajícím v zahlcení stránky. "Obvykle je takový útok reakcí na aktivity Česka či prohlášení některého z našich představitelů," řekl k tomu letos v lednu při rozhovoru pro Aktuálně.cz vysoký důstojník Vojenského zpravodajství.
Bezpilotní letouny na scéně
Válka na Ukrajině potvrdila i další trend, kdy v ozbrojených konfliktech čím dál větší úlohu plní bezpilotní prostředky zvané drony. Ukrajina na začátku války úspěšně nasazovala turecká zařízení typu Bayraktar, jež útočila na ruskou bojovou techniku postupující vpřed v kolonách. Kvůli zefektivnění ruské protivzdušné obrany od této taktiky Ukrajinci postupně ustoupili.
Vojenští zpravodajci zaznamenali i úspěšné nasazení bezpilotních prostředků ze strany ruských okupantů. Takzvané sebevražedné drony, tedy přístroje na jedno použití naváděné přímo na cíl, se osvědčily k ničení ukrajinské energetické infrastruktury. Svými nálety zároveň odčerpávaly kapacitu ukrajinské protivzdušné obrany.
"Významným rizikem je i pravděpodobnost přelití efektu kybernetických útoků proti kritické infrastruktuře Ukrajiny a sousedních zemí do infrastruktury zemí Evropské unie a NATO. Země Evropské unie a NATO i nadále budou představovat prioritní cíle zpravodajských operací ruských služeb."
Vůbec poprvé se masového vojenského nasazení dočkaly z obou stran drony kategorie mini (do 30 kilogramů) a mikro (do pěti kilogramů). Bezpilotní prostředky nesoucí obvykle munici třídy ručních granátů či minometných střel představují novou výzvu pro zásady protivzdušné obrany.
"Současná protivzdušná obrana musí být doplněna o další výkonové prvky. Standardní protivzdušná obrana není schopná se s tímto typem prostředků vzdušného napadení efektivně vypořádat," stojí ve zprávě. Vzhledem ke své malé velikosti se tyto drony dají jen obtížně zjistit, jejich likvidace protiletadlovými raketami je zase příliš nákladná.
Česko je zranitelné vůči cizí propagandě
Mezi bezpečnostní trendy řadí Vojenské zpravodajství ve výroční zprávě také hybridní působení. Tedy systematické šíření dezinformací nepřátelským státem, typicky Ruskem, mezi obyvatele cílové země. Účelem je odcizit její obyvatele od hodnot a směřování vlády vlastního státu.
"Informační působení cizí moci dosahuje největších úspěchů, akcentuje-li stávající rozpory ve společnosti. Oslovuje skupinu obyvatel, jež se považuje za ohroženou současnou mocí. Zahraniční mocnost uvedené pocity prohlubuje a často se pokouší prezentovat jako spojenec či zachránce zmíněné skupiny," uvádí se ve zprávě.
Podle vojenských zpravodajců je česká společnost vůči propagandistickému působení zranitelná. Spojují se zde snahy ruské moci a domácích radikálů o šíření dezinformací. "Bez dostatečné prevence a zásadních změn v řadě státních politik bude pro bezpečnostní orgány čím dál obtížnější řešit byť jen nejkřiklavější projevy těchto fenoménů."
Na doporučení Vojenského zpravodajství loni bezprostředně po zahájení ruské invaze nechali provozovatelé internetových služeb odstavit osm webů šířících prokremelskou propagandu. Vypnutím webů se opakovaně zabývaly soudy, podle nich se nejednalo o nepřípustný zásah do svobody slova.
