Zrovna v den, kdy vedeme rozhovor (ve středu 6. března), začal platit zákaz držení a prodeje produktů s HHC a dalšími podobnými látkami. Policisté už odhalili první případy porušení. Co na zákaz říkáte?
Nebyl jsem příznivec tohoto způsobu zákazu, nemyslím, že je to věcně správný postup. Má to spíše symbolicky význam, stát něco zakázal a policie jedná podle zákona. Víc bych to nekomentoval, jsem jen poradce, tíha rozhodnutí leží na jiných. Rozumím postupu vlády i ministerstva zdravotnictví, pod takovým veřejným tlakem jim nic jiného nezbývalo. Bylo by ale lepší, kdyby už platila novela zákona, která mimo jiné zavádí psychomodulační látky jako samostatnou kategorii s regulovanou dostupností.
Nemám se ale jako rodič tří dospívajících dcer radovat, že se nebudou opakovat nedávné případy, kdy děti po požití HHC končily v nemocnici?
Jenže už teď se stejně prodávají věci s velmi podobnými látkami, které mají jen trochu jiné označení, takže děti jsou dál vystaveny riziku. Je nezbytné postupovat systematicky a na základě odborných analýz. To se zatím neděje.
Vláda může postupně zakazovat prodej výrobků s dalšími látkami.
Ale takto to opravdu nejde dělat donekonečna. U čeho to skončí? Rodiče mají bohužel o tomto tématu jen minimum informací, často vůbec netuší, jaká další rizika na jejich děti čekají. Těch látek s různým označením je celá řada. A to nemluvím o tom, jak obrovsky jsou vystaveny jejich děti alkoholu a tabáku.
Za prodej až 18 let vězení, za držení pokuta
- HHC, HHC-O a THCP jsou nově na českém seznamu zakázaných návykových látek. Jde o psychoaktivní látky s podobnými účinky jako konopí, vyrábí se ale i uměle. V posledních týdnech několik dětí po požití cukrovinek s touto látkou skončilo ve vážném stavu v nemocnici.
- Za prodej či dovoz hrozí až 18 let vězení. Za držení pokuta až 15 tisíc korun, při velkém množství až osm let vězení. Policie uvedla, že přistupuje k případům stejně jako u jiných drog a nepočítá s mírnějším přístupem.
- Prodejci nesmějí nabízet potraviny, ale ani vaporizéry nebo elektronické cigarety. Některé obchody už začaly prodávat látky s jiným názvem, ale podobným složením. Také ty stát hodlá zakázat. Podobně jednají další evropské země.
Proč si myslíte, že vás někteří lidé včetně části politiků označují za "prodrogového" koordinátora, nikoli protidrogového. Nejste k drogám přece jen příliš vstřícný?
Nejsem. Bohužel, někteří politici si dali v poslední době záležet na tom, aby mi poškodili jméno.
Kteří? Nejvíc vás kritizují asi politici KDU-ČSL.
Nebudu je specifikovat, ale někteří o mně skutečně říkají velmi nehezké nepravdy. Kdo se mnou přišel do kontaktu, přesně ví, kdo jsem. Ví, že jsem abstinent a velmi konzervativní člověk. Jestli mi o něco jde, tak ze všeho nejvíce o prevenci ohledně alkoholu, tabáku i drog. Jestliže o mně někdo šíří, že například propaguji drogy, tak je to lež.
Opravdu jste abstinent?
Je to tak, z 99 procent jsem abstinent. Při výjimečných okamžicích si dám třeba trochu rumu. Čím jsem starší, tím víc chápu ty, kteří prosazují abstinenci. Navíc jsem při své práci viděl umírat závislé lidi, vím, jak je to hrozné, třeba cirhóza jater.
Ve stejném duchu jsem vychovával dcery, u nás se dokonce nepila coca-cola, protože má kofein. Maximálně si dám zelený čaj, ale pak třeba tři dny piju vodu. Já to mám opravdu takto striktní a doporučil bych to každému. Jsem přesvědčený, že pro většinu lidí je abstinence to nejlepší.
Přesto jste označovaný za někoho, kdo je k uživatelům návykových látek poměrně vstřícný.
Když se mě někdo zeptá, jestli je dobrý nápad hulit konopí, vždycky řeknu, že není. Ale zároveň jsem přesvědčen, že prohibice a kriminalizace nefunguje. Když jsem nastoupil jako protidrogový koordinátor poprvé v roce 2010, tak jsem si ještě myslel, že nějaká prohibice má možná smysl. Ale čím víc jsem se nořil do různých českých i světových statistik a dalších informací, tak jsem začal chápat, že toto prostě nefunguje.
Ale trvalo mi to třeba pět let. A další dva roky trvalo, než jsem byl schopný sám sobě říct: Prohibice je blbý nápad, dopady jsou horší než lepší, není pravda, že se sníží poptávka, naopak trh narůstá.
Takže nejlepší řešení je podle vás jaké?
Jednoznačně přísná regulace. V zemích, které velmi přísně zregulovaly alkohol, šla najednou spotřeba dolů. Máme všechna čísla a víme, co funguje. Netápeme, přesně to víme. A já cítím zodpovědnost na toto upozorňovat. Je mi 58 let, nejedu už na žádnou kariéru, kašlu na ni, ale jestli mám po sobě něco zanechat, tak musím upozorňovat na čísla a fakta. Jinak budeme v pravěku.
Mladí tu pijí nejvíc na světě
Vy upozorňujete, že v boji proti alkoholu a tabáku dělá Česko málo, s alkoholem jsme na tom skoro nejhůř na světě. Co má podle vás udělat pro zlepšení?
Když to řeknu, tak mě všichni budou považovat za extrémně konzervativního.
Co to je?
Zrovna dnes jsem seděl s ředitelkou Světové zdravotnické organizace pro Česko. Bavili jsme se o tom, jak přijede jejich zástupce pro Evropu a budou mluvit o tom, jak velký problém je pro naši zemi alkohol. Jako první doporučení přitom řekla: vyšší cena alkoholu. S čímž já souhlasím.
Takže vyšší daně? U veškerého alkoholu?
Určitě výrazně vyšší spotřební daň. A samozřejmě, u jakéhokoliv alkoholu.
A pomůže to?
Opět čísla ze světa. Zdražení alkoholu má výrazný dopad na frekvenci užívání alkoholu u mladistvých. Máme v Česku děcka pod šestnáct let, která pravidelně pijí alkohol ve větším množství, kterým se intoxikují. Chtěli bychom alespoň posunout hranici pití těchto dětí kolem třinácti let nad šestnáct. Jestli něco funguje z pohledu regulace, tak jednou z hlavních věcí je vysoká cena. Dále dostupnost. A problém je i nevymahatelný zákaz prodeje do 18 let.
Občas policie dělá kontroly.
Ale to je málo. Neexistuje na světě země, kde by se tak slabě vymáhalo dodržování zákazu prodeje alkoholu do 18 let jako v Česku. My to nejsme schopni vymáhat.
Mladiství musí ukázat občanku.
Zeptejte se dětí, jak snadno se k alkoholu a tabáku dostávají. Vesměs to pro ně není žádný problém. Podívejte se, kde všude pijí alkohol. To, co je možné u nás, jinde skutečně neexistuje. A také to dokládají čísla, máme je nejhorší na světě.
Co s tím?
Musí se mnohem víc rozpohybovat státní správa. Mimo jiné musí být podstatě více kontrol. Něco jsme už v minulosti udělali, například Česká obchodní inspekce může používat herce, kteří jdou alkohol nakoupit. Já můžu doporučit, co funguje ve světě, ale zároveň vnímám jako legitimní, když voliči dají najevo, že si taková opatření nepřejí. Například funguje licencovaný prodej. Kdo prodá alkohol mladistvému, tak se mu nedá pokuta několik tisíc, ale vezme se mu licence. Prostě už alkohol nikdy neprodá.
Myslíte, že máte šanci něco z toho prosadit?
Bohužel, v české společnosti existuje mýtus, že alkohol je lék. Na spaní, na bolesti břicha, na chřipku. Přestože jakýkoliv alkohol je jed.
Do toho spousta rodičů učí své děti pít. Takže máme 90 procent dětí, které mají první zkušenost s alkoholem ve 13 letech. A většinou dostali alkohol z rukou vlastní rodiny. V Německu, kde se také hodně pije, mají první zkušenost od 16 let, protože se tomuto věnují mnohem více. Potřebujeme masivní prevenci, daleko větší, než je dosud.
Pomohlo by to?
Věřím, že ano. Musí to být stálá, každoroční informační kampaň. Mezi lidmi existuje o alkoholu spousta mýtů. Často mi lidé řeknou, že si myslí, že je lepší, když se děti nejdříve napijí doma s rodiči.
Vážně?
Spousta lidí si to myslí. Včetně těch vzdělaných. I mně to došlo, až když jsem viděl jasná čísla a fakta o tom, jak je zhoubné, když děti začínají pít v hodně nízkém věku.
Omezil byste prodej alkoholu i v nějakých obchodech?
Mohlo by to začít tím, že alkohol by nemusel být volně na benzinkách. Když jsem toto poprvé navrhl v roce 2012, bylo velké pozdvižení. Málem jsem dostal padáka.
A myslíte, že jsme se od těch dob posunuli?
Ne. Vůbec nikam jsme se neposunuli. Vyvolává to stále velmi odmítavou reakci. Je to nereálné. Tak já prosím, abychom o tom alespoň začali pomalu debatovat, abychom mluvili o tom, co a jak udělat. A mohli bychom začít tím, že nebudeme dělat ve sněmovně semináře o tom, jak je víno zdravé.
Nedávno jste řekl, že problémy spojené s alkoholem a tabákem neřeší ani ministerstvo zdravotnictví.
Jenže ono je to tak. Na některá místa byli už v minulosti posazeni lidé, kteří toto téma nepovažují za důležité. Ale co chcete v zemi, kde se velmi silně traduje, že vláda, která zdraží pivo, tak padne? Navíc v Česku to mají odborníci hrozně těžké. Společnost je mnohdy neuznává. A politici mají obavu s řadou věcí přijít, protože se bojí, jak by na ně lidé ve volbách zareagovali.
Možná ještě vydržím
Jakou moc vlastně jako protidrogový koordinátor máte, abyste mohl něco změnit?
Takovou, jakou si vyřvu.
Jak moc se snažíte řvát? A přináší to nějaký výsledek?
Jsem rád, že premiér Petr Fiala mi nechává hodně volnou ruku v tom, abych říkal, co je správné, a s klidem byl u toho i kritický. Myslím, že ne každý premiér něco takového umožňuje.
Ale kromě toho, že můžete říkat své názory, máte i vliv či moc něco prosadit? Jak je tato vláda vstřícná?
Moje funkce není taková, že bych měl nějakou exekutivní moc a mohl něco sám o sobě měnit. Ale považuji za úspěch, že zákon o psychotropních látkách je ve sněmovně a prošel prvním čtením. Jde o absolutní novum, které státní správa absolutně nechtěla. Když šel tento návrh do vlády, tak státní správa psala celé litanie o tom, jak je to špatné. Přesto to prošlo.
Další věc, na které byste ukázal, že vláda bere protidrogového koordinátora vážně?
Prošel mi akční plán protidrogové politiky tak, jak ho chci, přestože je kontroverzní v mnoha oblastech. Jsou v něm návrhy na daňové změny, boj proti černému trhu či regulovaný trh s konopím.
Takže byste řekl, že se něco v této oblasti daří?
Jo. Oni jsou potom mnozí překvapeni, co se mi podařilo. Problém je v tom, že státní správa a byrokracie vytváří spoustu překážek. Často přejdu přes politiky, ale ne přes byrokracii.
Minulý měsíc jste se zmínil o tom, že zvažujete do konce roku odchod z funkce, ale pak jste několikrát svá slova mírnil. Takže nepředpokládám, že byste balil.
Myslím, že byl kolem toho zbytečný humbuk. Je pravda, že nebalím, ale zároveň nevylučuji, že nevydržím do konce této vlády, protože mám ještě spoustu plánů, které nejsou spojené s mojí dnešní funkcí. Ale možná vydržím.
Jindřich Vobořil
- Národním protidrogovým koordinátorem je od roku 2022, byl jím také v letech 2010 až 2018. Z funkce odešel po neshodách s tehdejším premiérem Andrejem Babišem. Nahradila ho bývalá úřednice Jarmila Vedralová. "Je to nejhorší možná volba, která mohla být," řekl k tomu tehdy Vobořil.
- Vedl organizaci Podané ruce, která se zaměřuje na prevenci, léčbu i řešení dopadů užívání drog. Podílela se také na testování a očkování proti covidu nebo pomoci uprchlíkům z Ukrajiny.
- Je členem ODS, za kterou neúspěšně kandidoval v roce 2019 do Evropského parlamentu a o dva roky později do sněmovny.
- Vystudoval teologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, později absolvoval postgraduální studium aplikované psychologie na Univerzitě Johna Moorese v Liverpoolu.
