Solenice - Na deset milionů korun investovalo ministerstvo vnitra, když pro svůj hotel Solenice u Orlické přehrady nechalo postavit tenisové kurty, bazén či minigolf. Jenže hotelovým hostům jsou nyní k ničemu. Nemohou je používat, protože vnitro v březnu zjistilo, že stojí na cizím pozemku.
Jako vlastníci pozemku jsou od počátku roku uvedeni Josef a Jiří Scheinerovi. Zhruba dva hektary v těsném sousedství hotelu jim vydal Státní pozemkový úřad v restituci. "Já tam nesmím nic dělat, ani posekat trávu, protože státní sekačkou nemohu posekat trávu na soukromém pozemku," řekl Aktuálně.cz ředitel hotelu Karel Kadeřábek.
Hotel spadá pod resortní organizaci Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra, jehož ředitel Ladislav Máca se odmítá o případu bavit a komunikuje pouze prostřednictvím tiskového odboru.
Mluvčí Klára Pěknicová nejdříve odmítala, že by resort na uvedených pozemcích cokoliv stavěl. "Do pozemku byly vynakládány pouze finanční prostředky spojené s provozem a běžnou údržbou," uvedla.
Až poté, co se deník Aktuálně.cz s touto odpovědí nespokojil a poslal i odkazy na letecké snímky, kde je jasně vidět, jak se v posledních letech stavělo, své odpovědi upřesnila. A připustila, že v době, kdy byl veden spor o vydání pozemku, na něm vyrostl nový bazén, minigolf či tenisové kurty.
O restituci jsme nevěděli
"Investice realizovalo Zařízení služeb MV v letech 1997, 2005 a 2007," uvedla Pěknicová. To, kolik nové objekty stály, ale neprozradila. Podle informací Aktuálně.cz se cena pohybovala kolem deseti milionů korun. Mluvčí stejně tak nevysvětlila, jak je možné, že se tam stavělo, když se dalo očekávat, že uvedené pozemky bude vnitro muset vydat v restitucích.
Restituční zákon totiž chrání oprávněné vlastníky tím, že v katastru nemovitostí zakonzervuje stav pozemku ke dni podání restituční žádosti. Aby se nemohlo stát, že někdo si na něm postaví dům a pak bude argumentovat, že pozemek již nelze vydat.
Hotel Solenice
Hotel se 160 lůžky, která stojí od 620 korun za noc, provozuje resort prostřednictvím své příspěvkové organizace Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra. A i když je primárně určen pro zaměstnance resortu například při školeních, nabízí svoji kapacitu i běžným zájemcům. O Solenicích se nejvíce psalo na podzim roku 2006, kdy se tam při školení upil k smrti policista. A policejní prezidium následně vydalo zákaz konzumovat při školeních alkohol.
Žádnou stavbu tak není po podání restituční žádosti možné zapsat. "Vše, co se dělo po restituční žádosti, se z hlediska právního nedělo, respektive to nemůže být přičítáno k tíži restituentům," vysvětluje advokátka bratrů Scheinerových Ivana Syrůčková.
Ředitelem zařízení služeb byl v době, kdy se bazén i další sportoviště stavěly, Oldřich Vytiska. Ten tvrdí, že o tom, že o pozemek někdo žádá v restituci, nevěděli. "Vždyť jinak by nám na ten bazén ani nedali stavební povolení," podotkl.
Vydání trvalo dvacet let
Syrůčková přitom žádost jménem svých klientů podala již v roce 1993. A více než dvacet let tak trvaly tahanice o jeho vydání. Proces natáhlo i to, že pozemky byly zpočátku napsány na Lesy ČR, které je převedly na ministerstvo vnitra a to posléze na svoji příspěvkovou organizaci.
O vydání pozemků rozhodl Státní pozemkový úřad před dvěma lety, ale až letos počátkem roku se změna projevila v katastru nemovitostí. "Jedná se o pozemky, u kterých nebyly doloženy ani dohledány listiny prokazující zastavěnost před účinností zákona o půdě. Stavby na těchto pozemcích tak byly realizovány po uplatněném restitučním nároku," uvedl mluvčí Státního pozemkového úřadu Hynek Jordán.
I když na pozemcích, které v minulosti patřily Scheinerově rodině, stojí i uvedený hotel, ten pozemkový úřad nevydal. Byl totiž postaven již v sedmdesátých letech, a je tak zapsán v katastru nemovitostí. A restituenti by tak za pozemek pod ním měli dostat náhradu. "Jenže i k tomu hotelu potom něco přistavovali," podotkla Syrůčková.
Advokátka restituentů přitom investice částečně chápe - na zmíněných pozemcích je totiž i několik chat z osmdesátých let, které Zařízení služeb rekonstruovalo. "Kdyby to neudělali, tak by to dál chátralo, a než by se to dosoudilo, byly by z toho ruiny. Takže v tomto se chovali hospodárně," připouští.
Ministerstvo se s vydáním nechce smířit
Ministerstvo vnitra se ale s tím, že o pozemek a své zařízení přišlo, nechce smířit. A proti rozhodnutí o vydání podalo žalobu. Druhou žalobu, tentokrát proti nevydání části pozemků, zase podala jménem restituentů Syrůčková.
Ředitel hotelu Kadeřábek nicméně doufá, že se případ odblokuje a budou moci sportoviště, které postavili jeho předchůdci, zase používat. Zařízení služeb se prý snaží jednat s restituenty, za jakých podmínek - než spory před soudy skončí - by to bylo možné. "Asi budeme muset platit pronájem. Kdybych já byl restituent, tak bych na tom chtěl taky vydělat," připustil.
