Proti záměru se podle předkládací zprávy postavila ministerstva zdravotnictví, vnitra a sociálních věcí, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Česká biskupská konference i zaměstnavatelské svazy. Pouze ministerstvo spravedlnosti k návrhu zaujalo neutrální stanovisko. Mezi odpůrce snahy uzákonit také v Česku usmrcení pacienta lékařem patří i prezident Miloš Zeman.
Návrh poslanců má dát zákonný rámec pro možnost asistované smrti pacientů, kteří se nechtějí vydat cestou paliativní péče, jsou zletilí a svéprávní, jejich žádost je učiněna dobrovolně a bez nátlaku, jsou nevyléčitelně nemocní v důsledku úrazu nebo nemoci a tato situace je podle současných poznatků vědy neodvratitelná.
Pacient by měl možnost až do poslední chvíle svou žádost odvolat. Zapojení lékařů by bylo výhradně dobrovolné.
"Návrh zákona neuvádí ani základní informace, jakých poskytovatelů se má eutanazie týkat a lékařů jakých odborností, stejně tak podrobněji nevymezuje náležitosti žádosti," namítlo ministerstvo zdravotnictví. Postavilo se i proti tomu, aby výkony spojené s asistovanou sebevraždou byly případně hrazeny ze zdravotního pojištění.
Kritici také poukazovali na nesoulad návrhu s Listinou základních práv a svobod, podle níž každý má právo na život a nikdo nesmí být života zbaven. Podle ministerstva sociálních věcí návrh obsahuje málo pojistek proti případnému omylu nebo přímo protiprávnímu jednání.
Autoři návrhu namítají, že návrh obsahuje opatření k co nejmenšímu riziku zneužití eutanazie. Pacient by podával předběžnou a následně kvalifikovanou žádost, lékař by musel jeho stav konzultovat nejméně s jedním dalším odborným lékařem. V některých případech by bylo nutné i stanovisko psychiatra nebo psychologa ve zdravotnictví. V případě jakékoli pochybnosti by záležitost musela zhodnotit etická komise.
Poslední podobný návrh vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL odmítla v roce 2016. Předloha počítala s tím, že možnost eutanazie by měli mít lidé jen v beznadějném stavu, žádost by posuzovala komise.
