Otazník nad novým jmenováním Koudelky ředitelem BIS. Babiš míří k řešení mimo zákon

Jan Horák Jan Horák
23. 6. 2021 9:19
Většina z členů sněmovního výboru pro bezpečnost, kteří reagovali na dotaz Aktuálně.cz, by uvítala pokračování Michala Koudelky v pozici ředitele Bezpečnostní informační služby na dalších pět let. Koudelkovi se blíží konec prvního mandátu. Bezpečnostní výbor se ze zákona vyjadřuje k tomu, kdo by se měl stát novým řádným ředitelem. Prvního muže kontrarozvědky jmenuje vláda na návrh premiéra.
Michal Koudelka.
Michal Koudelka. | Foto: Jakub Plíhal

Koudelkovi uplyne pětiletý mandát v čele Bezpečnostní informační služby 15. srpna. Do té doby musí vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodnout, kdo bude vést kontrarozvědku po tomto období. V této souvislosti Aktuálně.cz oslovilo všech 18 členů bezpečnostního výboru. Na dotaz reagovalo dvanáct. Sedm z nich má za to, že by vláda měla Koudelku jmenovat ředitelem i pro další pětileté období.

"Myslím si, že by Michal Koudelka měl pokračovat ve svém mandátu i v druhém období. Domnívám se, že ve velmi složitých politických podmínkách v České republice dokázal svou prací přesvědčit všechny, že ideově a hodnotově je člověk, který demokracii a naše západní zakotvení hájí," sdělil Aktuálně.cz člen výboru Vít Rakušan (STAN).

"Výkony dosavadního šéfa jsou velice uspokojivé, jak mám možnost nahlédnout pod pokličku jeho práce. Nevidím problém v tom, že by pokračoval dál, pokud sám bude chtít. V tuto chvíli nevidím nikoho, kdo by dosahoval takových kvalit. Něco takového bych minimálně svým vyjádřením podpořil," vysvětlil svůj postoj místopředseda výboru Lukáš Kolářík (Piráti).

BIS a bezpečnostní výbor

Obdobně uvažuje i místopředseda výboru za ODS Pavel Žáček. Na práci kontrarozvědky pod velením Koudelky si cení především toho, jakým způsobem monitoruje nepřátelské aktivity cizích tajných služeb, především Ruska a Číny, na českém území. S povděkem kvituje i nasazení BIS v ochraně ekonomických zájmů země, což představuje největší podíl na její práci.

"Je to muž na svém místě, se svými kolegy a dalšími bezpečnostními složkami to prokázal odhalením původců útoku ve Vrběticích. V této oblasti ho vnímám jako jistého mluvčího naší zpravodajské komunity. Má autoritu dovnitř bezpečnostní komunity i v zahraničí. Svědčí o tom i jeho vnímání z americké strany," podotkl Žáček. Koudelka dostal předloni od CIA za vynikající práci cenu George Teneta.

Sněmovní výbor pro bezpečnost má při jmenování ředitele BIS své nezastupitelné místo. Ze zákona se vyjadřuje k návrhu na jmenování, s nímž přichází premiér. Jeho stanovisko je formální, nemá sílu nominaci nebo její následné stvrzení vládou zvrátit. Ale platí za důležitý postoj odrážející vůli sněmovny, jejž musí kabinet brát v úvahu.

O čem se při setkání Babiše a Koudelky nemluví

Navzdory blížícímu se konci Koudelkova funkčního období však předseda vlády s finálním rozhodnutím o šéfovi BIS váhá. Pokud by chtěl, aby se Koudelka či kdokoliv jiný ujal řádné funkce ředitele pro další etapu, krátí se mu čas. Důvodem je zmíněná povinnost výboru se k Babišově představě vyslovit. Sám premiér v této souvislosti na dotaz Aktuálně.cz neodpověděl.

Příští jednání výboru proběhne 23. června, žádný bod z programu se BIS netýká. Poslední pevně dané jednání některého ze sněmovních orgánů je naplánované na 29. června. Poté začínají sněmovní prázdniny. Jsou sice navržena zasedání pléna, ale žádné není potvrzené. Jinými slovy neexistuje jistota, že se kterékoliv z těles dolní komory parlamentu v průběhu července sejde.

Zpravodajec ze stavební fakulty

  • Plukovník Michal Koudelka (* 1965) vstoupil do služeb kontrarozvědky v roce 1992, tehdy se jmenovala Federální bezpečnostní informační služba. První dva roky strávil v odboru boje proti terorismu, poté požádal o přeložení na odbor kontrašpionáže, kde zůstal až do svého jmenování ředitelem BIS v srpnu 2016.
  • Posledních deset let zmíněný odbor kontrašpionáže vedl. Do funkce ředitele BIS ho jmenovala vláda na návrh tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky. Ředitel BIS má prověrku na stupeň přísně tajné, v minulosti absolvoval zpravodajský výcvik u britské rozvědky MI6. Původně vystudoval stavební fakultu Českého vysokého učení technického.
  • V roce 2019 Koudela převzal od CIA v USA cenu George Teneta, nejvyšší ocenění za zahraniční spolupráci.
  • V květnu 2018 ho první vláda Andreje Babiše poprvé navrhla povýšit do hodnosti generála, prezident Miloš Zeman to však odmítl. Později nevyhověl dalším pěti návrhům na Koudelkovo povýšení, naposledy tak učinil v květnu 2021. 

Premiér Andrej Babiš se přitom v posledních týdnech s šéfem kontrarozvědky opakovaně sešel, naposledy uplynulé pondělí dopoledne. Na žádné z těchto schůzek podle informací Aktuálně.cz předseda vlády téma Koudelkovy budoucnosti v čele služby neotevřel. Sám ředitel v tomto ohledu čeká na premiérův krok.

Z informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity vystupuje následující scénář. Je krajně nepravděpodobné, že by se po 15. srpnu postavil do čela BIS někdo jiný než její stávající šéf. O jiném kandidátovi premiér neuvažuje, stejně tak se o tuto pozici nikdo nehlásí. V tomto ohledu zůstává zdrženlivý i prezident Miloš Zeman, který se přitom k BIS a jejímu řediteli opakovaně vyjadřuje nepřátelsky.

Bezprecedentní provizorní řešení

Vzhledem ke krátící se lhůtě na zmíněnou sněmovní proceduru, stejně jako kvůli prezidentovu odporu ke Koudelkovi, je nejpravděpodobnější varianta, že vláda ho řízením BIS pověří na kratší než řádné pětileté období. Ostatně takový vývoj nastínil sám premiér v nedávném rozhovoru pro deník Právo. "Předpokládám, že ve funkci zůstane, ale třeba o novém šéfovi BIS rozhodne příští vláda," uvedl.

Z jeho postoje vyplývá, že by o řádném jmenování ředitele BIS mohl rozhodnout kabinet vzešlý z podzimních sněmovních voleb. Deník N už dříve upozornil, že premiér zvažuje pověřit Koudelku dalším řízením služby na jeden rok. Tento krok má přitom několik úskalí. Zaprvé pro něj není opora v legislativě, kabinet by musel přijít s přijatelným a hlavně novým právním ošetřením takové volby.

Zákon o zpravodajských službách, o Bezpečnostní informační službě ani zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nepředpokládají, že by kabinet vedení kontrarozvědky svěřil někomu pouze dočasně. Vláda by se tímto případným řešením dostala na nejisté pole. Na běžnou činnost služby by tento krok vliv neměl, ale znamenal by nejistotu z dlouhodobějšího hlediska.

Křehčí pozice pověřeného šéfa BIS

Protože pro pověřeného ředitele služby neexistují právní mantinely, vláda by se k němu mohla bez jakéhokoliv právního rámce chovat. Vyvstala by i otázka, jaké pravomoci by směl uplatňovat. Kabinet by ho pověření navíc mohl kdykoliv bez udání důvodu zbavit. Ačkoliv u řádného ředitele legislativa výslovně neuvádí žádné podmínky, za nichž ho lze odvolat, takový návrh by premiér vládě musel patřičně vysvětlit.

Za takový důvod se považuje vážné selhání služby při ochraně bezpečnostních zájmů státu. Pozice pověřeného šéfa by v tomto ohledu byla křehčí a za takové situace by atmosféra pro práci ve službě byla méně stabilní. Andrej Babiš má přitom s ředitelem Koudelkou dlouhodobě velmi korektní vztahy. Stejně tak šéf BIS veřejně deklaroval, že Babišova vláda bere poznatky jeho služby vážně.

Provizorní řešení tajné služby znají, ale...

České tajné služby už zažily situace, že v jejich čele stál někdo, jehož velení bylo ve svém důsledku provizorní. Tehdejší ředitel BIS Jiří Lang řídil dočasně od září 2006 do května 2007 také civilní rozvědku - Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Do čela instituce ho však jmenovala vláda Mirka Topolánka řádně a odvolala ho (tehdy ještě ÚZSI podléhal přímo vládě) až ve chvíli, kdy se našel nový šéf, Ivo Schwarz, který rozvědku vedl dalších sedm let.

Civilní rozvědka zažila podobný scénář ještě jednou. Kvůli podezřením na machinace 16. května 2018 postavil tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) mimo službu šéfa ÚZSI Jiřího Šaška, výkonným ředitelem se automaticky podle vnitřního řádu rozvědky stal Radek Musílek. Formálně však stále v čele služby Šašek do doby, než stávající ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) jmenoval 13. září 2018 novým stálým ředitelem Marka Šimandla. ÚZSI navíc už roky spadá pod ministra vnitra, nikoliv pod vládu.

Přechodné řízení BIS znal zákon o této službě, když se v roce 1994 transformovala ze své předchůdkyně BIS ČR. Legislativa přechodným ustanovením umožnila, aby, než se najde řádný šéf nově ustavené BIS, službu řídil šéf zanikající BIS ČR. Tímto způsobem vedl kontrarozvědku v půli 90. let Stanislav Devátý. Toto ustanovení však nelze uplatňovat v aktuální situaci. 

Je pravda, že dvakrát v letech 1996-7 a 1999 řídil z pověření vlády BIS Jaroslav Jíra. Pokaždé k tomu však došlo za specifických okolností. V prvním případě jeho řádný předchůdce sám rezignoval, v druhém ho kabinet odvolal. Vláda tedy musela pokaždé reagovat na náhle vzniklou situaci. Tento model však není Koudelkův případ, jemuž končí řádné období.

"Jmenování Michala Koudelky by mělo být řádné na pět let. Nevidím důvod ke změnám, ředitel BIS musí mít stabilní pevný mandát i vůči ostatním bezpečnostním službám," odmítl pro Aktuálně.cz provizorní řešení situace ve vedení BIS další z místopředsedů bezpečnostního výboru Jan Birke (ČSSD).

Výběrové řízení není a nebude

"Pan ředitel Koudelka by měl být jmenován do funkce na celé druhé období. BIS pod jeho vedením plní skvěle své úkoly," sdělil poslanec Pavel Růžička (ANO) ze stejného výboru. Ke jmenování Koudelky na celých pět let se kloní i poslanec František Vácha (TOP 09) či Jan Bartošek (KDU-ČSL). "Opakovaně dokázal, že je kvalitní profesionál, který službu řídí dobře, a jsou za ním výsledky," řekl Bartošek. 

Koudelkův předchůdce na postu ředitele BIS Jiří Lang.
Koudelkův předchůdce na postu ředitele BIS Jiří Lang. | Foto: Ludvík Hradilek

Druhý plnohodnotný Koudelkův mandát by přivítali i zmínění poslanci Kolářík a Žáček. Člen bezpečnostního výboru Marek Novák (ANO) by s řádným druhým funkčním obdobím souhlasil podmínečně. "Předpokládám, že bude vyhlášeno výběrové řízení, což považuji za standardní postup. V případě, že vyhraje pan Koudelka, nemám problém výsledek respektovat," uvedl.

Konkurzy na šéfy tajných služeb se však nevyhlašují, neděje se tak ani v zahraničí. Ani Koudelka nemusel v roce 2016 před svým prvním jmenováním výběrovým řízením projít. Jako svého nástupce ho doporučil předchozí dlouholetý šéf BIS Jiří Lang. Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) pak Koudelku do čela služby obsadila po jeho několika schůzkách s premiérem.

Předseda výboru váhá

Několik členů výboru se jasného názoru na další řízení služby zdrželo. Podle Milana Brázdila (ANO) není jeho stanovisko namístě, protože o tom má rozhodnout vláda. Váhá také Tomáš Vymazal (Piráti). "Mně se chce říct ano, ale pořád mi leží v žaludku to, jak jsme byli v bezpečnostním výboru informováni v kauze ricin," řekl Vymazal.

Z původních informací, které loni na jaře přinesl týdeník Respekt, že jeden z ruských zpravodajců představuje hrozbu na životě pro trojici pražských politiků, vzešlo zjištění BIS, že historka o vražedných plánech vyvstala z osobního sporu dvou ruských zpravodajců. Je třeba dodat, že Respekt o údajné hrozbě informoval ještě předtím, než BIS případ objasnila.

"Svůj konkrétní postoj k jakémukoliv jménu nyní nechci uvádět. Vyjádřím se v rámci projednávání návrhu vlády při jednání výboru pro bezpečnost nebo pak kdykoliv následně," řekl k dalšímu vedení kontrarozvědky předseda výboru Radek Koten (SPD). Nicméně dodal, že by preferoval, aby "byla v práci BIS zajištěna plná kontinuita" a služba byla "neovlivnitelná".

Výslovně proti pokračování Koudelky ve funkci je Radovan Vích z SPD. Má za to, že Bezpečnostní informační služba potřebuje změnu. "Příliš dlouhý mandát, anebo dokonce opakovaný mandát není přínosem ani pro Českou republiku, ani pro BIS, ale ani pro plukovníka Koudelku. Tyto vrcholné posty, plánované pro generály, by měly být maximálně na čtyři roky," uvedl.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Zemřel bývalý ukrajinský premiér a vyjednávač se separatisty Marčuk

Bývalý ukrajinský premiér Jevhen Marčuk ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 80 let, uvedla agentura Unian s odvoláním na politikovu manželku. "Černý den, zemřel Jevhen Marčuk. Srdce se zastavilo," napsala na sociálních sítích.

Marčuk kromě toho, že byl čtvrtým předsedou vlády nezávislé Ukrajiny, se svého času stal prvním šéfem její tajné služby SBU. Ještě jako studenta jej do svých řad podle dostupných informací zverbovala sovětská tajná policie KGB, v jejíchž řadách prošel celou škálou důstojnických hodností. Za prvního ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka na počátku 90. let minulého století byl také povýšen na armádního generála.

Za následujícího prezidenta Leonida Kučmy se stal vicepremiérem, vládu vedl v letech 1995 a 1996. Neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později býval tajemníkem rady národní bezpečnosti a ministrem obrany. Dvakrát byl také zvolen poslancem.

V letech 2018 až 2019 byl hlavním ukrajinským vyjednávačem domlouvajícím příměří a výměny zajatců s proruskými separatisty, kteří od jara 2014 vedou ozbrojený boj proti ukrajinské armádě v Donbasu na východě země.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii zatkli kvůli rasistickým urážkám fotbalistů po finále ME 11 lidí

Jedenáct lidí zatkla britská policie během vyšetřování rasistických útoků na anglické fotbalisty na internetu po finále mistrovství Evropy. Terčem urážek se stali hráči tmavé pleti Marcus Rashford, Jadon Sancho a Bukayo Saka, kteří v zápase s Itálií neuspěli v penaltovém rozstřelu. Anglie kvůli tomu finálové utkání ve Wembley prohrála.

Policie nyní oznámila, že 207 příspěvků na sociálních sítích vyhodnotila jako spáchání trestného činu. Pocházely z 34 účtů v Británii a 123 ze zahraničí. Jedenáct majitelů britských účtů bylo zatčeno, zahraniční případy předala příslušným úřadům v jednotlivých zemích.

"Lidé se domnívají, že se mohou schovat za profil na sociálních sítích a zveřejňovat takové odporné komentáře. Musí si to rozmyslet. Máme vyšetřovatele, kteří vyhledávají urážlivé komentáře v souvislosti se zápasem, a pokud půjde o trestný čin, budou jejich autoři zatčeni," uvedl policejní důstojník Mark Roberts. Příspěvky z dalších účtů se ještě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy